Atlético Madrid

Atlético Madrid
NázevClub Atlético de Madrid
Přezdívka„Atleti“
„Los Indios“
„El Pupas“
„Los Colchoneros“
„Los Rojiblancos“
ZeměŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
MěstoMadrid
Založen26. dubna 1903[1]
AsociaceŠpanělsko RFEF
Barvy• modrá, bílá a černá ( ; 1903–1911)[1]
• modrá, bílá, červená a černá ( ; 1911–1947)[1]
• modrá, bílá a červená ( ; od 1947)[2]
Domácí dres
Venkovní dres
Sout잊panělsko
Primera División (I)
2023/244. místo
StadionWanda Metropolitano, Madrid
Kapacita67 703 diváků[3]
Vedení
VlastníkMiguel Ángel Gil Marín (54,6 %)
Wanda Group (20 %)
Enrique Cerezo (17,9 %)
PředsedaŠpanělsko Enrique Cerezo
TrenérArgentina Diego Simeone
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly11× mistr Španělska
Domácí trofeje10× Copa del Rey
2× Supercopa de España
Mezinárodní trofeje1× Pohár vítězů pohárů
3× Evropská liga UEFA
3× Superpohár UEFA
1× Interkontinentální pohár
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atlético de Madrid (celým názvem: Club Atlético de Madrid) je španělský fotbalový klub, který sídlí v Madridu. Od sezóny 2002/03 působí v Primera División, španělské nejvyšší fotbalové soutěži. Klubové barvy jsou modrá, bílá a červená.[2]

Založen byl dne 26. dubna 1903 jako Athletic Club de Madrid, který založili tři baskičtí studenti žijící v Madridu. V roce 1921 se stalo Atlético kompletně nezávislým na Athleticu Bilbao (a Basků), přičemž madridský celek hrál v tomto partnerství jakousi baskickou enklávu mimo Bilbao.[1] V letech 1939–1947 byl klub součástí frankistických vzdušných sil po fúzí s Aviación Nacional ze Zaragozy.[4] Na počátku roku 1941 pak vymizel z názvu anglický Athletic, který byl nahrazen španělským názvem Atlético (čímž bylo také vymazáno poslední pouto na baskický Athletic).[5] Stalo se tak z důvodu pečlivého frankistického potírání všech anglicismů v zemi.[5] V této době se stal také fotbalovou jedničkou v Madridu, kdy poprvé a také naposled nahradil Real Madrid z pozice toho silnějšího klubu ve městě.[4] Opětovná změna nastala až v padesátých letech, kdy se stal z Realu hegemon nejen ve Španělsku, ale i na evropské půdě.[4] Po těchto změnách nebylo Atlético v konečném součtu následujících padesáti let příliš dominantní oproti městskému rivalovi a nebo katalánské Barceloně (jediné tituly "Rojiblancos" v této éře pochází ze sezón 1965/66, 1969/70, 1972/73, 1976/77 a 1995/96), přičemž dokonce na počátku nového milénia přišel teprve druhý sestup z nejvyšší soutěže.[1] Po návratu do La Ligy začala postupná změna k lepšímu a po nástupu Diega Simeoneho v roce 2011 došlo k načatí další zlaté éry klubu (započaté titulem v sezóně 2013/14 a následovaných dvěma finálovými účasti v LM – 2013/14, 2015/16).[1]

Ve své historii zvítězil shodně desetkrát v nejvyšší soutěži i domácím poháru, včetně historického doublu v roce 1996. V roce 1962 zvítězil v Poháru vítězů pohárů, v roce 1974 se stal vítězem Interkontinentálního poháru. V roce 2010 získal trofej pro vítěze Evropské ligy, když v prodloužení finále porazil anglický Fulham FC. Stejný úspěch zopakoval o dva roky později (2012), kdy tentokrát pokořil španělský Athletic Bilbao. Poslední mezinárodní triumf se datuje do sezóny 2017/18, kdy Atlético zvítězilo potřetí v Evropské lize.

Své domácí zápasy odehrává na stadionu Wanda Metropolitano s kapacitou 67 703 diváků.[3]

Historie

Athletic Club de Madrid

Tým původně založili 26. dubna 1903 jako Athletic Club de Madrid tři baskičtí studenti žijící v Madridu. Viděli v něm jakousi větev týmu Athletic Bilbao. V roce 1904 se připojili k odpadlým hráčům z týmu Real Madrid. Začali hrát v barvách jako Athletic Bilbao, tedy v modré a bílé, ale od roku 1911 hrají ve svých současných barvách. Důvod této změny není znám s naprostou jistotou. V roce 1919 společnost Compañía Urbanizadora Metropolitana, která budovala podzemní komunikační systém v Madridu, získala půdu poblíž univerzity. Jako součást projektu zde byl vybudován sportovní stadión pojmenovaný Estadio Metropolitano de Madrid s kapacitou 35 800 diváků. Od roku 1923 jej měl pronajmutý právě klub Atlético de Madrid (tehdy ještě Athletic Club de Madrid) až do roku 1966, kdy se tým přestěhoval do svého současného působiště, tehdy nově vybudovaného stadiónu Estadio Vicente Calderón. Po přestěhování týmu byl Estadio Metropolitano de Madrid zdemolován a nahrazen budovami, které patří univerzitě.

Roku 1921 se Athletic Madrid stal nezávislým na Athleticu Bilbao a od roku 1923 se usadil na svém prvním stadiónu. Ve 20. letech zvítězil třikrát v soutěži Campeonato del Centro, v letech 1921 a 1926 skončil na druhém místě v poháru Copa del Rey. Na základě těchto výsledků došlo roku 1928 k pozvání klubu do soutěže Primera División La Ligy. Během první sezóny byl manažerem týmu Angličan Fred Pentland, avšak v roce 1930 klub sestoupil do nižší soutěže Segunda División. V roce 1934 se pod vedením Pentlanda opět vrátil zpátky do nejvyšší soutěže. O dva roky později tým znovu sestoupil poté, co jej v polovině sezóny převzal Josep Samitier. V témž roce však došlo k začátku španělské občanské války v jejímž důsledku byla klubu „udělena milost“ a jeho sestup společně s La Ligou byl pozastaven.

