Asociace malých debrujárů České republiky

Asociace malých debrujárů České republiky (zkráceně AMD ČR, francouzsky Les Petits Débrouillards) je spolek (dříve občanské sdružení) založený Mgr. Petrem Zapletalem v roce 1992.^[1] Hlavním předmětem činnosti je přispět k nenucenému pochopení různých přírodních jevů a zákonitostí, objevování vědy a utváření nové cesty k poznání, tvořivosti, a to zejména formou zábavných fyzikálních a chemických pokusů s jednoduchými pomůckami z různých oblastí vědy, techniky a ekologie.^[2]

Asociace je členem České rady dětí a mládeže^[3], Mezinárodní federace malých debrujárů (F.I.P.D. Federation internatilonal des petit debrouillrds) a evropské mládežnické organizace MILSET Europe. Působí na mnoha místech České republiky většinou jako jednotlivé kluby malých debrujárů^[4], vydává časopis Beppo a pořádá soutěž Pohár vědy.

Historie

Přípravné období 1990 – 1992 (Mgr. Petr Zapletal a Jöel Quedec – Francie)

Asociace malých debrujárů ČR vznikla na základě zkušeností mezinárodního hnutí Les Petits Débrouillard (malí debrujáři) z Kanady. Přes Francii se hnutí dostalo do České republiky, kde bylo prezentováno na mezinárodní výstavě Expo-Sciences International 1991, která se konala v Praze.^[5] V létě 1992 byli první čeští zájemci o hnutí malých debrujárů pozváni na mezinárodní tábor F.I.P.D. (Mezinárodní federace malých debrujárů) do Belgie, kde se s činností blíže seznámili a získávali zkušenosti. Dne 22. září 1992 byla AMD ČR řádně registrována u Ministerstva vnitra ČR a zahájila pravidelnou činnost dle mezinárodních principů a filozofie malých debrujárů.

Prezidentem se stal zakladatel asociace Mgr. Petr Zapletal (1992 až do svého odchodu do důchodu v roce 2016).

Les Petits Débrouillards existují v mnoha zemích po celém světě. Toto hnutí sdružuje mnoho struktur, většinou sdružení, jejichž společným cílem je sdílet vědeckou kuriozitu s co největším počtem lidí.

Sdružení jsou zaměřena na dospělé i děti. Historicky byla zaměřena na děti od 6 do 12 let tím, že jim nabízela možnost provádět zábavné experimenty zábavnou vědeckou formou. Dnes tato sdružení produkují výstavy, interaktivní výstavy, knihy, CD-ROMy; účastní se také dalšího odborného vzdělávání, nabízejí didaktické znalosti a vytvářejí vzdělávací nástroje.

Dějiny

Prvotní nápad na tento koncept vzešel od tiskového profesionála Félixe Maltaise, který se v roce 1978 stal prvním ředitelem zcela nové tiskové agentury v Montrealu s názvem Agence Science-Presse.

Tato agentura redigovala a vydávala malý čtyřstránkový zpravodaj pro místní a regionální noviny. Tyto noviny byly široce čteny na území Quebecu, protože byly bohaté na místní informace, ale stěží se zabývaly vědou. Asociace vědeckých komunikátorů (ACS), jejímž posláním je popularizovat vědu, se chopila výzvy zajímavých čtenářů a nabídla novinám tuto novou službu: newsletter, každý týden nabízející žurnalistické články, novinky a články o všech aspektech vědy: výzkum, aplikace v každodenním životě, zdraví...

Tento experiment se zrodil na podzim roku 1978. Félix Maltais, který byl v té době animátorem tohoto bulletinu s názvem Hebdo science (vydavatel, redaktor, novinář, kritik atd.), měl nápad provést průzkum redakce, která souhlasila s přihlášením se k této vědě Hebdo, a zeptala se jich, jaká jsou očekávání jejich čtenářů. Takhle někteří navrhovali, aby psal vědecké články pro děti.

Pokračoval ve svém přístupu, kontaktoval Ontario Science Center v Torontu a dozvěděl se, že toto vědecké muzeum zhruba tři roky publikovalo týdenní sloupek v novinách Toronto Star, ve kterém byla popsána velmi jednoduchá manipulace, kterou lze provádět doma. Tento sloupek podepsal profesor Oscar (zkratka z výrazu Ontario Science Center), který bude brzy díky Félixu Maltaisovi úzce spolupracovat s profesorem Scientifixem, tajemným badatelem, který je autorem budoucích kronik Petits Débrouillards.

Konečně, o několik měsíců dříve, jeden novinář napsal článek o vítězi quebeckého vědeckého veletrhu a nazval jej Un Jeune Débrouillard... Tento termín byl zachován jako název nového sloupce ve vědě Hebdo.

