Atlantický tunel

Atlantický tunel
Základní údaje
StátNorskoNorsko Norsko
SilniceNorwegian County Road 64
Zeměpisné souřadnice
Provozní délka5 779 m
Výstavba
Otevření2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atlantický tunel (norsky Atlanterhavstunnelen) je podmořský tunel v Norsku na okresní silnici 64, který spojuje obec Kristiansund s obcí Averøy v kraji Møre a Romsdal. Východní konec tunelu se nachází na ostrově Kirkelandet ve městě Kristiansund a západní konec tunelu se nachází na ostrově Averøya, západně od obce Sveggen. Tunel dlouhý 5 727 metrů vede pod Bremsnesfjordenem a dosahuje hloubky 250 metrů pod hladinou moře, což z něj činí jeden z nejhlubších podmořských tunelů na světě. Maximální sklon silnice je 10 %.

Příprava prací byla zahájena na podzim 2006 a ražba tunelu začala v dubnu 2007. Tunel byl nakonec otevřen 19. prosince 2009, tedy o rok později, než se původně předpokládalo.[1][2] Po počáteční velmi dobré ražbě[pozn. 1] se v březnu 2008 objevily vážné problémy, když došlo k sesuvu půdy v téměř nejnižší části tunelu. Řešení neočekávaných závažných problémů způsobilo zpoždění a překročení nákladů,[3] které byly původně plánovány (včetně přístupových cest) na 635 milionů norských korun.[1] Dne 19. března 2009 došlo k proražení – tunel se stal průjezdným,[4][5] ačkoli ještě v listopadu 2008 vedení stavby prohlašovalo, že by se tak mohlo stát před Vánocemi 2008.[6]

Název je odvozen od skutečnosti, že oba ostrovy, které tunel spojuje, se nacházejí v otevřeném Atlantském oceánu, a odkazuje na název turistické atrakce Atlanterhavsveien - Atlantické cesty, která vede přes řadu malých ostrovů s výhledem na moře, fjord a hory a spojuje Averøy s pevninou poblíž města Molde.[7]

Od 1. července 2020 již není tunel zpoplatněn a průjezd tunelem je pro všechny typy vozidel zdarma.[8] Původní propočty počítaly s mýtným do roku 2025.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. Polovina výkopu (2862 metrů) byla dokončena v listopadu 2007, přibližně sedm měsíců po prvním odstřelu (konec dubna). Maximální týdenní krok pak činil asi 100 metrů.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tunel Atlantycki na polské Wikipedii a Atlantic Ocean Tunnel na anglické Wikipedii.

  1. a b Første salve på Atlanterhavstunnelen. Tidens Krav [online]. 2006-09-14 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky) 
  2. Atlanterhavstunnelen - Om Atlanterhavstunnelen. web.archive.org [online]. 2011-08-19 [cit. 2022-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-19. 
  3. The Atlantic Ocean Tunnel - vegvesen.no. web.archive.org [online]. 2010-11-11 [cit. 2022-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-11. 
  4. Nå er tunnelen åpen. Tidens Krav [online]. 2009-03-19 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky) 
  5. SHANI, Wallis. Norway's newest undersea road tunnel opens. www.tunneltalk.com [online]. 2009 [cit. 2022-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-12. 
  6. Stor interesse for Atlanterhavstunnelen. www.bygg.no [online]. 2008-11-20 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky) 
  7. Atlanterhavstunnelen. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  8. Bompengeinnkrevingen avsluttet for Atlanterhavstunnelen. Regjeringen.no [online]. 2020-07-01 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky) 
  9. HARNES, Oddbjørn. Atlanterhavstunnelen kan bli gratis å passere i 2025. rbnett.no [online]. 2015-04-13 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (norsky (bokmål)) 

Média použitá na této stránce