Astana Open 2021

Astana Open 2021
Datum20.–26. září 2021 (muži)
27. září – 2. října 2021 (ženy)
Ročník2. (muži)
1. (ženy)
MístoNur-Sultan, Kazachstán
DějištěNárodní tenisové centrum
KategorieATP Tour 250
KategorieWTA 250
Dotace541 800 USD (muži)
235 238 USD (ženy)
ŘeditelDmitrij Savčuk
Soutěže28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži)
32 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy)
Povrchtvrdý – GreenSet / hala
Vítězové
mužská dvouhra
Jižní Korea Kwon Sun-u
ženská dvouhra
Belgie Alison Van Uytvancková
mužská čtyřhra
Mexiko Santiago González / Argentina Andrés Molteni
ženská čtyřhra
Německo Anna-Lena Friedsamová / Rumunsko Monica Niculescuová
Astana Open
2020
2022 >

Astana Open 2021 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, který se hrál v Národním tenisovém centru na krytých dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet. Do kalendáře byl zařazen jako náhrada za zrušené turnaje v důsledku koronavirové pandemie.

Mužská část dotovaná 541 800 dolary patřila do kategorie ATP Tour 250 a probíhala mezi 20. až 26. zářím 2021.[1] Ženská část s rozpočtem 235 238 dolarů navázala mezi 27. zářím a 2. říjnem. Řadila se do kategorie WTA 250.[1][2] Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se stali dvacátý pátý hráč světa Aslan Karacev z Ruska a mezi ženami kazachstánská světová devětačtyřicítka Julia Putincevová. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 166. žena žebříčku Ruska Anastasija Gasanovová a mezi muži 111. tenista pořadí Daniel Elahi Galán z Kolumbie.[2][1]

Premiérový singlový titul na okruhu ATP Tour získal Jihokorejec Kwon Sun-u.[3] Pátou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour vybojovala Belgičanka Alison Van Uytvancková, čímž udržela finálovou neporazitelnost.[4] První společné vítězství v deblové soutěži dosáhli Mexičan Santiago González s Argentincem Andrésem Moltenim.[5] Ženskou čtyřhru ovládla německo-rumunská dvojice Anna-Lena Friedsamová a Monica Niculescuová, jejíž členky společně odehrály druhý turnaj.[6]

Rozdělení bodů a finančních odměn

Rozdělení bodů

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v koleQQ2Q1
dvouhra mužů[1]25015090452001260
čtyřhra mužů[7]0
dvouhra žen[2]2801801106030118121
čtyřhra žen[8]1

Finanční odměny

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v koleQ2Q1
dvouhra mužů[1][9]47 080 $33 760 $24 030 $16 020 $10 300 $6 195 $3 025 $1 575 $
čtyřhra mužů[7]17 570 $12 590 $8 290 $5 390 $2 540 $3 160 $
dvouhra žen[2][10]29 200 $16 398 $10 100 $5 800 $3 675 $2 675 $1 950 $1 270 $
čtyřhra žen[8]10 300 $6 000 $3 800 $2 300 $1 750 $
částka ve čtyřhře je uvedena na pár

Dvouhra mužů

Nasazení

StátHráč[1]ATPNasazení
RuskoRusko RuskoAslan Karacev25.1.
KazachstánKazachstán KazachstánAlexandr Bublik34.2.
SrbskoSrbsko SrbskoDušan Lajović36.3.
SrbskoSrbsko SrbskoFilip Krajinović37.4.
AustrálieAustrálie AustrálieJohn Millman43.5.
FrancieFrancie FrancieBenoît Paire48.6.
SrbskoSrbsko SrbskoLaslo Djere50.7.
BěloruskoBělorusko BěloruskoIlja Ivaška53.8.
Žebříček ATP k 13. září 2021

Jiné formy účasti

Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráči postoupili z kvalifikace:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Mužská čtyřhra

Nasazení

StátHráč[7]StátHráč[7]ATPNasazení
MexikoMexiko MexikoSantiago GonzálezArgentinaArgentina ArgentinaAndrés Molteni112.1.
KazachstánKazachstán KazachstánAndrej GolubjevKazachstánKazachstán KazachstánOleksandr Nedověsov117.2.
BrazílieBrazílie BrazílieMarcelo DemolinerBrazílieBrazílie BrazílieRafael Matos126.3.
ŠvédskoŠvédsko ŠvédskoAndré GöranssonItálieItálie ItálieAndrea Vavassori143.4.
Žebříček ATP k 13. září 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru

Jiné formy účasti

Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Ženská dvouhra

Nasazení

StátHráčka[2]WTANasazení
KazachstánKazachstán KazachstánJulia Putincevová49.1.
BelgieBelgie BelgieAlison Van Uytvancková55.2.
FrancieFrancie FrancieKristina Mladenovicová65.3.
BelgieBelgie BelgieGreet Minnenová75.4.
ChorvatskoChorvatsko ChorvatskoAna Konjuhová77.5.
ŠvédskoŠvédsko ŠvédskoRebecca Petersonová78.6.
RuskoRusko RuskoVarvara Gračovová82.7.
FrancieFrancie FrancieClara Burelová91.8.
Žebříček WTA k 20. září 2021

Jiné formy účasti

Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráčky nastoupily pod žebříčkovou ochranou:

Následující hráčky postoupily z kvalifikace:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Ženská čtyřhra

Nasazení

StátHráčka[8]StátHráčka[8]WTANasazení
BelgieBelgie BelgieGreet MinnenováBelgieBelgie BelgieAlison Van Uytvancková138.1.
RuskoRusko RuskoAnna BlinkovováKazachstánKazachstán KazachstánAnna Danilinová149.2.
NěmeckoNěmecko NěmeckoAnna-Lena FriedsamováRumunskoRumunsko RumunskoMonica Niculescuová160.3.
RuskoRusko RuskoVarvara GračovováGruzieGruzie GruzieOxana Kalašnikovová235.4.
Žebříček WTA k 20. září 2021; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru

Jiné formy účasti

Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

  • Kazachstán Gozal Ajnitdinovová / Kazachstán Žibek Kulambajevová
  • Kazachstán Sofija Čursinová / Kazachstán Jekatěrina Dmitričenková

Odhlášení

před zahájením turnaje

Přehled finále

Mužská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Astana Open 2021 – mužská dvouhra.

Ženská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Astana Open 2021 – ženská dvouhra.

Mužská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Astana Open 2021 – mužská čtyřhra.

Ženská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Astana Open 2021 – ženská čtyřhra.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Astana Open na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Astana Open 2021 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Astana Open 2021 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ZABLOUDIL, Luboš. Korejec Soonwoo Kwon si v Nur-Sultanu došel pro první titul na okruhu ATP. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-26 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  4. Van Uytvanck preserves perfect final record, beats Putintseva to win 5th title in Nur-Sultan. Women's Tennis Association [online]. 2021-10-02 [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
  5. Santiago Gonzalez and Andres Molteni Seal Nur-Sultan Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-09-26 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  6. Van Uytvanck preserves perfect final record, beats Putintseva to win 5th title in Nur-Sultan. Women's Tennis Association [online]. 2021-10-02 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 
  7. a b c d Astana Open 2021 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d Astana Open 2021 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Astana Open 2021 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Astana Open 2021 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“