Audi F103

Audi F103
Audi F103
Audi F103
VýrobceAudi NSU Auto Union
KoncernVolkswagen
Roky produkce1965–1972
Místa výrobyIngolstadt
PředchůdceDKW F 102
NástupceAudi 80
KonkurenceOpel Rekord, Ford 17 M, VW 1600, Renault 16, Austin Maxi
Karoserietudor, sedan a kombi
Koncepce pohonupřední pohon
Třídastřední třída
Technické údaje
Délka4,38 m
Šířka1,626 m
Výška1 451 mm
Rozvor2,49 m
Pohotovostní hmotnost960–1065 kg
Motor
Objem1496, 1697, 1760 cm³
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Audi F103 byl sedan se čtyřválcovým, čtyřdobým motorem a pohonem předních kol. F103 je interní označení vozů střední třídy Auto Union, od roku 1969 Audi NSU Auto Union, zdokonalených DKW F 102. Prodávaly se v letech 1965–1972 se značkou Audi, od časů před druhou světovou válkou nepoužívané, zdůrazňující náhradu dvoudobých motorů čtyřdobými. Zprvu jako prosté Audi, později s doplňkem výkonu v koních.

Vznik

Volkswagen převzal Auto Union od koncernu Daimler-Benz v prosinci 1964.[1] Posílil výrobní kapacity typu Brouk a zbavil se velikého nedrahého konkurenta DKW. Poválečné Západní Německo bohatlo, přibývalo vozů a kupci zvyšovali nároky. Aby jim DKW jakožto součást Auto Union vyhovělo, vyvíjelo větší typ F 102 už v době převzetí koncernem DB v dubnu 1958. Měl elegantní moderní samonosnou karoserii podobnou připravovanému Mercedesu střední velikosti, jenž zaznamenal zvyšující se zájem o tuto třídu. DKW F 102 se vyrábělo od března 1964 s pohonem předních kol tříválcovým řadovým dvoudobým motorem, který byl na hranici vývoje.

Motorové nedostatky předchůdce

Zdvihový objem motoru narostl proti nahrazovanému Auto Union 1000 z 981 cm³ na 1175 cm³ a způsobil vysokou spotřebu 15 l na 100 km. Objem válce 392 cm³ byl na dvoudobý motor s vratným vyplachováním příliš velký. Před počátkem hoření odcházelo přespříliš palivové směsi výfukem při výplachu a motor většinou ani neběžel na plný efektivní výkon.[2] Automatické mazání Bosch bylo nedostatečné a příliš opotřebovávalo motor a snižovalo životnost za chladného počasí nebo sjíždění horských průsmyků, kdy se používaný olej ve vlastní nádržce stával voskovitým. Za velkých mrazů v zimě 1965 způsobovalo až lomy ojnic klikové hřídele, což snížilo prodej mnohem víc než upadající obliba dvoudobých motorů pro jejich kratší životnost, nekulturnost běhu a zápach neúplně spálené směsi zvláště ve městě.

Chystané nahrazení motoru

DKW dlouhodobě vydělávající na tradiční oblibě vozů s dvoudobými motory a širokém kruhu zastánců v Německu, připravovalo náhradu motorem V6 1288 cm³ pro sportovní motorové čluny Hanse Müllera-Andernacha. Hanse Müllera, který od roku 1943 vedl vývoj motorů DKW v saském Zschopau a koncem 40. let založil v městečku Andernach výrobu motorů a zkonstruoval bezvadný tříválcový dvoudobý motor pro SAAB 93. V6 je potřebou dlouhých potrubí výfuku pro nejlepší výplach a uspořádáním sání do prostoru klikové skříně nejlepším nástupcem tříválců u dvoutaktních motorů. Umožnil by i marketingově populární označení 6=12, srovnávající počet pracovní zdvihů na otáčku klikové hřídele se čtyřdobými dvanáctiválcovými motory coby vzpomínku na dřívější DKW 3=6 a DKW 4=8. Hmotnost motoru V6 by se navíc příliš nelišila od původního. Pro zkušební účely bylo postaveno asi 100 motorů V6. Celkový přínos ověřený třinácti upravenými DKW F 102 však nebyl velký, lodní motory jsou ve stálé zátěži, sportovní mají nižší proběh a nejsou v zimě provozovány.