Athletic Aviación de Madrid

V roce 1939, kdy se La Liga opět rozběhla, se Athletic Madrid sloučil s týmem Aviación Nacional ze Zaragozy, tím vznikl tým Athletic Aviación de Madrid. Aviación Nacional byl původně založen roku 1937 členy španělského letectva. Bylo jim slíbeno účastnické místo v Primera División v sezóně 1939-40, ale španělská fotbalová federace toto zamítla. Klub se tedy sloučil s Athléticem, které během občanské války ztratilo 8 mužů sestavy. Tento celek se nakonec tohoto ročníku nejvyšší soutěže zúčastnil, avšak jen díky tomu, že půda, na níž hrál tým Real Oviedo, byla během konfliktu poškozena. S manažerem Ricardem Zamorou se tým následně stal v roce 1940 poprvé v historii mistrem Španělska, tj. vítězem La Ligy, následujícího roku jej obhájil.

V roce 1941 diktátor Francisco Franco zakázal týmům používat ve svých názvech cizojazyčná slova a jména. Tým se tedy přejmenoval na Atlético Aviación de Madrid. V roce 1947 se tým rozhodl ze svého jména odstranit vojenskou příslušnost a přejmenoval se na svůj současný název Club Atlético de Madrid. V témž roce se mu podařilo zvítězit na stadionu Metropolitano nad Realem Madrid 5:0, což je dosud nejvyšší vítězství týmu nad svým městským rivalem.

Zlatá éra

V letech 1950 a 1951 pod vedením manažera Helenia Herrery a s pomocí Larbi Benbareka, marockého fotbalisty a jedné z prvních afrických hvězd, získal Atlético Madrid další dva tituly mistra Španělska. S odchodem Herrery v roce 1953 však tým začal sklouzávat za Real Madrid a FC Barcelonu, po zbytek 50. let naň zbyly bitvy o třetí tým země s Atléticem Bilbao. V závěru 50. a během 60. a 70. let Atlético de Madrid bojoval s Barcelonou o pozici druhého nejlepšího týmu země. V sezóně 1957/58 obsadil post manažera Čechoslovák Ferdinand Daučík (též Fernando Daucik) a dovedl tým až na druhé místo La Ligy. Tímto výsledkem se kvalifikoval do příštího ročníku PMEZ. Veden brazilskými útočníky Vavou a Enrique Collarem dosáhl klub semifinále poté, co porazil týmy Drumcondra FC, CSKA Sofia a FC Schalke 04. V semifinále však narazil na svého úhlavního rivala – Real Madrid. V prvním utkání zvítězil Real 2:1 na domácím hřišti, v druhém však na stadionu Metropolitano zvítězil Atlético 1:0. Rozhodující třetí duel se hrál na neutrální půdě v Zaragoze, vítězství a postup nakonec slavil konkurenční Real, který zde vyhrál 2:1.

Atlético nakonec Realu připravilo pomstu, pod vedením manažera José Villalongy, bývalého kouče městského rivala, porazili bílý balet ve dvou po sobě následujících finále španělského poháru Copa del Rey v letech 1960 a 1961. Roku 1962 zvítězil v Poháru vítězů pohárů, když porazil v opakovaném finále Fiorentinu 3:0. O rok později došel opět do finále této soutěže, tentokrát však podlehl Tottenhamu Hotspur 5:1. Atlético táhl v této době Enrique Collar, který se stal vlivným hráčem, společně se záložníky Miguelem Jonesem a Adelardem. Toto nejlepší období v historii klubu se však shoduje s obdobím, kdy v letech 1961–1980 kraloval La Lize právě jiný madridský tým – Real Madrid.

Finále PMEZ

Významní a důležití hráči hrávali za Atlético v této éře. Jednalo se zejména o veterána Adelarda a pravidelně skórujícího Luise Aragonése, Javiera Iruretu a José Eulogio Gárateho. Poslední jmenovaný získal třikrát za sebou v letech 1969–1971 Trofeo Pichichi. Tým mimo jiné angažoval také několik známých argentinských hráčů – Rubéna Ayalu, Panadera Díaze a Ramóna "Cacha" Herediu, mimo to také trenéra Juana Carlose Lorenza, taktéž Argentince. Lorenzo věřil v disciplínu, obezřetnost a narušení soupeřovy hry. I přes jistou kontroverznost jeho metody slavily úspěch a po vítězství v La Lize roku 1973, o rok později došel do finále Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ).[6] Na cestě do něj vyřadil Galatasaray Istanbul, Dinamo Bukurešť, Crvenou zvezdu Bělehrad a Celtic Glasgow. Ve finále však narazil na silný Bayern Mnichov. Finálový duel skončil remízou 1:1, v odvetě však již kraloval německý velkoklub a zvítězil 4:0.

Éra Luise Aragonése

Krátce po porážce ve finále PMEZ angažovalo Atlético jako trenéra svoji bývalou hvězdu Luise Aragonése. Ten vedl tým v několika obdobích, konkrétně v letech 1974–1980, 1982–1987, 1991–1993 a 2002–2003. Jeho první úspěch přišel velmi brzy. Bayern Mnichov jako vítěz PMEZ odmítl účast na Interkontinentálním poháru, a tak jej jako druhý tým nahradilo právě Atlético. V tomto poháru porazilo celkově ve dvou zápasech (první 0:1, druhý 2:0) argentinský tým CA Independiente. Aragonés také tým dovedl k vítězství v Copa del Rey v roce 1976 a v La Lize v roce 1977.

