Atia Balba Caesonia
Atia Balba Caesonia | |
---|---|
Narození | 85 př. n. l. |
Úmrtí | 43 př. n. l. (asi 41–42 let) |
Manželé | Gaius Octavius Lucius Marcius Philippus |
Potomci | Octavia Minor Gaius Julius Caesar Augustus |
Otec | Marcus Atius Balbus |
Matka | Julia Minor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Atia Balba Caesonia (85 př. n. l. – 43 př. n. l.) byla dcerou sestry Julia Caesara, Julie Minor, matkou císaře Augusta, nevlastní babičkou císaře Tiberia, prababičkou císaře Claudia, praprababičkou císaře Caliguly a císařovny Agrippiny mladší, a pra praprababičkou císaře Nera.
Jméno Atia Balba nosily také dvě další dcery Julie Minor a jejího manžela praetora Marka Atia Balba. Těmi byly dvě Atiiny sestry, starší Atia Prima a mladší Atia Tertia. Atii Caesonii se tak někdy říká Atia Balba Secunda, aby byla rozlišena od obou sester.
Život
Ve svém díle Dialogus de oratoribus o ní Tacitus píše jako o výjimečně pobožné a mravné ženě, nejobdivovanější matróně v historii Republiky:
V její přítomnosti nemohlo být bez závažného provinění vysloveno žádné podlé slovo a dojít k nějakému špatnému činu. Pobožně a s nejvyšší jemností regulovala nejen vážné úkoly jejích mladistvých svěřenců, ale i jejich rekreaci a hry.
Suetonius se zmiňuje o božských znameních, která Atia zažívala před i po narození Augusta:
Když Atia přišla uprostřed noci na slavnostní bohoslužbu Apollona, uložila se do chrámu podestýlka a ona usnula, zatímco ostatní matróny také spaly. Náhle se k ní přiblížil had a zakrátko se odplazil pryč. Když se probudila, očistila se, jako kdyby objímala svého manžela, a najednou se na jejím těle objevila znaménka v barvách hada a nemohla se jich zbavit; proto na nějakou dobu přestala chodit do veřejných lázní. Po deseti měsících se narodil Augustus, který byl proto považován za syna Apollona. Atii se také před porodem zdávalo o tom, že byly její životně důležité orgány přenášeny hvězdami a rozvíjely se po celé zemi a moři, zatímco Octaviovi se zdálo, že se z Atiina lůna pozvedlo slunce.
Atia se tak bála o synovo bezpečí, že s Philippem naléhala, aby byla Augustovi odebrána práva jako Caesarova dědice. Atia zemřela během synova prvního konzulátu v srpnu nebo září 43 př. n. l. Octavian na její počest uspořádal veřejný pohřeb.
Manželství a potomstvo
Atia se poprvé provdala za Gaia Octavia, praetora v roce 61 př. n. l. a později makedonského guvernéra. Měli spolu dvě děti: Octavii Minor, narozenou v roce 69 př. n. l., a Gaia Octavia mladšího, narozeného v roce 63 př. n. l. Octavius zemřel v roce 59 př. n. l., když byly jejich synovi (budoucí římský císař Augustus) čtyři roky. Toho roku se Atia znovu provdala za konzula pro rok 56 př. n. l., Lucia Marcia Philippa. Není známo, že by spolu měli děti.
Mnoho jejích potomků se stalo významnými osobami Julsko-klaudijské dynastie, mezi nimi císařové Caligula, Claudius a Nero.
Atia Balba Caesonia v populární kultuře
Televize
Zbeletrizovanou postavu Atie z rodu Juliů ztvárnila v televizním seriálu Řím britská herečka Polly Walker. Tam Atia představuje mazanou, s lidmi manipulující, sexuálně bezprostřední ženu, extrémně dbající o rodinný vzestup.
Vývod z předků
Marcus Atius Balbus | ||||||||||||
Marcus Atius Balbus | ||||||||||||
Gnaeus Pompeius | ||||||||||||
Sextus Pompeius | ||||||||||||
Pompeia | ||||||||||||
Lucilia | ||||||||||||
Atia Balba Caesonia | ||||||||||||
Gaius Julius Caesar | ||||||||||||
Gaius Julius Caesar | ||||||||||||
Gaius Julius Caesar | ||||||||||||
Quintus Marcius Rex | ||||||||||||
Marcia | ||||||||||||
Julia Minor | ||||||||||||
Lucius Aurelius Cotta | ||||||||||||
Lucius Aurelius Cotta | ||||||||||||
Aurelia Cotta | ||||||||||||
Publius Rutilius | ||||||||||||
Rutilia | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atia (mother of Augustus) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Atia Balba Caesonia na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Atia Balba Caesonia (85 BC-43 BC) was a Roman noblewoman. She was the mother of the Roman Emperor Augustus, and daughter of Julius Caesar's sister Julia Caesaris.