Atletika na Letních olympijských hrách 1920 – 10 000 metrů muži
| Běh na 10 000 metrů - muži na VII. Letních olympijských hrách 1920 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Paavo Nurmi vítězí ve finále a zároveň si dobíhá pro svoji vůbec první zlatou medaili z olympijských her | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Základní údaje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí hry | Letní olympijské hry 1912 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující hry | Letní olympijské hry 1924 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dějiště | Olympijský stadion (Antverpy) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum | 19. a 20. srpna 1920 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Startující | 34 závodníků ze 17 zemí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Medailisté | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Paavo Nurmi  | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Joseph Guillemot  | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 James Wilson  | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Soutěže | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Běh na 10 000 metrů byl atletický závod, který byl součástí VII. Letních olympijských her 1920 konaných v Antverpách. Závod se uskutečnil 19. a 20. srpna 1920. První den proběhla celkem tři semifinále, v nichž prvních pět nejlepších závodníků postupovalo do finále konaného následujícího dne. Umístění ve finále určovalo celkové umístění v závodě. Startovalo 34 běžců ze 17 různých zemí.[1]
Rekordy
Přehled světového a olympijského rekordu na této distanci. Olympijský rekord byl vytvořen na předešlé Olympiádě 1912, na které se tato disciplína objevila poprvé. Světový rekord zůstával z této i z předešlé nezměněn.
| Světový rekord | 30:58.8 | Jean Bouin | Colombes | 16. listopadu 1911 |
|---|---|---|---|---|
| Olympijský rekord | 31:20.8 |  Hannes Kolehmainen | Stockholm | 8. července 1912 |
Výsledky
Semifinále
Všechna semifinále se konala ve čtvrtek 19. srpna 1920.
Semifinále 1
| Place | Athlete | Time | Qual. |
|---|---|---|---|
| 1 |  James Wilson (GBR) | 33:40.2 | Q |
| 2 | Paavo Nurmi (FIN) | 33:46.3 | Q |
| 3 |  Augusto Maccario (ITA) | 34:06.8 | Q |
| 4 |  Jean-Baptiste Manhès (FRA) | 34:12.0 | Q |
| 5 |  Alfred Gaschen (SUI) | 34:38.4 | Q |
| 6 |  Verner Magnusson (SWE) | 34:49.2 | |
| 7 | Lucien Duquesne (FRA) | 35:06.6 | |
| 8 |  Pierre Devaux (BEL) | 36:38.3 | |
| — |  Jüri Lossman (EST) | Nedokončil | |
 Phadeppa Chaugle (IND) | Nedokončil | ||
 Julius Ebert (DEN) | Nedokončil | ||
 Amisoli Patasoni (USA) | Nedokončil |
Semifinále 2
| Place | Athlete | Time | Qual. |
|---|---|---|---|
| 1 | Joseph Guillemot (FRA) | 32:41.6 | Q |
| 2 | Eric Backman (SWE) | 32:48.5 | Q |
| 3 | Albert Andersen (DEN) | 32:58.4 | Q |
| 4 | Fred Faller (USA) | 33:02.4 | Q |
| 5 | Oscar Garin (SUI) | 33:04.4 | Q |
| 6 |  Edward Lawrence (CAN) | 33:08.5 | |
| 7 |  Teodoro Pons (ESP) | ||
| 8 |  Konosuke Sano (JPN) | ||
| 9 | Aimé Proot (BEL) | ||
| 10 |  Sinton Hewitt (AUS) |
Semifinále 3
| Place | Athlete | Time | Qual. |
|---|---|---|---|
| 1 | Heikki Liimatainen (FIN) | 32:08.2 | Q |
| 2 | Charles Clibbon (GBR) | 32:08.8 | Q |
| 3 | Gaston Heuet (FRA) | 32:11.1 | Q |
| 4 | Carlo Speroni (ITA) | 32:13.1 | Q |
| 5 | James Hatton (GBR) | 32:23.0 | Q |
| 6 | Nils Bergström (SWE) | 33:38.0 | |
| 7 |  Alexandros Kranis (GRE) | ||
| 8 | Earl Johnson (USA) | ||
| 9 | George Cornetta (USA) | ||
| 10 | Constantino Lussana (ITA) | ||
| 11 |  Karel Pacák (TCH) | ||
| 12 | Zensaku Motegi (JPN) |
Finále
Finále se konalo v pátek 20. srpna 1920.
| Place | Athlete | Time |
|---|---|---|
| 1 | Paavo Nurmi (FIN) | 31:45.8 |
| 2 | Joseph Guillemot (FRA) | 31:47.2 |
| 3 | James Wilson (GBR) | 31:50.8 |
| 4 | Augusto Maccario (ITA) | 32:02.0 |
| 5 | James Hatton (GBR) | 32:14.0 |
| 6 | Jean-Baptiste Manhès (FRA) | 32:26.0 |
| 7 | Heikki Liimatainen (FIN) | 32:28.0 |
| 8 | Fred Faller (USA) | 32:38.0 |
| 9 | Oscar Garin (SUI) | |
| — | Charles Clibbon (GBR) | Nedokončil |
| Alfred Gaschen (SUI) | Nedokončil | |
| Eric Backman (SWE) | Nedokončil | |
| Albert Andersen (DEN) | Nedokončil | |
| Carlo Speroni (ITA) | Nedokončil | |
| Gaston Heuet (FRA) | Nedokončil |
Zajímavosti
Vítěz tohoto závodu Paavo Nurmi se zúčastnil olympiády vůbec poprvé. Tato olympiáda byla začátkem jeho budoucí hvězdné kariéry, která inspirovala další velikány běhu, mezi které patří například Lasse Virén[2],Hišám Al-Karúdž a Emil zátopek.[3] Ač se Nurmi olympiády zúčastnil poměrně mladý (23 let), získal zde celkem čtyři medaile (stříbrnou za druhé místo v běhu na 5 000 metrů a tři zlaté za běh na 10 000 metrů, přespolní běh individuálně a přespolní běh družstev (národních týmů).
I v závěru finále to vypadalo, že stejně jako v běhu na 5 000 metrů opět zvítězí Joseph Guillemot a v závěsu za ním doběhne Paavo Nurmi, ale Nurmi v poslední zatáčce zvládl zrychlit a na cílové rovince Francouze předběhl o 1,5 vteřiny.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Athletics at the 1920 Summer Olympics – Men's 10,000 metres na anglické Wikipedii.
- ↑ Athletics at the 1920 Antwerpen Summer Games: Men's 10,000 metres | Olympics at Sports-Reference.com. web.archive.org [online]. 2020-04-17 [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-17.
- ↑ PEARS, Tim. The time machine. the Guardian [online]. 2007-07-28 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ‘Nurmi on Nurmi’ – son of 'Flying Finn' legend speaks about his father | NEWS | World Athletics. www.worldathletics.org [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Atletika na Letních olympijských hrách 1920 – 10 000 metrů muži na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
An icon that represents a gold medal
Finská vlajka
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
.svg)
.svg)
.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
_crowned.svg){kind=link}
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The Star of India Red Ensign
.svg)
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
.svg)
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
.svg)
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
.svg)
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Paavo Nurmi, vainqueur du 10000 mètres des JO 1920.