Během jeho druhého období trénování dovedl tým na druhé místo v La Lize a vítězství v Copa del Rey. Velmi mu k tomu pomohl mexický kanonýr Hugo Sánchez, který nastřílel v lize 19 branek a obdržel Trofeo Pichichi. Ten stejný také skóroval dvakrát ve finále španělského poháru, ve kterém Atlético porazilo Athletic Bilbao 2:1. Sánchez v týmu strávil jedinou sezónu, poté se odebral přes město do Realu Madrid. I přes tuto ztrátu dovedl Aragonés tým k vítězství ve španělském superpoháru v roce 1985. O rok později dokormidloval tým do finále Poháru vítězů pohárů, kde však podlehl 3:0 Dynamu Kyjev.

Éra Jesúse Gila

Jesús Gil se stal prezidentem týmu v roce 1987. Atlético tehdy již deset let neslavilo titul La Ligy a zoufale se snažilo o nějaký úspěch. Gil přivedl několik velice drahých hráčů, např. Paula Futreho. Avšak titul zůstáuval stále nedotknutelný. Gil v následujících letech najal a propustil hodně manažerů, např. Césara Luise Menottiho, Rona Atkinsona, Javiera Clementa a vracejícího se Luise Aragonése v honbě za úspěchem. Až v roce 1996, kdy byl manažerem Radomir Antić, se sestavou obsahující jména jako José Luis Caminero, Luboslav Penev, Diego Simeone, Milinko Pantić, Juan Manuel Lopéz a Kiko, ten vytoužený úspěch přišel. Atlético tehdy vyhrálo jak ligu, tak národní pohár. Ale ani tento výsledek nijak nezměnil Gilovu taktiku, Antić se u týmu udržel ještě následující tři sezóny, poté byl v roce 1998 nahrazen Arrigem Sacchim. Následující rok se nakrátko Antić vrátil, avšak již záhy jej vystřídal Claudio Ranieri. Sezóna 1999/00 však skončila pro tým katastrofou. Ranieri byl vyhozen a třetí příchod Antiće selhal zabránění nevyhnutelného. I přes úspěch v Copa del Rey, kde tým dokráčel až do finále, došlo k sestupu do Segunda División, druhé nejvyšší španělské fotbalové ligy. Zde Atlético strávilo dvě sezóny. V roce 2001 se neumístilo na postupových pozicích, o rok později se stalo celkovým vítězem.

Současnost

Finále Evropské ligy 2009/10

Před smrtí Jesúse Gila v roce 2004 se stal novým prezidentem klubu Enrique Cerezo. Nové tisíciletí ukázalo, že v tabulce by se Atlético mělo pohybovat okolo středu. V roce 2006 se k týmu přidalo několik velice zdatných fotbalistů – Fernando Torres, jeden z největších talentů nedávné minulosti španělského fotbalu, portugalští reprezentanti a internacionálové Costinha a Maniche a Argentinec Sergio Agüero. Přestože tým vynakládá nemalé finanční částky na platy svých kvalitních hráčů, dobré výsledky prosazuje jen s velkým úsilím. V červnu 2007 klub opustil Torres, který se upsal anglickému Liverpoolu, opačným směrem putoval jiný Španěl – Luis García. Z Villarrealu přišel reprezentant Uruguaye Diego Forlán.

V sezónách 2008/09 a 2009/10 klub hrál Ligu mistrů. V prvním případě vypadl v osmifinále s Portem a druhém se loučil se soutěží už po základních skupinách. Následně se ale dokázal v Evropské lize 2009/10 probojovat až k vítězství, když Atlético postupně vyřadilo Galatasaray, Sporting CP, Valencii a Liverpool, následně si ve finálovém zápase poradili s anglickým klubem z Londýna Fulhamem 2:1 po prodloužení. Tým pod vedením trenéra Quique Sáncheze Florese táhli hráči jako Sergio Agüero, Diego Forlán, Simão, José Manuel Jurado, José Antonio Reyes, Antonio López, Álvaro Domínguez nebo devatenáctiletý brankář David de Gea.

Triumf v Evropské lize si Atlético zopakovalo v sezóně 2011/12, když porazilo ve finále další španělský tým Athletic Bilbao 3:0. V základní skupině B Evropské ligy 2012/13 bylo Atlético Madrid (obhájce trofeje) přilosováno k týmům Académica de Coimbra (Portugalsko), Hapoel Tel Aviv (Izrael) a FC Viktoria Plzeň (Česko). Ve skupině obsadilo Atlético druhé místo za první Plzní (bilance 4 výhry, 0 remíz a 2 prohry, 12 bodů).[7] V šestnáctifinále bylo vyřazeno ruským klubem FC Rubin Kazaň poměrem 1:2 z dvojzápasu (domácí prohra 0:2 a venkovní výhra 1:0). Ve finále Copa del Rey 17. května 2013 porazilo Atlético 2:1 Real Madrid, skórovali Diego da Silva Costa a João Miranda. Byl to jubilejní desátý triumf klubu v této soutěži.[8]

V sezoně 2013/14 vyhrálo Atlético titul v La Lize, když udrželo za zády Real i Barcelonu. Ve finále Ligy mistrů UEFA 2013/14 proti Realu Madrid mělo na dosah celkový triumf, ale nakonec prohrálo s městským rivalem 1:4, když v nastaveném čase vedlo 1:0, ovšem chvíli před koncem vyrovnal Sergio Ramos na 1:1 a mužstvo se poté v prodloužení úplně zhroutilo.

