Asfaltovenator
 AsfaltovenatorStratigrafický výskyt: Střední jura (toark - bajok), asi před 170 miliony let | |
|---|---|
 Dochované části skeletu asfaltovenatora. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | teropodi (Theropoda) |
| Infrařád | karnosauři (Carnosauria) |
| Nadčeleď | allosauroidi (Allosauroidea) |
| Rod | Asfaltovenator Rauhut a Pol, 2019 |
| Binomické jméno | |
| Asfaltovenator vialidadi Rauhut a Pol, 2019 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Asfaltovenator („Lovec ze (souvrství Cañadón) Asfalto“) byl rod vývojově primitivního alosauroidního teropodního dinosaura, formálně popsaného na konci roku 2019, a to na základě fosilií objevených v sedimentech souvrství Cañadón Asfalto v Argentině (provincie Chubut).[1]
Objev a popis
Fosilie tohoto vývojově primitivního zástupce nadčeledi Allosauroidea byly objeveny roku 2002 v sedimentech souvrství Cañadón Asfalto, pocházejí tedy z období rané střední jury (geologické stupně toark až bajok, asi před 183 až 168 miliony let). Zachovala se téměř kompletní lebka a přední část postkraniální kostry, s částmi kostry zadních končetin (holotyp s označením MPEF PV 3440). Podle provedené fylogenetické analýzy by se mohlo jednat o jednoho z nejstarších známých zástupců kladu Tetanurae, tedy vývojově vyspělejších teropodních dinosaurů, kteří se poprvé ve fosilním záznamu objevují na přelomu spodní a střední jury.[2]
Lebka holotypu je dlouhá asi 75 až 80 centimetrů, což odpovídá celkové délce těla v rozmezí 7 až 8 metrů. Jednalo se tedy o poměrně velkého teropoda.[3]
Paleoekologie
Tento teropod sdílel ekosystémy s množstvím býložravých ptakopánvých dinosaurů i raných sauropodů, kteří se v této době stávají dominantními formami megaherbivorů. Nové výzkumy anatomie sauropoda druhu Bagualia alba ze stejného souvrství totiž ukazují, že právě v období rané jury dochází k velké transformaci ve vývoji sauropodomorfů a dominantními býložravci se v této době stávají obří dlouhokrké formy eusauropodů s tělesnou hmotností nad 10 tun.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Oliver W. M. Rauhut & Diego Pol (2019). Probable basal allosauroid from the early Middle Jurassic Cañadón Asfalto Formation of Argentina highlights phylogenetic uncertainty in tetanuran theropod dinosaurs. Scientific Reports 9, Article number: 18826. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-53672-7
- ↑ Carrano, Matthew T.; Benson, Roger B. J.; Sampson, Scott D. (2012). "The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda)". Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211–300. doi:10.1080/14772019.2011.630927
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/01/02/dinosauri-statistika-za-rok-2019/
- ↑ Kevin Leonel Gomez, Jose Luis Carballido, and Diego Pol (2021). The axial skeleton of Bagualia alba (Dinosauria: Eusauropoda) from the Early Jurassic of Patagonia. Palaeontologia Electronica. 24.3.37A. doi: https://doi.org/10.26879/1176
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Asfaltovenator na Wikimedia Commons - Článek na webu Nova Taxa (anglicky)
- Článek o objevu na Mirage News (anglicky)
- Článek na webu Letters from Gondwana (anglicky)
- Článek na webu Prehistoric Beast of the Week (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Asfaltový lovec nejstarším alosauroidem. OSEL.cz [online]. 18. března 2021. Dostupné online. (česky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Oliver W. M. Rauhut & Diego Pol, Licence: CC BY 4.0
Cranial anatomy of Asfaltovenator vialidadi, MPEF PV 3440. (A) composite reconstruction of the skull and lower jaws, based on disarticulated cranial elements. (B), graphic reconstruction of articulated skull. (C), braincase in occipital view. (D,E) posterior end of left mandible in dorsal view; (D) photo; (E) outline drawing. Abbreviations: a, angular; aa, antarticular; ao, antorbital fenestra; aof, antorbital fossa; ar, articular; bsr, basisphenoid recess; bt, basal tubera; cp, cornual process; d, dentary; en, external nares; eor, exoccipital ridge; fm, foramen magnum; g, groove; itf, infratemporal fenestra; j, jugal; jf, jugal foramen; l, lacrimal; lf, lacrimal fenestrae; m, maxilla; mf, maxillary fenestra; n, nasal; nf, nasal foramina; o, orbit; oc, occipital condyle; pap, paroccipital process; pcf, posterior exit of mid-cerebral vein; pm, premaxilla; po, postorbital; pra, prearticular; ptf, posttemporal foramen; q, quadrate; qj, quadratojugal; sa, surangular; snf, supranarial fossa; soc, supraoccipital; sq, squamosal; stf, supratemporal fenestra. Scale bars are 10 cm (A–C) and 5 cm (D,E).
Autor: Oliver W. M. Rauhut & Diego Pol based on a skeletal reconstruction of Allosaurus by Scott Hartman (Uncredited), Licence: CC BY 4.0
Skeletal reconstruction and postcranial anatomy of Asfaltovenator vialidadi, MPEF PV 3440. Centre: body outline with preserved elements indicated. (A) articulated cervical vertebrae three to five. (B) cervical vertebra 7. (C) articulated dorsal vertebrae four to seven (better preserved right side, reversed). (D) right humerus in anterior view. (E) right radius and ulna, medial view. (F) right manus, metacarpus in dorsal and digits in lateral view. (G) articulated proximal ends of right tibia and fibula in lateral and proximal views. Abbreviations: ag, anterior groove; cc, cnemial crest; cr, cervical rib; dc, distal carpal; di, diapophysis; dpc, deltpectoral crest; ec, ectepicondyle; ent, entepicondyle; epi, epipophysis; fi, fibula; fic, fibular condyle; hy, hyposphene; im, intermedium; it, internal tuberosity; lr, lateral ridge; mc, metacarpal; ns, neural spine; ol, olecranon; pa, parapophysis; pl, pleurocoel; poz, postzygapophysis; ppdl, paradiapophyseal lamina; prz, prezygapophysis; ra, radial. Scale bars are 100 cm (skeletal reconstruction), 5 cm (A–C) and 10 cm (D–G).