Audi F103 (blíž) a DKW F 102 (dál)

Řešení VW

Audi F103 (blíž) a DKW F 102 (dál)
sedan Audi F103 Limousine
kombi Audi F103
Super 90 Station Wagon
provedení pro americký trh
kombi Audi F103 Variant
kombi Audi F103 Variant

Volkswagen po převzetí v doplňkové produkci moderních DKW F 102 na skoro nové výrobní lince pokračoval. Do března 1966 bylo vyrobeno 52 753 vozů. Prodala se jich ani ne polovina. Zbylé si po zastavení produkce koupili většinou zaměstnanci a jejich známí za sníženou cenu. Po obtížích DKW F 102 zničujících pověst dvoutaktů Volkswagen motor V6 zamítl. S Auto Union získal čtyřdobý čtyřválcový řadový motor Mercedes-Benz, který nechal montovat do řady F103. Jak už navrhoval Mercedes, když byl jím vyvíjený čtyřdobý čtyřválcový boxer neuspokojivý a DKW potřebovala při klesající oblibě dvoudobých motorů oživení. Po problémech modelu F 102 zesměšňující DKW se F103 začal od září 1965 prodávat se značkou Audi. Ta před válkou už v rámci Auto Union nabízela vozy střední třídy s upraveným pohonem předních kol DKW čtyřdobými motory Wanderer. S čtvrtstoletým odstupem od vyrobení posledního Audi se nový typ začal inzerovat v podobě výsledku spolupráce tří velkých jmen německého autoprůmyslu, jehož motor vyvinul Mercedes-Benz.

Pohonná jednotka

Motor Audi F103 byl vyvinut coby součást vojenského projektu vícepalivového motoru, který ale nebyl pro nepotřebnost dokončen. Označení Mitteldruckmotor (středotlaký motor) dostal pro neobvykle vysoké hodnoty BMEP (střední efektivní tlak, průměrný tlak působící na píst během zdvihu), přispívající k vysoké termodynamické účinnosti. Pokročilý byl nejen ve srovnání s dvoudobými F 102, ale i všemi čtyřdobými konkurenty, proti kterým měl skutečné výhody.

Vysoký točivý moment nabízel už od nízkých otáček. Spirálovitě tvarované sací kanály dávaly směsi paliva a vzduchu vysokou rotaci. Víření směsi napomáhající dobrému prohoření zlepšoval dále Heronův spalovací prostor snášející značně vysoký kompresní poměr. Vše prospívalo velmi nízké spotřebě benzínu a skvěle nahrazovalo nedůvěryhodné žíznivé dvoutakty. V nabídce Auto Union skoková změna působící dojmem avantgardy, do jisté míry srovnatelná s rovněž novým, ovšem nenasytným Wankelovým motorem. A proti němu naopak neobvykle vysokou životností proti běžným čtyřtaktům.

První 1695 cm³ F103 s kompresi 11,2:1 spalovaly benzín s 98 oktany, obě hodnoty byly obzvlášť neobvykle vysoké. Výkonnější motor zvětšeného objemu 1761 cm³ měl kompresi sníženu na 10,6:1. Slabší 1496 cm³ motory od září 1967 až na 9,1:1 kvůli značným problémům ozubení a tvrdému chodu předchozích, umožnily ale tankovat levnější 92 oktanový benzín.

Karoserie

Karoserie Audi F103 byla se změnami výrazných detailů převzata z DKW F 102. Měla tak moderní tuhý skelet s deformovatelnou přídí a zádí. Čtyřválcový motor Audi byl však delší než tříválcový DKW. Předek motorového prostoru byl prodloužen o 100 mm a chladič umístěn šikmo vedle motoru na levou stranu. Zapalovací svíčka čelního válce byla více chlazena a měla vyšší tepelnou hodnotou.

Jako u DKW F 102 byly v nabídce Audi F103 karosářské verze tudor a sedan L Limousine. Vnitřek se skoro nezměnil, podlaha zůstala zcela plochá. Zavazadlový prostor objemu 0,594 m³ měl užitečné zatížení 450 kg, u Audi Super 90 snížené na 410 kg. Třídveřové kombi připravené DKW do prototypové fáze se po úpravě prodávalo od března 1966 s přídomkem totožným s kombi vozy Volkswagen coby Audi Variant. Mělo rozměrný, naprosto rovný a velmi dobře přístupný zavazadlový prostor 0,95/1,6 m³ a užitečné zatížení 575 kg.

