Atlas (vazba tkanin)

Atlas je jedna ze tří základních vazeb tkanin. Atlasová vazba je rozpoznatelná pro svůj lesklý vzhled a „hedvábný“ omak. Je většinou velmi hustá (nízké setkání), málo odolná proti oděru.

Nejmenší střídu (5x5) má pětivazný atlas, ve kterém je každý útkový řádek tvořen jedním osnovním vazním bodem (ve vzorkovnici je vyznačen černou barvou) a čtyřmi útkovými vaznými body (nevyznačuje se, zůstává bílá barva). Osnovní vazné body se postupně vystřídají ve všech útkových i osnovních řádcích.

Pořadí umístění vazných bodů ve střídě je dáno tzv. postupovým číslem, které udává každému vaznému bodu jeho místo. Pro pětivazný atlas jsou postupová čísla 3 nebo 2. Při použití postupového čísla 3 začíná vazba osnovním vazným bodem na první útkové a první osnovní niti (počítá se zdola nahoru a zleva doprava). Pro další osnovní vazný bod přičteme číslo 3, takže další vazný bod je křížení na druhé útkové a čtvrté osnovní niti, následující na třetí útkové a druhé osnovní niti … a tak dále. Zápisem by se dalo vyjádřit jako: 1/1, 2/4, 3/2, 4/5, 5/3. Pro postupové číslo 2 by byl zápis: 1/1, 2/3, 3/5, 4/2, 5/4. Podle použití postupového čísla dosáhneme buď pravého nebo levého směru atlasu.

Jestliže se vazné body o jeden nebo dva rozšíří ve vodorovném nebo svislém směru aniž by se zvětšila střída vazby, vznikne zesílený atlas. Tkanina je tužší, pevnější.

Vazby s velkou střídou se mohou rozšířit také diagonálním směrem a umožnit panamovou vazbu.

K odvozeným vazbám patří také smíšený, stínovaný nebo přisazovaný atlas.

Pro použití se tkaniny s atlasovou vazbou nejčastěji rozlišují podle obchodního označení. K těm patří zejména:

• damašek – obvykle z bavlny; na postelové povlaky, ubrusy a nábytkové potahy
• brokát – z přírodního nebo viskózového hedvábí; na slavnostní oděvy, nábytkové potahy, tapety
• satén – většinou z přírodního hedvábí, přízí z umělých nekonečných vláken nebo i z bavlny; na večerní šaty, dámské prádlo, podšívkovinu

se používá u osnovních pletenin. Zde se spojí nejméně tři řady oček se sousedními sloupci a po určitém počtu řádků se změní směr kladení. Počet řádků až k místu obratu dává pletenině jméno, např. dvouřádkový atlas. Změna směru spojování oček způsobuje rozdílný odraz světla, který se jeví jako příčné pruhy v pletenině.

Dále se rozlišuje obyčejný atlas od atlasu kladeného pod jehlami a jednolícní od oboulícního atlasu.

K odvozeným vazbám patří například milanés nebo simplex.

Použití (v závislosti na druhu pleteniny): vrchní ošacení, prádlo, technické účely

• Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 126-127
• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str.34

• brdo (textil)
• atlas (vazba pletenin)