Na začátku sezony 2014/15 získalo španělský Superpohár (Supercopa de España), když porazilo Real. Byla to druhá trofej klubu v této soutěži.[9]

S koncem sezóny 2016/17 přišlo i rozloučení se stadionem Vicente Calderóna. V nové sezóně se klub přestěhuje do supermoderního fotbalového stánku Wanda Metropolitano.[10] Někdy se označuje rovněž jako La Peineta. Původně se jednalo o městský stadión, jehož přestavba byla zamýšlena pro možné budoucí využití při olympiádě v Madridu. Nicméně město nikdy nevyhrálo volbu zaručující konání tohoto sportovního svátku v roce 2012. Proto v roce 2007 byla podepsána dohoda mezi radnicí, klubem a titulárním sponzorem pivovarem Mahou o rekonstrukci stadiónu na nový moderní fotbalový stánek pro Atlético Madrid. Kontroverze ovšem budí čínský sponzor Wanda Group. Ta se stala titulárním sponzorem Metropolitano, to rozlítilo některé fanoušky Colchoneros, kteří považují jméno čínského konglomerátu v názvu stadionu za výsměch historii klubu.[11] Kapacita činí 68 000 míst.

S novou sezónou 2017/18 přichází i modernizace klubového loga. Jedná se spíše o evoluci, která měla za úkol přiblížit logo nové éře Atlética. Vyznačuje se jednoduchostí, lehkostí, redukcí zdobných prvků a celkově zaoblenějšího tvaru.[12]

Historické názvy

Zdroj: [1]

  • 1903 – Athletic Club (Sucursal de Madrid)
  • 1921 – Athletic Club de Madrid
  • 1939 – fúze s Aviación Nacional de Zaragoza (1937–1939) ⇒ Athletic Aviación de Madrid
  • 1941 – Atlético Aviación de Madrid[5]
  • 1947 – Club Atlético de Madrid

Úspěchy

Úspěchy A–týmu

Kontinentální medaile
Domácí medaile
  • Španělská nejvyšší fotbalová soutěž (Primera División; 11× vítěz)[15]
    • Zlatá medaile – Athletic Aviación de Madrid: 1939/40, 1940/41; Club Atlético de Madrid: 1949/50, 1950/51, 1965/66, 1969/70, 1972/73, 1976/77, 1995/96, 2013/14, 2020/21
    • Stříbrná medaile – Atlético Aviación de Madrid: 1943/44; Club Atlético de Madrid: 1957/58, 1960/61, 1962/63, 1964/65, 1973/74, 1984/85, 1990/91, 2017/18, 2018/19
    • Bronzová medaile – Atlético Aviación de Madrid: 1941/42, 1944/45, 1946/47; Club Atlético de Madrid: 1947/48, 1961/62, 1970/71, 1975/76, 1978/79, 1980/81, 1982/83, 1987/88, 1991/92, 2012/13, 2014/15, 2015/16, 2016/17
  • Španělský fotbalový pohár (Copa del Generalísimo, Copa del Rey; 10× vítěz)[16]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1959/60, 1960/61, 1964/65, 1971/72, 1975/76, 1984/85, 1990/91, 1991/92, 1995/96, 2012/13
Menší úspěchy
  • Copa de los Campeones de España (1× vítěz)[17]
    • Zlatá medaile – Atlético Aviación de Madrid: 1947
  • Copa Presidente FEF (1× vítěz)[17]
    • Zlatá medaile – Atlético Aviación de Madrid: 1941/47
  • Copa Eva Duarte (1× vítěz)[17]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1951
  • Campeonato Regional Centro (4× vítěz)[18]
    • Zlatá medaile – Athletic Club (Sucursal de Madrid): 1920/21; Athletic Club de Madrid: 1924/25, 1927/28; Athletic Aviación de Madrid: 1939/40
    • Stříbrná medaile – Athletic Club (Sucursal de Madrid): 1908/09, 1912/13, 1913/14, 1916/17, 1917/18, 1919/20; Athletic Club de Madrid: 1921/22, 1922/23, 1925/26, 1926/27, 1928/29, 1930/31, 1933/34
  • Copa Federación Centro (1× vítěz)
    • Zlatá medaile – Athletic Aviación de Madrid: 1940/41[19]
  • Trofeo Teresa Herrera (6× vítěz)[20]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1956, 1965, 1973, 1985, 1986, 2009
  • Coupe Mohammed V (3× vítěz)[21]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1965, 1970, 1980
  • Trofeo Colombino (5× vítěz)[22]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1966, 1972, 1991, 1993, 2011
  • Trofeo Ramón de Carranza (10× vítěz)[23]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1968, 1976, 1977, 1978, 1991, 1995, 1997, 2003, 2014, 2015
  • Trofeo Villa de Madrid (18× vítěz)[24]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1974, 1975, 1976, 1980, 1983, 1985, 1986, 1989, 1990, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 2000, 2003
  • Iberian Cup (1× vítěz)
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1991[25]
  • Trofeo Ciudad de Marbella (3× vítěz)[26]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1994, 1995, 1997
  • Trofeo Naranja (1× vítěz)[27]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1995
  • Trofeo Ciudad de Alicante (1× vítěz)[28]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1996
  • Trofeo Ciudad de Zaragoza (1× vítěz)[29]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 2004
  • Shanghai International Football Tournament (1× vítěz)[30]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 2006
  • Memorial Jesús Gil y Gil (6× vítěz)[31]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 2006, 2013, 2014, 2015, 2016, 2019

