Attičtina
| attičtina | |
|---|---|
| Počet mluvčích | není znám |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | není |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Attičtina byla nářečím starořečtiny, kterým se mluvilo zhruba v pátém a čtvrtém století před naším letopočtem a to zejména v Athénách a obecněji v Attice a také na některých ostrovech, například na Lémnu. V rámci soudobé starořečtiny měla nejblíž k iónštině, s kterou tvořila „východní“ skupinu atticko-iónských nářečí. Stala se hlavním předkem koiné a tím také předkem novořečtiny.
Attičtinou psali svá díla například filosofové Platón a Aristotelés, dějepisci Xenofón a Thúkydidés a dramatici Aischylos, Sofoklés a Aristofanés.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Attisches Griechisch na německé Wikipedii.
- ↑ Roger D. Woodard (2008), "Greek dialects", in: The Ancient Languages of Europe, ed. R. D. Woodard, Cambridge: Cambridge University Press, p. 51.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu attičtina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
_cs.svg)
AncientGreekDialects (Woodard) cs.svg
Rozmístění nářečí starořečtiny v klasické době. Nejsou zobrazeny nářečí v koloniích Nakresleno původně podle mapy: Roger D. Woodard (2008), "Greek dialects", in: The Ancient Languages of Europe, ed. Roger D. Woodard, Cambridge: Cambridge University Press, p.51. (= partial re-published version of The Cambridge Encyclopedia of Ancient Languages, 2004)
Rozmístění nářečí starořečtiny v klasické době. Nejsou zobrazeny nářečí v koloniích Nakresleno původně podle mapy: Roger D. Woodard (2008), "Greek dialects", in: The Ancient Languages of Europe, ed. Roger D. Woodard, Cambridge: Cambridge University Press, p.51. (= partial re-published version of The Cambridge Encyclopedia of Ancient Languages, 2004)