Atmosférická chemie
Atmosférická chemie je jedna z věd o atmosféře, která se zabývá složením a chemickými pochody probíhajícími v atmosféře Země a dalších kosmických těles. Velmi úzce se dotýká atmosférické fyziky a čerpá z dalších příbuzných vědních oborů jako chemie životního prostředí, meteorologie, geologie, vulkanologie. K řešení především globálních dějů využívá počítačové modelování.
Hlavní studované látky
Atmosférická chemie se zabývá především reakcemi sloučenin a radikálů těchto prvků:[1]
- kyslík: vodní pára H2O, plynný kyslík O2, ozon O2, kyslíkový radikál O•, hydroxylový radikál OH•, hydroperoxidový radikál HO2•,
- dusík: oxid dusičitý NO2, oxid dusnatý NO, oxid dusný N2O, plynný dusík N2,
- uhlík: oxid uhličitý CO2, oxid uhelnatý CO, metan CH4 a další těkavé organické látky (VOC),
- síra: oxid siřičitý SO2, oxid sírový SO3,
- halogeny: hlavně freony (např. trichlorfluormethan, CCl3F).
Některé z vzájemných reakcí těchto látek jsou iniciovány zářením – především jeho ultrafialovou a viditelnou složkou. Jednou z nejdůležitějších sérií reakcí, které by bez energie dodané slunečním zářením neprobíhaly, je vznik a koloběh ozonu v atmosféře.
Troposférická a stratosférická chemie
Vliv na chemii atmosféry mají především chemické látky a jejich vzájemné reakce probíhající ve dvou nejnižších vrstvách atmosféry:
- troposféra – 0–11 km[pozn. 1]
- stratosféra – 11–50 km
Vyšší vrstvy atmosféry jsou již velmi řídké a chemické děje, které zde probíhají, mají jen malý vliv na nižší vrstvy.
V troposféře mají vliv především oxidy síry (způsobují kyselé deště), oxidy dusíku (spoluvytvářejí škodlivý troposférický ozon) nebo oxid uhličitý a metan, zvyšující skleníkový efekt. Sluneční záření zde má relativně menší vliv a působí zde především jeho viditelná složka, protože ultrafialové záření sem proniká jen ve velmi omezené míře.
V stratosféře probíhá především nepřetržitý proces vzniku a zániku ozonu, tzv Chapmanův cyklus. Z troposféry sem pronikají freony, které tento ozon v ozonové vrstvě ničí a v oblasti Arktidy a Antarktidy vytvářejí ozonovou díru. V stratosféře jsou chemické reakce více ovlivňovány zářením, protože sem kromě viditelné proniká i jeho ultrafialové složka, která má navíc vyšší energii než viditelné světlo.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Hranice mezi troposférou a stratosférou není dána konkrétní výškou, ale oblastí, kde se zastavuje pokles teploty s výškou. Tato tzv. tropopauza se mění jednak podle počasí, ale především závisí na zeměpisné šířce: v oblasti pólů troposféra končí asi v 9 km, v mírných zeměpisných šířkách kolem 11 km a u rovníku v 18 km.
Reference
- ↑ Methane and Carbon Monoxide in the Troposphere [online]. Department of Physics, University of Toronto, 2000 [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu atmosférická chemie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Cmglee, translation Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 4.0
Složení zemské atmosféry
Schéma dějů v zemské atmosféře