Úspěchy mládeže

Domácí medaile
  • Španělská nejvyšší fotbalová soutěž do 19 let (dříve ligová soutěž / od roku 1995 jako turnaj Copa de Campeones; 2× vítěz)[34]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 2001/02, 2017/18
    • Stříbrná medaile – Club Atlético de Madrid: 2000/01
  • Španělská fotbalová ligová soutěž do 19 let (kvalifikace do soutěže Copa de Campeones; 9× vítěz)
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 2000/01 (sk. 5), 2001/02 (sk. 5), 2002/03 (sk. 5), 2004/05 (sk. 5), 2008/09 (sk. 5), 2011/12 (sk. 5), 2015/16 (sk. 5), 2017/18 (sk. 5), 2018/19 (sk. 5)
  • Španělský fotbalový pohár do 19 let (Copa del Rey Juvenil; 5× vítěz)[35]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1952, 1956, 1958, 2016, 2018

Významní hráči

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:[36][37][38]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[36][37][38]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Španělsko Španělsko (1929 –)
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1929Primera División1188284341+2186.
1929/30Primera División11852113250-181210.
1930/31Segunda División21811164731+16233.
1931/32Segunda División2168263834+4184.
1932/33Segunda División21810444035+5242.
1933/34Segunda División21811254528+17241.
1934/35Primera División1228594045-5217.
1935/36Primera División12263133450-161511.
Španělské soutěže se v letech 1936–39 nehrály, a to kvůli právě probíhající občanské válce.
1939/40Primera División12214174329+14291.
1940/41Primera División12213727036+34331.
1941/42Primera División12614575044+6333.
1942/43Primera División126115105444+10278.
1943/44Primera División12615476649+17342.
1944/45Primera División12613584641+5313.
1945/46Primera División126106105048+2267.
1946/47Primera División12613675844+14323.
1947/48Primera División12613767345+28333.
1948/49Primera División12615475432+22344.
1949/50Primera División12615387151+20331.
1950/51Primera División13017678750+37401.
1951/52Primera División13016598057+23374.
1952/53Primera División130134136570-5308.
1953/54Primera División130117125747+102911.
1954/55Primera División130117125964-5298.
1955/56Primera División130145117549+26335.
1956/57Primera División130154116554+11345.
1957/58Primera División130161047843+35422.
1958/59Primera División130136115848+10325.
1959/60Primera División130153125940+19335.
1960/61Primera División13017675735+22402.
1961/62Primera División13015695036+14363.
1962/63Primera División13014976136+25372.
1963/64Primera División130109113734+3297.
1964/65Primera División13020375827+31432.
1965/66Primera División13018845420+34441.
1966/67Primera División13014795730+27354.
1967/68Primera División13012993832+6336.
1968/69Primera División1301010104037+3306.
1969/70Primera División13018665322+31421.
1970/71Primera División13017855120+31423.
1971/72Primera División134141194528+17396.
1972/73Primera División13420864929+20481.
1973/74Primera División134168105031+19402.
1974/75Primera División1341113104634+12356.
1975/76Primera División134186106038+22423.
1976/77Primera División13419876233+29461.
1977/78Primera División134164146152+9366.
1978/79Primera División134141375537+18413.
1979/80Primera División1341011133844-63113.
1980/81Primera División13417895941+18423.
1981/82Primera División134154153837+1348.
1982/83Primera División13420685638+18463.
1983/84Primera División13417895347+6424.
1984/85Primera División134161175128+23432.
1985/86Primera División13417895338+15425.
1986/87Primera División1441811155854+4477.
1987/88Primera División138191096038+22483.
1988/89Primera División138198116945+24464.
1989/90Primera División138201085535+20504.
1990/91Primera División138171385228+24472.
1991/92Primera División13824596735+32533.
1992/93Primera División1381611115242+10436.
1993/94Primera División13813916545403512.
1994/95Primera División138139165654+23514.
1995/96Primera División14226977532+43871.
1996/97Primera División1422011117664+12715.
1997/98Primera División1381612107956+23607.
1998/99Primera División1381210165450+44613.
1999/00Primera División138911184864-163819.
2000/01Segunda División2422111105939+20744.
2001/02Segunda División242231096844+24791.
2002/03Primera División1381211155156-54712.
2003/04Primera División1381510135153-2557.
2004/05Primera División1381311144034+65011.
2005/06Primera División1381313124537+85210.
2006/07Primera División138179124639+7607.
2007/08Primera División138197126647+19644.
2008/09Primera División138207118057+23674.
2009/10Primera División138138175761-4479.
2010/11Primera División138177146253+9587.
2011/12Primera División1381511125346+7565.
2012/13Primera División13823786531+34763.
2013/14Primera División13828647726+51901.
2014/15Primera División13823966729+38783.
2015/16Primera División13828466318+45883.
2016/17Primera División13823967027+43783.
2017/18Primera División138231055822+36792.
2018/19Primera División138221065529+26762.
2019/20Primera División138181645127+24703.
2020/21Primera División13826846725+42861.
2021/22Primera División13821896543+22713.

Účast v evropských pohárech

Zdroj: [13][39]

