Astronauti Itálie
Astronauti Itálie jsou italští členové oddílu astronautů evropské kosmické agentury ESA a v minulosti též oddílu italské kosmické agentury ASI.
První šance
Pro Italy byl první šancí na let do vesmíru výběr astronautů organizace ESA roku 1977, ale nikdo z italských finalistů neprošel.
Program Tethered
Roku 1984 se italská a americká vláda dohodli na účasti italských astronautů ve třech letech raketoplánu (program Tethered: družice TSS-1 na 20 km dlouhém laně).[1] Italská kosmická agentura ASI během roku 1984 vybrala tři kandidáty, byli to Andrea Lorenzoni, Cristiano Batalli-Cosmovici a Franco Rossitto. Všichni zahájili v lednu 1985 přípravu v Johnsonovu vesmírném středisku v Houstonu. Po katastrofě Challengeru byl program zrušen.
Po obnovení letů raketoplánů ožil i program Tethered. Od ledna 1990 opět cvičili v Houstonu tři Italové - Franco Malerba, Umberto Guidoni a podruhé Cristiano Batalli-Cosmovici. Italsko-americká spolupráce byla úspěšně završena letem Franco Malerby v srpnu 1992 (STS-46) v jehož průběhu konečně došlo na vypuštění družice TSS-1, podařilo se ale rozvinout pouze 260 m lana.[1]
Italové v oddílu ESA
V letech 1989 – 1992 probíhal výběr do rozšiřovaného oddílu ESA, mezi šest nováčků pronikl i jeden Ital – Maurizio Cheli. Tři další finalisté – Stefano Santonico, Roberto Tacchino a Franco Ongaro – zůstali do roku 1993 v oddílu ASI. Při doplnění oddílu ESA v srpnu 1998 se mezi italské astronauty ESA zařadili Paolo Nespoli a Roberto Vittori, od roku 2009 ještě Samantha Cristoforettiová a Luca Parmitano. Roku 1996 se Guidoni a Cheli účastnili krátkodobé mise STS-75, od roku 2001 létají italští astronauti na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) na krátkodobé i dlouhodobé pobyty.
Přehled astronautů Itálie
| Jméno | V oddílu od | Oddíl | Lety | Celkem ve vesmíru | Odchod z oddílu |
|---|---|---|---|---|---|
| Andrea Lorenzoni | listopad 1984 | ASI | neletěl | asi 1986 | |
| Cristiano Batalli-Cosmovici | listopad 1984 | ASI | neletěl | srpen 1992 | |
| Franco Rossitto | listopad 1984 | ASI | neletěl | 1989/90 | |
| Franco Malerba | květen 1989 | ASI | STS-46, 1992 | 7 dní, 23 hodin a 15 minut | 1992 |
| Umberto Guidoni | květen 1989 | ASI, od srpna 1998 ESA | STS-75, 1996 STS-100/ISS, 2001 | 27 dní, 15 hodin a 13 minut | červen 2004 |
| Maurizio Cheli | 15. května 1992 | ESA | STS-75, 1996 | 15dní, 17 hodin a 42 minut | 30. června 1996 |
| Stefano Santonico | 1992 | ASI | neletěl | 1993 | |
| Roberto Tacchino | 1992 | ASI | neletěl | 1993 | |
| Franco Ongaro | 1992 | ASI | neletěl | 1993 | |
| Paolo Nespoli | srpen 1998 | ESA | STS-120/ISS, 2007 Expedice 26/27 (Sojuz TMA-20/ISS), 2011 Expedice 52/53 (Sojuz MS-05/ISS), 2017 | 313 dní, 2 hodiny a 37 minut | 2018 |
| Roberto Vittori | srpen 1998 | ESA | EP-3 (Sojuz TM-34/ISS/TM-33), 2002 EP-8 (Sojuz TMA-6/ISS/TMA-5), 2005 STS-134/ISS, 2011 | 35 dní, 12 hodin a 26 minut | 2016 |
| Samantha Cristoforettiová | 20. května 2009 | ESA | Expedice 42/43 (Sojuz TMA-15M/ISS), 2014/15 | 199 dní 16 hodin 42 minut | aktivní |
| Luca Parmitano | 20. května 2009 | ESA | Expedice 36/37 (Sojuz TMA-09M/ISS), 2013 | 166 dní 6 hodin a 18 minut | aktivní |
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; KRUPIČKA, Josef. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-11-29 [cit. 2009-01-12]. Kapitola STS-46 At/F-12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-25.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Astronauti Itálie na Wikimedia Commons - IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-01-12]. Kapitola Италия. Dostupné online. (rusky)
