Asher Peres

Asher Peres
Narození30. ledna 1934
Beaulieu-sur-Dordogne
Úmrtí1. ledna 2005 (ve věku 70 let)
Haifa
Místo pohřbeníSde Yehoshua (Kfar Samir) cemetery
Alma materTechnion – Izraelský technologický institut
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelTechnion – Izraelský technologický institut
OceněníRothschild prize
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asher Peres (30. ledna 19341. ledna 2005) byl izraelský fyzik považovaný za průkopníka v oboru kvantové informační teorie, stejně jako spojení mezi kvantovou mechanikou a teorií relativity.[1]

Podle jeho autobiografie se narodil Aristidesi Pressmanovi v Beaulieu-sur-Dordogne ve Francii, kde jeho otec, polský elektrotechnik, našel práci. Při narození dostal jméno Aristides, protože jméno, které jeho rodiče chtěli, jméno jeho dědečka z matčiny strany Asher, nebylo na seznamu povolených francouzských křestních jmen. Když odešel do Izraele, změnil si křestní jméno na Asher a, jak bylo běžné mezi přistěhovalci, změnil si i příjmení na hebrejské Peres a tuto kombinaci následně používal do konce života.

Peres získal doktorský titul v roce 1959 na Technion – Izraelském technologickém institut pod vedením Nathana Rosena. Následně strávil většinu své akademické kariéry v Technionu, v roce 1988 zde byl jmenován mimořádným profesorem fyziky.

Peres je dobře znám pro jeho práci týkající se kvantové mechaniky a teorie informace. Mimo jiné pomohl rozvinout Peresovo-Horodeckého kritérium pro kvantové provázání, stejně jako koncept kvantové teleportace. Spolupracoval s ostatními na problematice kvantové informace a speciální teorie relativity.[2] Také představil Peresovu metriku a zkoumal Hamiltonovu–Jacobiho–Einsteinovu rovnici[3] v obecné teorii relativity. S. M. Feingold publikoval to, co je známo matematikům jako Feingoldova-Peresova domněnka a fyzikům jako Feingoldova-Peresova teorie.[4]

Zemřel v Haifě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asher Peres na anglické Wikipedii.

  1. Terzian, Joseph E.; BENNETT, CHARLES H.; MANN, ADY; WOOTTERS, WILLIAM K. Obituary: Asher Peres. Physics Today. August 2005, s. 65–66. Dostupné online. DOI 10.1063/1.2062925. Bibcode 2005PhT....58h..65A. 
  2. A. Peres; YES. Quantum information and relativity theory. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. S. 93. 
  3. A. Peres. On Cauchy’s problem in general relativity - II. Nuovo Cimento. Springer, 1962, s. 53–62. Dostupné online. 
  4. Feingold, Mario; PERES, ASHER. Distribution of matrix elements of chaotic systems. Phys. Rev. A. 1986, s. 591–595. DOI 10.1103/PhysRevA.34.591. Bibcode 1986PhRvA..34..591F. 

Další literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Asher Peres.jpg
Autor: Lev Vaidman, Licence: CC BY-SA 4.0
Portrait of Prof. Asher Peres