Askanija-Nova (biosférická rezervace)

Zdroje k infoboxuBiosférická rezervace Askanija-Nova; Біосферний заповідник «Асканія-Нова» ім. Ф. Е. Фальц-Фейна
	IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
	Step v rezervaci
Základní informace
Vyhlášení	1898
Rozloha	333 km2
Správa	Národní akademie agrárních věd Ukrajiny
Počet návštěvníků	200 000
Poloha
Stát	Ukrajina
Umístění	Čaplynka
Souřadnice	46°27′7″ s. š., 33°52′51″ v. d.
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Askanija-Nova
Další informace
Web	askania-nova-zapovidnik.gov.ua
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Askanija-Nova (ukrajinsky Біосферний заповідник «Асканія-Нова» ім. Ф. Е. Фальц-Фейна – Biosfernyj zapovidnyk „Askanija-Nova“ im. F. E. Falc-Fejna, rusky Биосферный заповедник Аскания-Нова им. Ф. Э. Фальц-Фейна – Biosfernyj zapovednik Askanija-Nova im. F. E. Falc-Fejna) je biosférická rezervace v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny o rozloze 333 km². Zdejší krajina je tvořena stepí, která jako jediná v Evropě nebyla nikdy zemědělsky využívána.^[1] Třetina areálu je oblastí původních travin, kam je vstup možný pouze na zvláštní povolení, zbytek tvoří městečko Askanija-Nova se zooparkem, šlechtitelskou stanicí a botanickou zahradou.

Historie

Území, do té doby neobydlené, získal od ruského cara v roce 1828 německý statkář Friedrich Ferdinand von Anhalt-Köthen a pojmenoval je podle rodů Askánců, z něhož pocházel. Další majitel, Friedrich von Falz-Fein, zde roku 1898 zřídil soukromou přírodní rezervaci, kam dovážel různá exotická zvířata. Rezervace byla zestátněna roku 1919, kdy oblast ovládli bolševici. Roku 1932 byl založen Výzkumný ústav stepních travin M. F. Ivanova. V roce 1984 byla Askania-Nova zapsána na seznam biosférických rezervací pod záštitou UNESCO. V roce 2008 byla rezervace vybrána mezi Sedm přírodních divů Ukrajiny.

Přírodní podmínky

Ve stepi se nacházejí četné mohyly a kamenné sochy starověkého původu. Typickými rostlinami stepi jsou kavyl a kostřava walliská, rostou zde také vzácné druhy jako řebčík kostkovaný nebo čimišník skytský. Žije zde 1155 druhů členovců, lokalita je také významným hnízdištěm tažných ptáků.^[2] Velká čaplynská propadlina, dlouhá 6 km a široká 4 km, je mokřadem chráněným Ramsarskou úmluvou, kde se vyskytují endemické druhy vlhkomilných rostlin jako Damasonium alisma. Podnebí je kontinentální, s více než 2200 hodinami slunečního svitu v roce, ročními srážkami 398 mm a průměrnou roční teplotou 9,9 °C, přičemž rozdíly mezi letními a zimními teplotami přesahují třicet stupňů.^[3] Askanija-Nova je známa chovem koně Převalského: slouží jako aklimatizační stanice, v níž se zvířata odchovaná v zoologických zahradách připravují na odvoz do Mongolska a vypuštění do volné přírody.^[4] V místním zooparku žijí v podmínkách podobných přirozenému prostředí sajga tatarská, bizon americký, antilopa losí, skot watusi a další druhy velkých savců, z ptáků je chován pštros dvouprstý, drop velký nebo bažant obecný.