RočníkSoutěžKoloKlubDomaVenkuCelkem
1950Latinský pohárSemifináleFrancie FC Girondins de Bordeaux2:4 (Lisabon)
Zápas o 3. místoItálie SS Lazio2:1 (Lisabon)
1951Latinský pohárSemifináleItálie AC Milán1:4 (Milán)
Zápas o 3. místoPortugalsko Sporting CP3:1 (Milán nebo Turín[39])
1958/59Pohár mistrů evropských zemíPředkoloIrsko Drumcondra FC8:05:113:1
1. kolo CDNA Sofia2:10:12:2 (3. zápas: 3:1)
ČtvrtfináleNěmecko FC Schalke 043:01:14:1
Semifinále Real Madrid1:01:22:2 (3. zápas: 1:2)
1961/62Pohár vítězů pohárůPředkoloFrancie CS Sedan Ardennes4:13:27:3
1. koloAnglie Leicester City FC2:01:13:1
ČtvrtfináleNěmecko Werder Brémy3:11:14:2
SemifináleVýchodní Německo SC Motor Jena4:01:05:0
FináleItálie ACF Fiorentina1:1; opak.: 3:0
1962/63Pohár vítězů pohárů1. kolo Hibernians FC4:01:05:0
Čtvrtfinále PFK Botev Plovdiv4:01:15:1
SemifináleNěmecko 1. FC Norimberk2:01:23:2
FináleAnglie Tottenham Hotspur FC1:5
1963/64Veletržní pohár1. koloPortugalsko FC Porto2:10:02:1
2. koloItálie Juventus FC1:20:11:3
1964/65Veletržní pohár1. koloŠvýcarsko Servette FC6:12:28:3
2. koloIrsko Shelbourne FC1:01:02:0
3. koloBelgie RFC de Liège2:00:12:1
ČtvrtfináleVolný los
SemifináleItálie Juventus FC3:11:34:4 (3. zápas: 1:3)
1965/66Pohár vítězů pohárů1. koloJugoslávie NK Dinamo Zagreb4:01:05:0
2. kolo Știința Cluj4:02:06:0
ČtvrtfináleNěmecko Borussia Dortmund1:10:11:2
1966/67Pohár mistrů evropských zemí1. koloŠvédsko Malmö FF3:12:05:1
2. koloJugoslávie FK Vojvodina2:01:33:3 (3. zápas: 2:3)
1967/68Veletržní pohár1. koloRakousko Wiener Sport-Club2:15:27:3
2. koloTurecko Göztepe AŞ2:00:32:3
1968/69Veletržní pohár1. koloBelgie KSV Waregem2:10:12:2 (v)
1970/71Pohár mistrů evropských zemí1. koloRakousko FK Austria Wien2:02:14:1
2. koloItálie Cagliari Calcio3:01:24:2
ČtvrtfinálePolsko Legia Warszawa1:01:22:2 (v)
SemifináleNizozemsko AFC Ajax1:00:31:3
1971/72Pohár UEFA1. koloŘecko Panionios GSS2:10:12:2 (v)
1972/73Pohár vítězů pohárů1. koloFrancie SC Bastia2:10:02:1
2. koloSovětský svaz FK Spartak Moskva3:42:15:5 (v)
1973/74Pohár mistrů evropských zemí1. koloTurecko Galatasaray SK0:01:01:0
2. kolo FC Dinamo Bucureşti2:22:04:2
ČtvrtfináleJugoslávie FK Crvena zvezda0:02:02:0
SemifináleSkotsko Celtic FC0:02:02:0
FináleNěmecko FC Bayern Mnichov1:1; opak.: 0:4
1974Interkontinentální pohárFináleArgentina CA Independiente2:00:12:1
1974/75Pohár UEFA1. koloDánsko Kjøbenhavns Boldklub4:02:36:3
2. koloAnglie Derby County FC2:22:24:4 (6:7 pen.)
1975/76Pohár vítězů pohárů1. koloŠvýcarsko FC Basel1:12:13:2
2. koloNěmecko Eintracht Frankfurt1:20:11:3
1976/77Pohár vítězů pohárů1. koloRakousko SK Rapid Wien1:12:13:2
2. koloJugoslávie HNK Hajduk Split1:02:13:1
ČtvrtfináleBulharsko Levski Spartak Sofia2:01:23:2
SemifináleNěmecko Hamburger SV3:10:33:4
1977/78Pohár mistrů evropských zemí1. kolo FC Dinamo Bucureşti2:01:23:2
2. koloFrancie FC Nantes2:11:13:2
ČtvrtfináleBelgie Club Brugge KV3:20:23:4
1979/80Pohár UEFA1. koloVýchodní Německo Dynamo Dresden1:20:31:5
1981/82Pohár UEFA1. koloPortugalsko Boavista FC3:11:44:5
1983/84Pohár UEFA1. koloNizozemsko FC Groningen2:10:32:4
1984/85Pohár UEFA1. koloŠvýcarsko FC Sion2:30:12:4
1985/86Pohár vítězů pohárů1. koloSkotsko Celtic FC1:12:13:2
2. koloWales Bangor City FC1:02:03:0
ČtvrtfináleJugoslávie FK Crvena zvezda1:12:03:1
SemifináleNěmecko Bayer Uerdingen1:03:24:2
FináleSovětský svaz FK Dynamo Kyjev0:3
1986/87Pohár UEFA1. koloNěmecko Werder Brémy2:01:23:2
2. koloPortugalsko Vitória SC1:00:21:2
1988/89Pohár UEFA1. koloNizozemsko FC Groningen2:10:12:2 (v)
1989/90Pohár UEFA1. koloItálie ACF Fiorentina1:00:11:1 (1:3 pen.)
1990/91Pohár UEFA1. koloRumunsko FC Politehnica Timișoara1:00:21:2
1991/92Pohár vítězů pohárů1. koloNorsko Fyllingen Fotball7:21:08:2
2. koloAnglie Manchester United FC3:01:14:1
ČtvrtfináleBelgie Club Brugge KV3:21:24:4 (v)
1992/93Pohár vítězů pohárů1. koloSlovinsko NK Maribor6:13:09:1
2. koloTurecko Trabzonspor0:02:02:0
ČtvrtfináleŘecko Olympiacos FC3:11:14:2
SemifináleItálie Parma FC1:21:02:2 (v)
1993/94Pohár UEFA1. koloSkotsko Heart of Midlothian FC3:01:24:2
2. koloŘecko OFI Kréta1:00:21:2
1996/97Liga mistrů UEFAZákladní skupina BRumunsko FC Steaua București4:01:11. místo
Polsko Widzew Łódź1:04:1
Německo Borussia Dortmund0:12:1
ČtvrtfináleNizozemsko AFC Ajax2:31:13:4
1997/98Pohár UEFA1. koloAnglie Leicester City FC2:12:04:1
2. koloŘecko PAOK FC5:24:49:6
3. koloChorvatsko GNK Croatia Zagreb1:01:12:1
