Asistent soudce

Asistent soudce je právník, odborný pomocník soudce. Pro Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud platí, že každý soudce musí mít alespoň jednoho asistenta, u ostatních soudů jsou jejich pozice zřizovány podle potřeby. Obdobou této funkce u státních zastupitelství je asistent státního zástupce.

Někteří z nich se sdružují v Unii asistentů soudců, stavovském a nepolitickém spolku, který má za cíl hájit jejich profesní zájmy, přispívat k jejich rozvoji a prosazovat moderní koncepci soudnictví. Mohou být také tzv. přidruženými členy Soudcovské unie.

Historie

Funkce asistenta soudce byla nejprve zřízena v roce 1993 u Ústavního soudu podle § 8 až 10 a § 41 zákona o Ústavním soudu. Po tomto vzoru zřídila roku 2000 pozice asistentů i bez zákonné úpravy na Nejvyšším soudě jeho tehdejší předsedkyně Eliška Wagnerová, a to nejprve pro soudce jeho občanskoprávního a obchodního kolegia.

Zákonná zakotvení a jejich uznávání v praxi pak bylo postupně upraveno na návrh tehdejšího poslance Zdeňka Koudelky v roce 2002 pro Nejvyšší soud. Později, v roce 2006, i pro ostatní obecné soudy v § 16, 36a a 179 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, pro Nejvyšší správní soud pak roku 2003 v § 14 soudního řádu správního. Jejich pravomoci v jednotlivých soudních řízeních byly také v roce 2002 upraveny v § 38b občanského soudního řádu a v § 27c trestního řádu, jakož i v dalších zákonech týkajících se právnických povolání. Původně byl předpokládán zvláštní zákon, který by postavení a působnost asistentů soudce upravil samostatně, ale nakonec zůstalo u dosavadní úpravy různými zákony.

Předpoklady a postavení

Asistent soudce je jmenován předsedou soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Pracovní poměr vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, funkce asistenta soudce však navíc automaticky zaniká, pokud zanikne funkce soudce, jehož je asistentem. Podmínkou pro jmenování je:

• státní občanství České republiky,
• bezúhonnost,
• magisterské vzdělání v oblasti práva na české vysoké škole.

Asistent soudce především samostatně vykonává jednotlivé úkony v soudním řízení z pověření soudce, zpracovává např. koncepty rozhodnutí. Jeho plat je podobně jako u vyššího soudního úředníka stanoven podle zákoníku práce a podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Po třech letech právní praxe může složit odbornou justiční zkoušku a poté se ucházet o pozici justičního kandidáta. Jinak je výkon jeho funkce uznáván jako jiná nutná právní praxe (např. právního čekatele, advokátního, notářského nebo exekutorského koncipienta).

Externí odkazy

• Stránky Unie asistentů soudců