Asenat
| Asenat | |
|---|---|
 | |
| Choť | Josef |
| Děti | Manases Efrajim |
| Příbuzní | Machir, Ja'ir a Asriel (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Asenat (hebrejsky אָסְנַת) je jméno dcery Potífery, kněze z egyptského Ónu, která se stala manželkou Josefa.[1] Její jméno se vykládá jako „Patřící (bohyni) Neit“.[2] O osobnosti a povaze této biblické postavy se téměř nic nedozvídáme. Odhaleno je nám pouze to, že se stala matkou Efrajima a Manasese, jejichž jmény byly nazývány dva izraelské kmeny.
Asenat v pseudepigrafické literatuře
O něco sdílnější ohledně Asenatiny osoby je apokryfní spis, jenž je známý pod označením Josef a Asenat.[3] Tento spis, jenž zřejmě vznikl v Alexandrii, starověkém centru helénistického diasporního židovství, popisuje Asenatu jako mladou ženu, která „byla vysoká jako Sára a ztepilá jako Rebeka a krásná jako Ráchel“[4]. Kromě toho, že byla velmi sličná a všichni urození muži široko daleko usilovali o její ruku, podobala se „dcerám hebrejským“[5] v tom, že úzkostlivě střežila své panenství. Nicméně až do svých 18 let byla ctitelkou egyptských božstev. Když se Josef stal místokrálem a projížděl se svou družinou egyptskou zemí, chtěl přenocovat v paláci Asenatina otce. Ten byl záměrem Josefa nadšen a oznámil Asenatě, že by si přál, kdyby se za Josefa provdala. Ta však, aniž by Josefa viděla, odmítla s tím, že si nevezme jakéhosi syna obyčejného pastevce z cizí země, který navíc spal s ženou svého pána. Utekla do své komnaty, ale z okna zahlédla Josefův příjezd. Když ho spatřila, poznala, jak mylné mínění o něm měla. Nakonec byla ráda, když byla Josefovi představena, ale zároveň byla zaskočena, když Josef odmítl její polibek na přivítanou s tím, že pro bohabojného muže se nesluší, aby přijal polibek od ženy, která svými rty ctí cizí bohy. Místo polibku Josef vložil nad Asenatinu hlavu svou pravici a pronesl požehnání. To Asenatu tak zasáhlo, že ihned odešla do svého pokoje a prosila Nejvyššího o odpuštění. Odvrátila se od svých bohů, odložila své honosné šaty a po sedm dní se postila. Osmého dne ji navštívil anděl, který ji oznámil, že Hospodin přijal její kajícné prosby a že si má umýt svou tvář, obléci se do nádherných šatů a ozdobit se jako nevěsta, protože se setká s Josefem, svým budoucím manželem. Tentýž anděl navštívil i Josefa a oznámil mu Asenatino znovuzrození a její připravenost stát se jeho manželkou. Spis „Josef a Asenat“ popisuje ještě další události včetně nevydařeného spiknutí faraónova prvorozeného syna a dvou Josefových bratří Dana a Gáda proti Josefovi, kdy Asenat sehrála roli přímluvce a smírce.
Asenat v židovské tradici
V rámci judaismu se ohledně Asenaty traduje, že byla ve skutečnosti dcerou Díny a Šekema,[6] který Dínu znásilnil a jehož zabili Dínini bratři Šimeón a Lévi. Poté, co se znásilněné Díně narodila dcerka, chtěli Dínini bratři zabít i toto dítě. Aby Jákob, otec Díny a jejich bratří, zabránil usmrcení své vnučky, vyryl na kovovou destičku Boží jméno a zhotovil z ní medailónek. Ten připevnil své vnučce na krk a odeslal ji z domu. Archanděl Gabriel přenesl dítě do Egypta, kde se jí ujal bezdětný pár, totiž Potifar a jeho žena. Ti Asenatu vychovávali jako vlastní dceru. Ta se později stala svědkem toho, jak její domnělá matka sváděla Josefa. Když byl Josef obviněn z pokusu o znásilnění, malá Asenat se Josefa zastala a Potifarovi řekla pravdu. Na základě toho Potifar nechal Josefa pouze uvěznit. Když se pak Josef dostal z vězení a stal se místokrálem, začala se Asenat zajímat o nápis na medailónku, který nosila. Žádný z egyptských mudrců ten nápis nedokázal vyluštit, až na Josefa. Tak Josef zjistil, že Asenat pochází z téhož rodu jako on. Bylo to právě v době, kdy chtěl faraón Josefa oženit, a tak Josef požádal o svolení požádat o ruku právě Asenatu, která se sňatkem souhlasila.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Asenat na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Gn 41, 45 (Kral, ČEP)
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/ Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 76-77.
- ↑ POKORNÝ, Petr; KOPECKÁ, Lucie. Knihy tajemství a moudrosti III (Mimobiblické židovské spisy: Pseudepigrafy). Praha: Vyšehrad, 2013. ISBN 978-80-7429-360-3. S. 210-236.
- ↑ Josef a Asenat 1:8
- ↑ Josef a Asenat 1:7
- ↑ BIN GORION, Micha Josef. Żydowskie legendy biblijne. Katowice: KOS, 2009. ISBN 978-83-7649-003-8. S. 239-240.
Literatura
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Asenat.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ASENAT.
Média použitá na této stránce
Asenath (or Asenith) is a figure in the Book of Genesis, an Egyptian woman whom Pharaoh gave to Joseph, son of Jacob, to be his wife. She bore Joseph two sons, Manasseh and Ephraim, who became the patriarchs of the Israelite tribes of Manasseh and Ephraim, respectively.
Her story is elaborated in the apocryphal Joseph and Asenath. There, she is a virgin who rejects several worthy suitors in favour of Joseph, but Joseph will not have a pagan for a wife. She locks herself in a tower and rejects her idolatry in favour of Joseph's God Yahweh, and receives a visit from an angel who accepts her conversion. A ritual involving a honeycomb follows, and Joseph now consents to marry her.