ČtvrtfináleAnglie Aston Villa FC1:01:22:2 (v)
SemifináleItálie SS Lazio0:10:00:1
1998/99Pohár UEFA1. koloSrbsko a Černá Hora FK Obilić2:01:03:0
2. koloBulharsko PFK CSKA Sofia1:04:25:2
3. koloŠpanělsko Real Sociedad4:11:25:3
ČtvrtfináleItálie AS Roma2:12:14:2
SemifináleItálie Parma FC1:31:22:5
1999/00Pohár UEFA1. koloTurecko MKE Ankaragücü3:00:13:1
2. koloPolsko Amica Wronki1:04:15:1
3. koloNěmecko VfL Wolfsburg2:13:25:3
4. koloFrancie RC Lens2:22:44:6
2004Pohár Intertoto3. koloČesko FC Tescoma Zlín0:24:24:4 (v)
SemifináleSrbsko a Černá Hora OFK Bělehrad2:03:15:1
FináleŠpanělsko Villarreal CF2:00:22:2 (1:3 pen.)
2007Pohár Intertoto3. koloRumunsko ACF Gloria Bistrița1:01:22:2 (v)
2007/08Pohár UEFA2. předkoloSrbsko FK Vojvodina3:02:15:1
1. koloTurecko Kayseri Erciyesspor4:05:09:0
Základní skupina BRusko FK Lokomotiv Moskva3:31. místo
Skotsko Aberdeen FC2:0
Dánsko FC København2:0
Řecko Panathinaikos FC2:1
ŠestnáctifináleAnglie Bolton Wanderers FC0:00:10:1
2008/09Liga mistrů UEFA3. předkoloNěmecko FC Schalke 044:00:14:1
Základní skupina DNizozemsko PSV Eindhoven2:13:02. místo
Francie Olympique de Marseille2:10:0
Anglie Liverpool FC1:11:1
OsmifinálePortugalsko FC Porto2:20:02:2 (v)
2009/10Liga mistrů UEFA4. předkoloŘecko Panathinaikos FC2:03:25:2
Základní skupina DKypr APOEL FC0:01:13. místo
Portugalsko FC Porto0:30:2
Anglie Chelsea FC2:20:4
2009/10Evropská liga UEFAŠestnáctifináleTurecko Galatasaray SK1:12:13:2
OsmifinálePortugalsko Sporting CP0:02:22:2 (v)
ČtvrtfináleŠpanělsko Valencia CF0:02:22:2 (v)
SemifináleAnglie Liverpool FC1:01:22:2 (v)
FináleAnglie Fulham FC2:1 prodl.
2010Superpohár UEFAFináleItálie FC Internazionale Milano2:0
2010/11Evropská liga UEFAZákladní skupina BŘecko Aris Soluň2:30:13. místo
Německo Bayer 04 Leverkusen1:11:1
Norsko Rosenborg BK3:02:1
2011/12Evropská liga UEFA3. předkoloNorsko Strømsgodset IF2:12:04:1
4. předkoloPortugalsko Vitória SC2:04:06:0
Základní skupina ISkotsko Celtic FC2:01:01. místo
Francie Stade Rennais FC3:11:1
Itálie Udinese Calcio4:00:2
ŠestnáctifináleItálie SS Lazio1:03:14:1
OsmifináleTurecko Beşiktaş JK3:13:06:1
ČtvrtfináleNěmecko Hannover 962:12:14:2
SemifináleŠpanělsko Valencia CF4:21:05:2
FináleŠpanělsko Athletic Bilbao3:0
2012Superpohár UEFAFináleAnglie Chelsea FC4:1
2012/13Evropská liga UEFAZákladní skupina BIzrael Hapoel Tel Aviv FC1:03:02. místo
Česko FC Viktoria Plzeň1:00:1
Portugalsko Académica de Coimbra2:10:2
ŠestnáctifináleRusko FK Rubin Kazaň0:21:01:2
2013/14Liga mistrů UEFAZákladní skupina GRusko FK Zenit Sankt-Petěrburg3:11:11. místo
Portugalsko FC Porto2:02:1
Rakousko FK Austria Wien4:03:0
OsmifináleItálie AC Milán4:11:05:1
ČtvrtfináleŠpanělsko FC Barcelona1:01:12:1
SemifináleAnglie Chelsea FC0:03:13:1
FináleŠpanělsko Real Madrid1:4 prodl.
2014/15Liga mistrů UEFAZákladní skupina AŘecko Olympiacos FC4:02:31. místo
Itálie Juventus FC1:00:0
Švédsko Malmö FF5:02:0
OsmifináleNěmecko Bayer 04 Leverkusen1:00:11:1 (3:2 pen.)
ČtvrtfináleŠpanělsko Real Madrid0:00:10:1
2015/16Liga mistrů UEFAZákladní skupina CTurecko Galatasaray SK2:02:01. místo
Portugalsko SL Benfica1:22:1
Kazachstán FC Astana4:00:0
OsmifináleNizozemsko PSV Eindhoven0:00:00:0 (8:7 pen.)
ČtvrtfináleŠpanělsko FC Barcelona2:01:23:2
SemifináleNěmecko FC Bayern Mnichov1:01:22:2 (v)
FináleŠpanělsko Real Madrid1:1 (3:5 pen.)
2016/17Liga mistrů UEFAZákladní skupina DNizozemsko PSV Eindhoven2:01:01. místo
Německo FC Bayern Mnichov1:00:1
Rusko FK Rostov2:11:0
OsmifináleNěmecko Bayer 04 Leverkusen0:04:24:2
ČtvrtfináleAnglie Leicester City FC1:01:12:1
SemifináleŠpanělsko Real Madrid2:10:32:4
2017/18Liga mistrů UEFAZákladní skupina CItálie AS Roma2:00:03. místo
Anglie Chelsea FC1:21:1
Ázerbájdžán Qarabağ FK1:10:0
2017/18Evropská liga UEFAŠestnáctifináleDánsko FC København1:04:15:1
OsmifináleRusko FK Lokomotiv Moskva3:05:18:1
ČtvrtfinálePortugalsko Sporting CP2:00:12:1
SemifináleAnglie Arsenal FC1:01:12:1
FináleFrancie Olympique de Marseille3:0
2018Superpohár UEFAFináleŠpanělsko Real Madrid4:2 prodl.
2018/19Liga mistrů UEFAZákladní skupina AFrancie AS Monaco FC2:02:12. místo
Belgie Club Brugge KV3:10:0
Německo Borussia Dortmund2:00:4
OsmifináleItálie Juventus FC2:00:32:3
2019/20Liga mistrů UEFAZákladní skupina DItálie Juventus FC2:20:12. místo
Rusko FK Lokomotiv Moskva2:02:0
Německo Bayer 04 Leverkusen1:01:2
OsmifináleAnglie Liverpool FC1:03:2 Prodloužení
ČtvrtfináleSoupeř bude upřesněn po dohrání všech odvet

