Astrid Kumbernussová
Astrid Kumbernussová | |
---|---|
Narození | 5. února 1970 (52 let) Grevesmühlen |
Povolání | atletka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | Atlanta 1996 | vrh koulí |
bronz | Sydney 2000 | vrh koulí |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | Göteborg 1995 | vrh koulí |
zlato | Athény 1997 | vrh koulí |
zlato | Sevilla 1999 | vrh koulí |
Halové MS v atletice | ||
stříbro | Paříž 1997 | vrh koulí |
bronz | Birmingham 2003 | vrh koulí |
Mistrovství světa juniorů v atletice | ||
stříbro | Sudbury 1988 | hod diskem |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | Split 1990 | vrh koulí |
stříbro | Helsinky 1994 | vrh koulí |
Halové ME v atletice | ||
bronz | Janov 1992 | vrh koulí |
zlato | Paříž 1994 | vrh koulí |
zlato | Stockholm 1996 | vrh koulí |
bronz | Gent 2000 | vrh koulí |
Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
stříbro | Birmingham 1987 | hod diskem |
zlato | Varaždín 1989 | vrh koulí |
zlato | Varaždín 1989 | hod diskem |
Astrid Kumbernussová (* 5. února 1970 Grevesmühlen, Meklenbursko-Přední Pomořansko) je bývalá německá atletka, olympijská vítězka, trojnásobná mistryně světa, mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy ve vrhu koulí.
V začátcích své kariéry se věnovala především hodu diskem. První úspěch zaznamenala coby reprezentantka NDR v roce 1987 na juniorském mistrovství Evropy v Birminghamu, kde získala stříbrnou medaili. O rok později brala stříbro také na juniorském mistrovství světa v kanadském Sudbury. Hned dvě zlaté medaile vybojovala v roce 1989 na evropském šampionátu juniorů ve Varaždínu, kde uspěla v diskařském ale i v koulařském sektoru.
V roce 1997 se stala vítězkou ankety Atlet Evropy.
Osobní rekordy
- hala – 20,03 m – 25. ledna 1992, Bad Segeberg
- venku – 21,22 m – 5. srpna 1995, Göteborg
- disk – 66,60 m – 20. července 1988, Berlín
Externí odkazy
- Astrid Kumbernussová na stránkách IAAF (anglicky)
- Astrid Kumbernussová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Olympijská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belarus 1995-2012
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.