Atacama

Atacama
Stát	Chile Chile
Souřadnice	24°30′ j. š., 69°15′ z. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atacama, zvaná také Puna de Atacama, je nejsušší poušť na Zemi nacházející se v Jižní Americe. Poušť se táhne 1 000 km podél Pacifiku od jižní hranice horského státu Peru až do centrálních oblastí Chile. Místy zasahuje až 100 km do vnitrozemí k samému úpatí Západních Kordiller (And, jak se na jihoamerické pevnině Kordillery nazývají) do nadmořské výšky 5 000 m. Prší zde velmi zřídka. Je udáváno, že se v jejím středu nachází oblast (Calama, Copiapó, Antofagasta), kde podle měření v letech 1570 až 1971 téměř nepršelo.^[1]

V oblasti Atacama žije okolo 1 milionu lidí. Důvodem je i velké množství nerostných surovin, které bylo na poušti nalezeno. Obrovská naleziště železné a měděné rudy se stala významným artiklem této nehostinné oblasti. Mezi další důležité nerostné bohatství patří největší naleziště dusičnanu sodného (minerál nitronatrit neboli chilský ledek) na světě. O jeho vlastnictví se vedla i pacifická válka. V dobách největší těžby pokrývala produkce z Atacamy až čtyři pětiny světové spotřeby. Kromě toho se zde nacházejí i významné zásoby lithia (Salar de Atacama), boru či draslíku, především v podobě různých solí.

Atacama je typická extrémními teplotními výkyvy. Teploty se zde v letním období pohybují od 0 °C v noci až po 50 °C přes den. Velký teplotní gradient urychluje intenzivní erozní činnost hornin. Vzdušná vlhkost, která srážkami zásobuje východní část Jižní Ameriky, není schopna překonat extrémně vysokou bariéru And, a proto sem již žádné mraky nedoletí. Vláha se do pouště nedostane ani z oblastí východního Pacifiku. Důvodem je zemská rotace, která odklání mraky, pocházející ze studeného jiho-severního Peruánského oceánského proudu, zpět nad oceán a nikoliv nad pevninu. Srážkový úhrn je průměrně 1 mm za rok.

Atacama i přes tyto extrémy má co nabídnout, a to v podobě Národní rezervace Los Flamencos, Valle de la Luna či gejzíru El Tatio, který je nejvýše položeným gejzírem na světě. V poušti Atacama se také nalézá kráter Monturaqui o průměru 350 až 460 metrů, vytvořený dopadem meteoritu.

V poušti se nachází několik vědeckých pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO):^[2]

• Observatoř Chajnantor, v níž je umístěn největší astronomický přístroj současnosti: soustava 66 radioteleskopů ALMA,
• Observatoř Paranal s čtyřmi hlavními dalekohledy Very large telescope (VLT) se zrcadly o průměru 8,2 m umístěnými na umělé plošině hory Paranal,
• Observatoř La Silla – nejstarší pracoviště ESO s 15 dalekohledy, z nichž nejvýznamnější je 3,58m New Technology Telescope (dalekohled nové technologie),
• Evropský extrémně velký dalekohled – připravovaný optický dalekohled o průměru zrcadla 39,3 m s plánovaným uvedením do provozu v roce 2024.

Důvodem jejich umístění v této poušti je především extrémně suché prostředí (vlhkost vzduchu zhoršuje pozorování a brání paprskům některých vlnových délek proniknout až k zemskému povrchu), velký počet bezoblačných dní a vzdálenost od lidských sídel, takže jejich světelné znečištění neruší pozorování noční oblohy.

Díky přírodním podmínkám a charakteru povrchu využívá oblast také NASA k testům zařízení pro budoucí mise na Mars.

V poušti Atacama byly objeveny také četné fosilie druhohorních plazů, například dravých mořských plesiosaurů^[3] nebo létajících ptakoještěrů^[4].

• 
  Solná pláň v poušti Atacama
• 
  Hory v poušti
• 
  Radioteleskopy ALMA

• Chilské kaktusy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Atacama na Wikimedia Commons
• Galerie Atacama na Wikimedia Commons
• Rostliny v poušti Atacama