Artur Tudor

Artur Tudor
Narození	20. září 1486 Winchester
Úmrtí	2. dubna 1502 (ve věku 15 let) Ludlow
Příčina úmrtí	Potivá horečka
Místo pohřbení	Katedrála ve Worcesteru
Ocenění	Podvazkový řád
Nábož. vyznání	katolická církev
Choť	Kateřina Aragonská (od 1501)[1][2]
Rodiče	Jindřich VII. Tudor[1] a Alžběta z Yorku[1]
Rod	Tudorovci
Příbuzní	Markéta Tudorovna[1], Marie Tudorovna[1], Kateřina Tudorovna, Alžběta Tudorovna, Edmund Tudor, Jindřich VIII. Tudor[1] a Edward Tudor (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur Tudor, princ z Walesu (19. / 20. září 1486 Winchester – 2. duben 1502 hrad Ludlow) byl prvorozený syn anglického krále Jindřicha VII. a jeho ženy Alžběty z Yorku a tedy následníkem anglického a waleského trůnu. Zemřel však ještě dříve než jeho otec, a tak se králem nikdy nestal. Po smrti Jindřicha VII. na trůn nastoupil Arturův mladší bratr Jindřich VIII. Tudor.

Dětství

Artur se narodil v období, kdy se jeho otec, Jindřich VII. Tudor, snažil o posílení svého postavení na anglickém trůně. Dostal jméno podle legendárního krále Artuše (v originále Arthur), rytíře kulatého stolu. Byl pokřtěn ve Winchesterské katedrále. Za kmotry mu šli Thomas Stanley, první hrabě z Derby a John de Vere, třináctý hrabě z Oxfordu. Kmotrou mu byla také Alžběta Woodvillová, babička z matčiny strany, která ho při obřadu držela v náručí. Při křtinách mu byl udělen Řád lázně (Order of the Bath).

Francis Bacon malého Artura popisuje slovy: „Narozen v osmém měsíci, jak lékaři předem odhadli, přesto silný a schopný.“ Někteří historici se však domnívají, že měl po celý život slabé zdraví a to vedlo i k jeho předčasné smrti.

Opírají se přitom především na svědectví družiny Kateřiny Aragonské a vlastní slova Jindřicha VII-o tom že jeho syn se možná nedožije svatby s Kateřinou.

Je ale velice pravděpodobné že slova Arthurova otce byla spíše než aby vypovídala o špatném zdravotním stavu svého syna, byla stížnost na stranu Španělské strany, protože jim trvalo déle než rok než Kateřinu poslali do Anglie po smluveném termínu.

Svědectví Kateřininy družiny roky po Arthurově smrti jsou navíc přehnané a minimálně jedna část je nepravdivá. Popisují totiž Arthura jako o hlavu menší než Kateřina, což je ale v rozporu se svědectvími za Arthurova života, jež říkají, že Arthur byl neobvykle vysoký na svůj věk a že Kateřina byla menší postavy.

Jeho jediný dochovaný autentický portrét ho zobrazuje jako štíhlého mladíka. Na obraze působí úplně jinak než jeho atletický mladší bratr Jindřich, který zdědil urostlou postavu po svém dědovi Edwardovi IV, zatímco Arthur měl vysokou ale štíhlou postavu z otcovy strany. Neexistují žádné historické záznamy, které by hovořily o Arturově přístupu ke sportu, ale mohl mít rád lukostřelbu. Na portrétu má typické tudorovské zrzavé vlasy, malé oči a vysoko posazený nos. Artur se výrazně podobal otci a bratrovi.

Zásnuby a spojenectví

Arturův otec Jindřich VII. se snažil posilnit království spojenectvím se sjednoceným Španělskem, přičemž mu šlo hlavně o podporu katolických panovníků Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského, aby se vyhnul francouzskému vlivu a možným bojům. Když byly Arturovi dva roky, bylo dohodnuto manželství se španělskou princeznou Kateřinou Aragonskou jako součást dohody z Medina del Campo. Plavovlasá Kateřina byla nejmladší dcerou Isabely a Ferdinanda, kteří se v žádném případě neunáhlili s vdavkami své dcery a i když už byla smlouva dohodnuta, byli nakloněni i jiným možnostem. Ferdinand byl ochoten porušit smlouvu, kdyby existovali i jiní uchazeči o anglický trůn. Proto byl roku 1499 Eduard Plantagenet, sedmnáctý hrabě z Warwicku, sťat a další ucházeč o trůn, Perkin Warbeck, který byl podle některých současníků nemanželským synem Eduarda IV., byl oběšen.

