Atletika na Letních olympijských hrách 1920 – 10 000 metrů muži
| Běh na 10 000 metrů - muži na VII. Letních olympijských hrách 1920 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Paavo Nurmi vítězí ve finále a zároveň si dobíhá pro svoji vůbec první zlatou medaili z olympijských her | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Základní údaje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí hry | Letní olympijské hry 1912 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující hry | Letní olympijské hry 1924 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dějiště | Olympijský stadion (Antverpy) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum | 19. a 20. srpna 1920 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Startující | 34 závodníků ze 17 zemí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Medailisté | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Paavo Nurmi  | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Joseph Guillemot  | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 James Wilson  | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Soutěže | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Běh na 10 000 metrů byl atletický závod, který byl součástí VII. Letních olympijských her 1920 konaných v Antverpách. Závod se uskutečnil 19. a 20. srpna 1920. První den proběhla celkem tři semifinále, v nichž prvních pět nejlepších závodníků postupovalo do finále konaného následujícího dne. Umístění ve finále určovalo celkové umístění v závodě. Startovalo 34 běžců ze 17 různých zemí.[1]
Rekordy
Přehled světového a olympijského rekordu na této distanci. Olympijský rekord byl vytvořen na předešlé Olympiádě 1912, na které se tato disciplína objevila poprvé. Světový rekord zůstával z této i z předešlé nezměněn.
| Světový rekord | 30:58.8 | Jean Bouin | Colombes | 16. listopadu 1911 |
|---|---|---|---|---|
| Olympijský rekord | 31:20.8 |  Hannes Kolehmainen | Stockholm | 8. července 1912 |
Výsledky
Semifinále
Všechna semifinále se konala ve čtvrtek 19. srpna 1920.
Semifinále 1
| Place | Athlete | Time | Qual. |
|---|---|---|---|
| 1 |  James Wilson (GBR) | 33:40.2 | Q |
| 2 | Paavo Nurmi (FIN) | 33:46.3 | Q |
| 3 |  Augusto Maccario (ITA) | 34:06.8 | Q |
| 4 |  Jean-Baptiste Manhès (FRA) | 34:12.0 | Q |
| 5 |  Alfred Gaschen (SUI) | 34:38.4 | Q |
| 6 |  Verner Magnusson (SWE) | 34:49.2 | |
| 7 | Lucien Duquesne (FRA) | 35:06.6 | |
| 8 |  Pierre Devaux (BEL) | 36:38.3 | |
| — |  Jüri Lossman (EST) | Nedokončil | |
 Phadeppa Chaugle (IND) | Nedokončil | ||
 Julius Ebert (DEN) | Nedokončil | ||
 Amisoli Patasoni (USA) | Nedokončil |
Semifinále 2
| Place | Athlete | Time | Qual. |
|---|---|---|---|
| 1 | Joseph Guillemot (FRA) | 32:41.6 | Q |
| 2 | Eric Backman (SWE) | 32:48.5 | Q |
| 3 | Albert Andersen (DEN) | 32:58.4 | Q |
| 4 | Fred Faller (USA) | 33:02.4 | Q |
| 5 | Oscar Garin (SUI) | 33:04.4 | Q |
| 6 |  Edward Lawrence (CAN) | 33:08.5 | |
| 7 |  Teodoro Pons (ESP) | ||
| 8 |  Konosuke Sano (JPN) | ||
| 9 | Aimé Proot (BEL) | ||
| 10 |  Sinton Hewitt (AUS) |
Semifinále 3
| Place | Athlete | Time | Qual. |
|---|---|---|---|
| 1 | Heikki Liimatainen (FIN) | 32:08.2 | Q |
| 2 | Charles Clibbon (GBR) | 32:08.8 | Q |
| 3 | Gaston Heuet (FRA) | 32:11.1 | Q |
| 4 | Carlo Speroni (ITA) | 32:13.1 | Q |
| 5 | James Hatton (GBR) | 32:23.0 | Q |
| 6 | Nils Bergström (SWE) | 33:38.0 | |
| 7 |  Alexandros Kranis (GRE) | ||
| 8 | Earl Johnson (USA) | ||
| 9 | George Cornetta (USA) | ||
| 10 | Constantino Lussana (ITA) | ||
| 11 |  Karel Pacák (TCH) | ||
| 12 | Zensaku Motegi (JPN) |
Finále
Finále se konalo v pátek 20. srpna 1920.
| Place | Athlete | Time |
|---|---|---|
| 1 | Paavo Nurmi (FIN) | 31:45.8 |
| 2 | Joseph Guillemot (FRA) | 31:47.2 |
| 3 | James Wilson (GBR) | 31:50.8 |
| 4 | Augusto Maccario (ITA) | 32:02.0 |
| 5 | James Hatton (GBR) | 32:14.0 |
| 6 | Jean-Baptiste Manhès (FRA) | 32:26.0 |
| 7 | Heikki Liimatainen (FIN) | 32:28.0 |
| 8 | Fred Faller (USA) | 32:38.0 |
| 9 | Oscar Garin (SUI) | |
| — | Charles Clibbon (GBR) | Nedokončil |
| Alfred Gaschen (SUI) | Nedokončil | |
| Eric Backman (SWE) | Nedokončil | |
| Albert Andersen (DEN) | Nedokončil | |
| Carlo Speroni (ITA) | Nedokončil | |
| Gaston Heuet (FRA) | Nedokončil |
Zajímavosti
Vítěz tohoto závodu Paavo Nurmi se zúčastnil olympiády vůbec poprvé. Tato olympiáda byla začátkem jeho budoucí hvězdné kariéry, která inspirovala další velikány běhu, mezi které patří například Lasse Virén[2],Hišám Al-Karúdž a Emil zátopek.[3] Ač se Nurmi olympiády zúčastnil poměrně mladý (23 let), získal zde celkem čtyři medaile (stříbrnou za druhé místo v běhu na 5 000 metrů a tři zlaté za běh na 10 000 metrů, přespolní běh individuálně a přespolní běh družstev (národních týmů).
I v závěru finále to vypadalo, že stejně jako v běhu na 5 000 metrů opět zvítězí Joseph Guillemot a v závěsu za ním doběhne Paavo Nurmi, ale Nurmi v poslední zatáčce zvládl zrychlit a na cílové rovince Francouze předběhl o 1,5 vteřiny.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Athletics at the 1920 Summer Olympics – Men's 10,000 metres na anglické Wikipedii.
- ↑ Athletics at the 1920 Antwerpen Summer Games: Men's 10,000 metres | Olympics at Sports-Reference.com. web.archive.org [online]. 2020-04-17 [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-17.
- ↑ PEARS, Tim. The time machine. the Guardian [online]. 2007-07-28 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ‘Nurmi on Nurmi’ – son of 'Flying Finn' legend speaks about his father | NEWS | World Athletics. www.worldathletics.org [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Atletika na Letních olympijských hrách 1920 – 10 000 metrů muži na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
An icon that represents a gold medal
Finská vlajka
An icon that represents a silver medal
.svg)
An icon that represents a bronze medal
.svg)
.svg)
.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
.svg)
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
_crowned.svg){kind=link}
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The Star of India Red Ensign
.svg)
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
.svg)
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
.svg)
Paavo Nurmi, vainqueur du 10000 mètres des JO 1920.