Asašio (1936)

Asašio v červenci 1937 během zkušební plavby
Asašio v červenci 1937 během zkušební plavby
Základní údaje
Vlajka
TypTorpédoborec 1. třídy
TřídaTřída Asašio
Jméno podle朝潮 ~ ranní příliv
Objednánav námořním arzenálu Sasebo
Zahájení stavby7. září 1935
Spuštěna na vodu16. prosince 1936
Uvedena do služby31. srpna 1937
Osud3. března 1943 potopen v bitvě v Bismarckově moři
Poloha vraku[1]
Souřadnice
Takticko-technická data
Výtlak1961 T standardní
2330 T při zkouškách[2]
Délka111,0 m mezi svislicemi[2]
115,0 m na vodorysce[2]
118,26 m celkem[2]
Šířka10,35 m[2]
Ponor3,69 m[2]
Pohon3 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní vrtule[2][3]
50 000 k (36 774,9 kW)[2][3][p 1]
Palivo500 t topného oleje[2]
Rychlost35 uzlů (64,8 km/h)[2][3]
Dosah5700 námořních mil (10 556,4 km) při 10 uzlech (18,5 km/h)[2]
4000 námořních mil (7408,4 km) při 18 uzlech (33,3 km/h)[3]
960 námořních mil (1777,9 km) při 34 uzlech (63,0 km/h)[2]
Posádka200[2] nebo 229[3]
VýzbrojPo dokončení:
6 x 127 mm/50 typu 3. roku (3xII)
4 x 25 mm/60 typu 96 (2xII)
8 x 610mm torpédomety (2xIV), 16 torpéd typu 93
16 hlubinných náloží[2][3]

Asašio (japonsky: 朝潮) byl torpédoborec japonského císařského námořnictva třídy Asašio. Byl dokončen v srpnu 1937 jako jedna ze tří prvních jednotek desetičlenné třídy Asašio. Zúčastnil se druhé světové války v Tichomoří, během které se věnoval eskortním a transportním povinnostem.

Počátkem války se věnoval krytí japonského postupu do Britského Malajska, na Filipíny a do Holandské východní Indie. Během toho se v únoru 1942 zúčastnil bitvy v Bandungském průlivu, ve které se čtyřem torpédoborcům třídy Asašio podařilo odrazit mnohem silnějšího protivníka, který se pokoušel zabránit japonskému vylodění na Bali. Během bitvy u Midway byl součástí Kuritova krycího svazu a během amerických náletů na ochromené těžké křižníky Mogami a Mikuma byl 6. června 1942 zasažen jednou pumou. Po opravách v Japonsku odplul v říjnu 1942 do jihozápadního Pacifiku, aby se zúčastnil bojů v „krysích dírách“ Šalomounových ostrovů. Kromě doprovodu „krysích transportů“ se v listopadu zúčastnil námořní bitvy u Guadalcanalu, během které doprovázel Mikawovy křižníky. Osudným se mu stala bitva v Bismarckově moři, během které byl odpoledne 3. března 1943 potopen spojeneckými letouny.[1]

Popis

Související informace naleznete také v článku Třída Asašio.

Asašio byl vedoucí jednotkou své třídy a byl objednán na základě „doplňovacího programu pomocných plavidel z roku 1934“. Jeho výzbroj tvořilo šest 127mm kanónů typu 3. roku ve třech dvouhlavňových věžích (jedné na přídi a dvou na zádi) a dva čtyřhlavňové 610mm torpédomety typu 92 modelu 2. Zásoba torpéd typu 93 byla (alespoň v počáteční fázi války) šestnáct kusů.

Instalace radaru, ani výměny dělové věže č. 2 za další protiletadlové kanóny se Asašio nedočkal.[3][4]

Služba

V noci z 19. na 20. února 1942 se Asašio zúčastnil bitvy v Bandungském průlivu. Společně s torpédoborcem Óšio doprovázel transportní loď Sasago Maru, když na ně kolem 23. hodiny zaútočila skupina spojeneckých lodí. Asašio při nastalé přestřelce torpédem potopil nizozemský torpédoborec Hr. Ms. Piet Hein. Při pozdějším střetnutí s další skupinou spojeneckých lodí zasáhl svými děly lehký křižník Hr. Ms. Tromp a torpédoborec USS Stewart. Sám Asašio byl během bitvy zasažen jen jednou a výsledkem byl zničený světlomet, 4 mrtví a 11 zraněných. Po bitvě vzal do vleku poškozenou sesterskou loď Mičišio a odtáhl ji do Makassaru.[1]

Dne 3. března 1943 Asašio doprovázel konvoj vezoucí posily z Rabaulu do Lae. Během bitvy v Bismarckově moři byl konvoj napaden spojeneckými bombardéry. Asašio přečkal první vlny útoků bez poškození, ale když se později pokoušel zachraňovat přeživší ze sesterského torpédoborce Arašio a z nákladní lodě Nodžima, byl rovněž zasažen. Potopil se asi 45 námořních mil (85 km) jihovýchodně od Finschhafenu (Nová Guinea) na pozici 7°15′ j. š., 148°15′ v. d..[1]

Dne 1. dubna 1943 byl Asašio vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese destroyer Asashio na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e NEVITT, Allyn D. IJN Asashio: Tabular Record of Movement [online]. 1998, rev. 2002-07-12 [cit. 2011-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n NISHIDA, Hiroshi. Asashio class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-21. (anglicky) 
  3. a b c d e f g NEVITT, Allyn D. ASASHIO Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Asašio-gata, s. 86 (schéma č. 2). (japonsky) 

Literatura

Česky
  • HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Námořní válka vrcholí. Od obléhání Malty k boji u Severního mysu. Praha: Naše vojsko, 1995. 345 s. ISBN 80-206-0443-X. 
  • HUBÁČEK, Miloš. Ofenzíva v Pacifiku. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2000. 396 s. ISBN 80-204-0866-5. 
Japonsky
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Asašio-gata, s. 67 až 92. (japonsky) 
Anglicky
  • DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 1591142199. (anglicky) 
  • MCAULAY, Lex. Battle of the Bismarck Sea. New York: St. Martin's Press, 1991. Dostupné online. ISBN 9780312058203. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Asašio na Wikimedia Commons
  • NEVITT, Allyn D. IJN Asashio: Tabular Record of Movement [online]. 1998, rev. 2002-07-12 [cit. 2011-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NEVITT, Allyn D. ASASHIO Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NEVITT, Allyn D. Battle of the Bismarck Sea [online]. 1996 [cit. 2007-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of Japan.svg
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády
Asashio II.jpg
Imperial Japanese Navy destroyer Asashio, the second Japanese warship to bear that name.