Odkazy

Související články

  • Atlético Madrid „B“
  • Atlético Madrid „C“
  • Atlético Madrid Femenino
  • Atlético de Kolkata – indický fotbalový klub, v letech 2014–2017 v částečném vlastnictví madridského Atlética
  • Atlético San Luis – mexický fotbalový klub, od roku 2017 ve vlastnictví madridského Atlética

Reference

  1. ↑ a b c d e f g "Historia" [online]. atleticodemadrid.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ a b "Atletico Madrid Colors" [online]. teamcolorcodes.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b "Wanda Metropolitano (Estadio Metropolitano)" [online]. stadiumdb.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c "Why everything you know about the Madrid derby might be wrong" [online]. fourfourtwo.com, 07.01.2015 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c "Un decreto españoliza los nombres (1940)" [online]. as.com, 20.12.2016 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ 1973/74 European Champions Clubs' Cup - Final, UEFA.com, cit. 5. 6. 2013 (anglicky)
  7. ↑ Plzeň - Atlético Madrid 1:0, Horváth a spol. zakončili podzim báječně. iDNES.cz [online]. 2012-12-06 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Real zostal bez trofeje, prehral aj vo finále pohára, SME.sk, cit. 18. 5. 2013 (slovensky)
  9. ↑ Atletico zdolalo v odvete Real 1:0 a získalo Superpohár, SME.sk, citováno 23. 8. 2014 (slovensky)
  10. ↑ Página oficial del Atlético de Madrid - Wanda Metropolitano. Club Atlético de Madrid [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Memes, críticas y polémica: por qué el Atlético Madrid le puso "Wanda" a su nuevo estadio. Infobae [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. ↑ Atlético de Madrid: El Atlético presenta su nuevo escudo - Marca.com. Marca.com. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (španělsky) 
  13. ↑ a b c d e "European Cups Archive" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ "Intercontinental Club Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ "Spain - List of Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ "Spain - List of Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b c d "Spain - List of Super Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ "Spain - List of Champions of Centro" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ "Mundo Deportivo, str. 4 (23. června 1941)" [online]. hemeroteca.abc.es [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  20. ↑ "Trofeo Teresa Herrera (La Coruña-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ "Coupe Mohamed V (Casablanca - Morocco)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ "Trofeo Colombino (Huelva-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ "Trofeo Ramón de Carranza (Cádiz-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ "Trofeo Villa de Madrid (Madrid-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ "Mundo Deportivo, str. 18 (15. srpna 1991)" [online]. hemeroteca.abc.es [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  26. ↑ "Trofeo Semana del Sol-Ciudad de Marbella (Marbella, Málaga-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ "Trofeo Naranja (Valencia-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ "Trofeo Alicante-Costa Blanca-Ciudad de Alicante-Ayuntamiento (Alicante-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ "Trofeo Ciudad de Zaragoza " Memorial Carlos Lapetra" (Zaragoza-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ "Shanghai - International Tournaments" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ "Trofeo Memorial Jesús Gil y Gil 2005-2019" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ "Liverpool 1 Atletico Madrid 1 (Atletico win 5-4 on pens): Diego Simeone's side a step too far for Jurgen Klopp's Reds" [online]. telegraph.co.uk, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ "Liverpool lose to Atletico Madrid on penalties in Audi Cup final" [online]. bbc.com, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ "Spain - U-19 League Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ "Spain - U-19 Cup History" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ a b "Ligas" [online]. bdfutbol.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  37. ↑ a b "RESULTADOS HISTÓRICOS DEL FÚTBOL ESPAÑOL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  38. ↑ a b "RESULTADOS HISTÓRICOS DE LAS LIGAS ESPAÑOLAS DE FÚTBOL EN CATEGORÍA REGIONAL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  39. ↑ a b "Latin Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kit left arm.svg
Part of football kit based on Kit body.svg.
Kit body.svg

Complete kit:







Kit socks long.svg
Football kit template socks
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Spain (1945 - 1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Kit right arm atlmadrid2425a.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit sleeves
Kit left arm atlmadrid2425a.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit sleeves
Flag of Malta (1943-1964).svg
Flag of Malta from 1943 to 1964
Kit right arm atlmadrid2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit sleeves
Kit shorts atlmadrid2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit shorts
Kit body atlmadrid2425a.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit body
Kit body atlmadrid2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit body
Flag of Bulgaria (1948–1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Kit left arm atlmadrid2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit sleeves
Kit shorts atlmadrid2425a.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit shorts