Aspasia

Aspasia
Narození	470 př. n. l. Milét
Úmrtí	400 př. n. l. (ve věku 69–70 let) Athény
Povolání	řečník, filozofka a řečnice
Choť	Periklés (od 445 př. n. l.)[1][2] Lysicles[3][1]
Děti	Periklés mladší[4]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aspasia, řecky Ἀσπασία (asi 470 př. n. l. – asi 400 př. n. l.) byla pravděpodobně manželka řeckého politika a vojevůdce Perikla. Měla pocházet z Mílétu. Byla snad i prostitutkou a filozofkou. O jejím skutečném životě není mnoho známo, existuje však řada legend a Aspasia se stala patrně jakýmsi symbolem ženství ve starém Řecku. Někteří moderní autoři (např. Madeleine Henryová) zpochybnili její reálnou existenci, neboť ji nezaznamenali žádní starořečtí historici (např. Thúkydidés), jen filozofové či literáti. Ve svých filozofických dílech jí zmiňuje Platón či Xenofón, stala se také objektem ztvárnění umělců – ve starém Řecku dramatika Aristofana (divadelní hra Acharňané), v moderní éře např. Lydie Marie Childové (román Philothea), Waltera Savage Landora (román Pericles and Aspasia), Roberta Hamerlinga (román Aspasia), Giacomo Leopardiho (báseň Aspasia), Gertrude Athertonové (román The Immortal Marriage) či Taylora Caldwella (román Glory and the Lightning).

Reference

Literatura

• Henry, Madeleine M. (1995). Prisoner of History. Aspasia of Miletus and her Biographical Tradition. Oxford University Press. ISBN 0-19-508712-7.
• Mazzon, Daniela (2011). Aspasia maestra e amante di Pericle, EdizioniAnordest.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aspasia na Wikimedia Commons
• Heslo v encyklopedii Britannica (1911)
• Heslo v encyklopedii Romana
• Informace na About.com Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Portrét PBS