Tituly a vzdělání

Ve věku tří let byly Arturovi uděleny tituly princ z Walesu a hrabě z Chesteru a o dva roky později mu byl udělen Podvazkový řád. Artur jako následník trůnu dostal vynikající vzdělání. Jeho nejvýznamnějšími vychovateli a učiteli byli John Rede a slepý básník Bernard André. Dalším učitelem, který dohlížel na jeho vzdělání mezi čtrnáctým a patnáctým rokem života, byl Thomas Linacre.

Bernard André napsal nedokončený životopis Jindřicha VII., v němž zmiňuje, že Artur byl obeznámen se těmi nejlepšími autory píšícimi latinsky a řecky. Princovým správcem a pokladníkem byl sir Henry Vernon. Právě s ním často Artur pobýval v jeho rezidenci Haddon Hall v Derbyshire. V tomto sídle byl zvláštní apartmán nazvaný „Princova komnata“ (The Prince's Chamber), jehož dveře byly zdobeny Arturovým erbem.

Manželství

Během dvou let napsal Artur několik dopisů své nastávající nevěstě a Kateřina Aragonská mu na ně formálně odpověděla. I když byli zasnoubeni, před svatbou se nikdy nesetkali a listy, spíše zdvořilé než vášnivé, psali podle pokynů svých učitelů.

Snoubenci byli 19. května 1499 oddáni v zastoupení, způsobem, který byl v té době běžný – každý měl svatbu ve své rodné zemi, přičemž toho druhého zastoupil někdo jiný. Následně Kateřinu poslali rodiče do Anglie. Vydala se se svou družinou na cestu, až když bylo Arturovi patnáct let. Španělská infantka přijela do Anglie 4. listopadu 1501 a pár se setkal v Dogsmersfieldu v Hampshire. Není známo, jaké byly jejich první pocity, ale Artur napsal Kateřininým rodičům, že bude „věrný a milující manžel“ a svým rodičům řekl, že byl nesmírně šťasten, „když spatřil tvář své milé nevěsty“.

O deset dní později, 14. listopadu 1501, byli oddáni v katedrále svatého Pavla v Londýně.

Smrt

Novomanželé brzy odcestovali na hrad Ludlow na velšských hranicích, kde Artur pobýval vzhledem ke svému postavení prince z Walesu a předsedy Rady Walesu a Velšských marek (The Council of Wales and Marches). O několik měsíců později Artura i Kateřinu postihlo vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění virového původu, známé jako „potivá horečka“ (sweating sickness nebo English sweate; latinsky sudor anglicus), kterému během několika epidemií podlehlo několik tisíc lidí. V současnosti je toto onemocnění považováno za hemoragickou horečku s renálním syndromem. Artur nemoci podlehl a zemřel 2. dubna 1502 ve věku 15 let. Někteří historici se však domnívají, že zemřel na tuberkulózu, mor, případně cukrovku, uvažuje se i o genetické chorobě.^[3] Žádné z těchto onemocnění se ale neprokázalo a potivá nemoc zůstává nejpravděpodobnější příjčinou jeho smrti.

Kateřina také málem zemřela, ale nakonec se jí podařilo uzdravit se. Arturův bratr Jindřich, vévoda z Yorku, nebyl povýšen na prince z Walesu, dokud nebylo jisté, že Kateřina nečeká Arturovo dítě, které by tento titul zdědilo. Kateřina později tvrdila, že jejich manželství nikdy nebylo naplněno.

Jindřich se po Arturově smrti stal následníkem trůnu, na nějž po otcově smrti nastoupil roku 1509. Na to však nebyl dostatečně připravený (předpokládalo se, že se dá na církevní dráhu a eventuálně se stane arcibiskupem canterburským), což se projevilo v prvních letech panování velkým vlivem starších státníků, jakým byl například kardinál Thomas Wolsey. Kateřina se osm let po Arturově smrti provdala za Jindřicha, který byl o šest let mladší.

Pohřeb

Artur byl pochován v katedrále ve Worcesteru, kde dodnes stojí „oltář prince Artura“. Oficiálním truchlícím byl sir Griffith Ryce, člen Arturova služebnictva, jehož hrob se nachází blízko Arturova. Arturův otec, král Jindřich VII., se pohřbu nezúčastnil. Důvody jeho nepřítomnosti nejsou známy, ale říká se, že král byl příliš smutný, aby se ukázal na veřejnosti. Pohřbu se nezúčastnila ani princova matka Alžběta, ani manželka Kateřina.

Genealogie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artur Tudor na slovenské Wikipedii.

Související články

• Jindřich VII.
• Jindřich VIII.
• Alžběta z Yorku
• Kateřina Aragonská

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Artur Tudor na Wikimedia Commons
• (anglicky) Životopis - Tudorhistory.org
• Portréty
• Genealogie rodu Tudorovců