Aspazija

Aspazija
Narození	4.jul. / 16. března 1865greg. Jelgavská farnost
Úmrtí	5. listopadu 1943 (ve věku 78 let) Dubulti
Místo pohřbení	Rainisův hřbitov
Povolání	básnířka, dramatička, politička, překladatelka, spisovatelka a novinářka
Žánr	poezie
Témata	poezie
Ocenění	Řád tří hvězd Kříž uznání
Manžel(ka)	Rainis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aspazija, občanským jménem Elza Pliekšāneová, rodným jménem Elza Rozenbergová (16. března 1865, Jelgava – 5. listopadu 1943, Jūrmala) byla lotyšská spisovatelka.

Život a dílo

Byla manželkou spisovatele Rainise, členka jím vedeného demokratického politického hnutí Jaunā strāva (Nový směr), později se angažovala v sociálně-demokratické straně. Její dílo bývá řazeno k pozdnímu romantismu. Jako první v pobaltské literatuře ztvárnila mravní svět moderní emancipované ženy, byla též aktivní feministkou. Jeden čas byla rovněž novinářkou, přispívala do deníku Dienas Lapa, spolu s manželem překládala Goethovo dílo do lotyštiny. Po revoluci v roce 1905 musela s manželem odejít do exilu ve Švýcarsku, ve městě Castagnola žili až do roku 1920. Poté se vrátili oba do nově vzniklého lotyšského státu, kde byli velmi aktivními organizátory kulturního a politického života. Po Rainisově smrti roku 1929 však žila Aspazija spíše v ústraní.

Jejími nejznámějšími básnickými sbírkami jsou Sarkanās puķes (Rudé květy), Dvēseles krēsla (Soumrak duše) a lyrická trilogie Saulains stūrītis (Slunečný koutek), Ziedu klēpis (Náruč kvítí) a Raganu nakts (Noc čarodějnic). Psala i veršovaná dramata: Vaidelote (Kněžka), Zaudētas tiesības (Ztracená práva), Sidraba šķidrauts (Stříbrný závoj), Aspazija.^[1]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aspazija na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aspazija na anglické Wikipedii.

Literatura

• Stahnke, Astrida B. Aspazija: her life and her drama. Lanham, MD.: Univ. Press of America, 1984. ISBN 0-8191-3681-6 ; ISBN 0-8191-3682-4.
• Meskova, Sandra (2003). Two mothers of Latvian literature: Aspazija and Anna Brigadere. Journal of Baltic studies. 34.3, 276-297.