Tak se zrodil na podzim roku 1979 týdenní sloupek Le Petit Débrouillard pod podpisem profesora Scientifixa. Vzhledem k úspěchu této sekce bylo v září 1980 rozhodnuto o vydání knihy obsahující již publikované články. Ilustrace byla svěřena Jacquesu Goldstynovi, který vytvořil prvních pět postav knihy s názvem Le Petit Débrouillard. Tato první modrá kniha se objevila v březnu 1981 díky Jean-Marcu Gagnonovi, řediteli redakce na Presses de l' Université du Québec. Úspěch byl okamžitý a nečekaný (5 000 výtisků bylo vyprodáno za pět měsíců).

Na základě tohoto úspěchu pak Félix kontaktoval CDLS (Conseil du Développement du Loisir Scientifique) a z tohoto setkání se zrodil vůbec první Club des Petits Débrouillards:

• O ukázky v terénu se postará CDLS

• Agentura Science-Presse by se starala o popularizaci pro média (knihy, časopisy, kroniky, rozhlasové vysílání, televizní vysílání atd.).

V té době CDLS zasahovala pouze na úrovni středoškolské mládeže (13 let a více), ale ne na úrovni mládeže na základní škole, která byla hájemstvím Kruhů mladých přírodovědců zahájených o několik desetiletí dříve, církevním zapáleným pro botaniku (bratr Marie-Victorin dobře známý v Quebecu) a vedený dobrovolnými kněžími. Félix Maltais na podzim roku 1981 navrhl, aby se tyto aktivity poněkud přestaly využívat, a proto navrhl spolupráci více zaměřenou na fyziku, chemii a zejména experimenty.

V lednu 1982 se objevilo číslo 1 nového časopisu: Je me petit-dbrouille, který se později stal Les Petits débrouillards. V Quebecu se časopis od roku 1990 jmenuje Les Débrouillards, zatímco kluby za Atlantikem si ponechaly starý název.

Tento časopis velmi rychle získal své šlechtické listy. Publikace se zpestřují výskytem tematických knih jako Globulo, Jardinez, l'Animalerie… vedle vědeckých experimentů, které jsou samotným základem tohoto sdružení. Právě v této době se narodil žabák Beppo, maskot sdružení. Malí vynalézaví lidé o sobě dávali vědět i články, které vždy vycházely v malých regionálních novinách, ale i ve velkých denících jako La Presse nebo Le Journal de Montréal. V roce 1990 se zrodil televizní pořad.

V roce 1992 Bayard France, se sídlem v Kanadě a snažící se doplnit svůj sortiment dětských produktů (J'aime lire, Pomme d'Api), kontaktoval Agence Science-Presse, aby vytvořila nezávislou společnost (publikace BLD). Hnutí pak pokračovalo ve svém tempu a na přelomu století dokonce vytvořilo nový časopis, tentokrát pro děti ve věku 6-9 let: Les Explorateurs. Stejně jako v poslední době speciální čísla a přílohy o sportu a umění.

V roce 1984 se nápad dostal do Francie. Od té doby se rozšířil do mnoha zemí: Tunisko, Alžírsko, Maroko, Libanon, Česká republika, Slovenská republika, Belgie, Německo, Rusko, Mexiko a Chile.

Filozofie a principy debrujárství

Základní filozofií malých debrujárů je zábavným způsobem odmystifikovat vědu. Rozmanitými a velmi jednoduchými pokusy chtějí podpořit smysl pro spolupráci a kritické myšlení a rozvíjet intelektuální schopnosti. Činnost malých debrujárů by měla vést k tomu, aby děti samy experimentovaly a objevovaly odpovědi na otázky, které je zajímají. Pokusy pomáhají dětem formulovat problémy, navrhnout řešení a své nápady ověřovat v praxi. Kromě poznávacího charakteru mají pokusy i zábavný charakter, je v nich vždy něco překvapivého nebo neočekávaného, proto mají silný emotivní a motivační náboj.

Debrujárství je založeno na těchto pěti principech:

1. dovolovat samostatný rozvoj dítěte,
2. předkládat dítěti zábavné činnosti, které stimulují a probouzejí jeho zájem o vědu,
3. využívat otevřenost dítěte k vědeckým jevům, se kterými se denně potkává,
4. rozvíjet zvídavost a smysl pro zodpovědnost dítěte,
5. být návazné na úroveň rodinnou, školskou a sociální.

Zájemci jsou seznamováni se zajímavými pokusy, které si mohou sami vyzkoušet, aby se pro ně věda stala zábavou a poučením. Debrujáři mohou společně objevovat řadu zákonitostí přírody, mohou formou hry více poznat sami sebe, své okolí, svět. K pokusům nejsou třeba složité přístroje, ani počítače. Stačí materiál, který je běžně dostupný v každé domácnosti, je používán ke každodenním potřebám, nebo se dá pořídit v nejbližší prodejně se smíšeným zbožím.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Asociace malých debrujárů České republiky
• Pohár vědy – Science Cup
• Les Petits Débrouillards