Ath
Ath | |
---|---|
Radnice v Athu | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°37′52″ s. š., 3°46′37″ v. d. |
Nadmořská výška | 33 m n. m. |
Stát | Belgie |
Jazyk. společenství | Francouzské |
Region | Valonsko |
Provincie | Henegavsko |
Arrondissement | Ath |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ath | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 126,95 km² |
Počet obyvatel | 28 526 (2013) |
Hustota zalidnění | 224,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Bruno Lefebvre |
Oficiální web | www |
info | |
Telefonní předvolba | 068 |
PSČ | 7800 - 7823 |
Počet zastupitelů | 29 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ath (nizozemsky Aat, pikardsky Ât, valonsky Ate) je frankofonní město v Belgii. Nachází se ve Valonském regionu a je správním centrem jednoho z arrondissementů provincie Henegavsko. Počet obyvatel města činí necelých 29 000. Ath leží na soutoku řek Východní a Západní Dender.
V Athu se každý rok čtvrtý víkend v srpnu koná tradiční slavnost Ducasse.
Historie
Archeologické nálezy dokazují, že v oblasti města Ath existovalo několik galorománských osad. Dějiny města však začínají až kolem roku 1160, kdy henegavský hrabě Balduin IV. odkoupil část půdy od svého vazala Gillesa de Trazegnies. O několik let později nechal Balduin k obranným účelům vybudovat věž Burbant, která je zachována dodnes. Nové město brzy získalo svá práva a díky tržnici vybudované roku 1325 na náměstí Grand-Place začalo přitahovat obyvatele z okolí. V letech 1330–1350 bylo vybudováno první opevnění a kvůli nárůstu počtu obyvatel brzy přibyla další hradba, jejíž stavba byla dokončena na konci 14. století.
V 15. století žilo v Athu přibližně 5000 obyvatel. Město bylo obchodním centrem a přitahovalo obchodníky z okolí. Každý čtvrtek se ve městě konal (a dodnes koná) trh a další významnou událostí byl každoroční výroční trh. Dalším zdrojem příjmů byla výroba lněných tkanin, sukna, kožešin a luxusního zboží (zlatnické výrobky, umělecký nábytek, skulptury).
Roku 1667 byl Ath za jediný den dobyt armádou Ludvíka XIV. a stal se prvním městem Španělského Nizozemí pod francouzskou nadvládou. V letech 1668–1674 nechal francouzský vojenský architekt Vauban vybudovat nové opevnění. Jeho součástí bylo nejméně osm bašt, které byly vzájemně spojené kurtinami. Kurtiny byly chráněny klešťovými hradbami a polokruhovými baštami. Toto opevnění bylo zbouráno po obléhání Athu v roce 1745.
Na konci 18. století měl Ath přibližně 7300 obyvatel, avšak v první polovině 19. století došlo k poklesu počtu obyvatel. Roku 1824 v Athu Nizozemci vybudovali tvrz Féron, a město tak opět získalo strategický význam. O několik let později byly zbourány městské hradby, a tím se uvolnilo místo pro výstavbu továren a obytných zón, které byly nutné vzhledem ke zvyšování počtu obyvatel. V letech 1850–1914 město zaznamenalo další období růstu díky dřevařskému průmyslu, agroprůmyslu (pivovary, mlýny) a textilnictví.
Ve 20. století většina těchto průmyslových odvětví ztratila na významu a do popředí se dostaly obchodní, administrativní a vzdělávací aktivity.
Památky
- Věž Burbant, donjon z 12. stol.
- Radnice ze 17. stol.
- Kostel sv. Juliána (L'Eglise Saint-Julien), přestavěný po požáru v 19. století, má gotickou věž a kapli v ose apsidy, jakož i slavnou zvonkovou hru ze 16. století.
- Kostel sv. Martina (L'Eglise Saint-Martin) ze 16. stol.
Fotografie
Věž kostela sv. Juliána
Donjon Burbant
Procesí obrů na slavnosti Ducasse
Demografický vývoj
- Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
- 1977: připojení obcí Arbre, Bouvignies, Ghislenghien, Gibecq, Houtaing, Irchonwelz, Isières, Lanquesaint, Ligne, Maffle, Mainvault, Meslin-l'Evêque, Moulbaix, Ormeignies, Ostiches, Rebaix, Villers-Notre-Dame a Villers-Saint-Amand
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ath na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města (ve francouzštině, nizozemštině a angličtině)
- Text o historii a vlajce Athu (v angličtině)
- Ducasse (tradiční slavnost) Archivováno 8. 4. 2021 na Wayback Machine. (ve francouzštině)
- Cercle Royal d'Histoire et d'Archéologie d'Ath et de la Région et Musées Athois Archivováno 25. 5. 2009 na Wayback Machine., vyčerpávající seznam odkazů na zdroje informací o historii oblasti Athu (ve francouzštině)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Autor: No machine-readable author provided. Gretaz assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 4.0
Ath (Hainaut, Belgium)
(c) Napoleon Vier, CC BY-SA 3.0
Ath, Belgium: Town hall, architect: Wenceslas Cobergher
M et Mme Goliath, cortège des géants à Ath
Flag of the Belgian commune of Ath (Aat). The municipal flag of Ath is vertically divided mauve*-white-yellow.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of Belgium