Modely

První Audi F103 neslo nejprve prosté označení Audi jakožto jediné prodávané Audi. Poháněl ho motor objemu 1,695 l. Od února 1966 bylo přejmenováno na Audi 72 (72 podle jmenovitého výkonu motoru v koních), když přibylo silnější Audi 80 s motorem stejného objemu. V prosinci 1966 přibylo Audi Super 90 s 1,760 l motorem. Pojmenováno bylo v asociaci na sportovní Porsche 356 Super 90. Audi 60 (jmenovitý výkon 55 k byl v rámci propagace zaokrouhlen, 60 k dosahovalo už DKW F 102) objemu 1,496 litru uzavřelo rozsah nabídky od února 1968. V prosinci 1969 nahradilo Audi 75 modely Audi 72 i Audi 80.[3]

  • Audi (od února 1966 Audi 72), září 1965 – prosinec 1968
  • Audi 80 a Audi 80 Variant, únor 1966 – prosinec 1968
  • Audi 72 Variant, květen 1966 – srpen 1966
  • Audi Super 90, prosinec 1966 – srpen 1971 (v USA zpočátku jediné Audi prodávané sítí Volkswagen)
  • Audi 60 a Audi 60 Variant, únor 1968 – červenec 1972
  • Audi 75 a Audi 75 Variant, prosinec 1968 – červenec 1972
  • Audi Super 90 Station Wagon, od poloviny 1969–1971 (jen v USA prodávané kombi Variant)

Výroba a prodej

Ve střední třídě byl F103 nad Opelem Rekord a Fordem 17 M, lépe vyrobený a s pokročilejší technikou. Výroba a prodej se rozbíhaly pomalu. Nezvýšil je ani nárůst výkonu Audi 80 od února 1966. Dotehdy Volkswagen počítal s koncem Audi. V roce 1967 ale začal klesat odbyt zastaralého Brouka a Volkswagen čelil přebytku výrobních kapacit, který nemohl pro bankovní záruky Bavorska v převzaté továrně řešit propouštěním. Od února 1968 zvýšilo výrazně výrobu levnější Audi 60, které se s podílem 79% stalo nejprodávanějším Audi F103, oblíbené i jako kombi. Vyšší kvality zpracování a provedení, s větším prostorem pro cestující i zavazadla a stylovější i atraktivnější než vozy Volkswagen. V USA byl zpočátku zahájen jen prodej Audi Super 90 v dealerské síti VW. Velmi však oslovilo zejména mladé Američany a majitele větších vozů Volkswagen zejména proto, že bylo k dispozici i jako velmi prostorné kombi.

Provoz

Větší hmotnost delšího čtyřválcového motoru v prodloužené přídi způsobovala o něco větší nedotáčivost než tříválec DKW F 102. Neohrožovala však bezpečnost jízdy. Řidič musel v zatáčkách jen velmi hodně otáčet volantem i při nízkých rychlostech. Audi F103 bylo spíše velmi ovladatelné s téměř žádnou tendencí přetáčivosti, nevýraznou příliš ani při ubrání plynu. Vyjma kluzké vozovky a nezpevněného povrchu, kdy se ubírání plynu muselo provádět citlivěji jako u většiny vozidel s předním pohonem.

Motor Audi F103 neměl rád nepřetržitý provoz na plný výkon, při kterém vykazoval velmi vysokou spotřebu oleje. Spotřeba benzínu také silně závisela na poskytovaném výkonu. Kupci si však cenili vysoké životnosti jednotky. Při dlouhých studených startech v zimě se palivem snadno zaplavily svíčky a znemožnilo zapalování.

Nástupci

Výroba Audi F103, nazvaného konstruktéry hanlivě bastard, byla ukončena v roce 1972 a uvolnila prostor novému Audi 80. To se s karoserií fastback od jara 1973 vyrábělo i jako VW Passat v hlavním závodě Volkswagen ve Wolfsburgu. Namísto nepříliš úspěšných VW 411/412 se vzduchem chlazenými motory vzadu. Založilo modelovou řadu pokračující v dalších generacích. Volkswagen následně použil přední pohon u všech svých osobních vozů.

Audi Super 90 bylo jen mírně levnější než model vyšší střední třídy Audi 100, který začal s předním pohonem od října 1968 velmi úspěšně konkurovat dražším německým vozům s pohonem zadních kol včetně Mercedesu. Místo Audi Super 90 poté zákazníci dávali většinou přednost novému prostornějšímu Audi 100. Mělo upravený motor F103 objemu 2 litry se 100 koni, z něhož byly odvozeny i motory levného Porsche 924, dodávky VW LT a i amerických kompaktních vozů AMC, když koncepčně zastaralé vozy VW ztratily v USA prodejnost a AMC potřebovalo po skokovém růstu cen benzínu úsporný motor kromě svých hltavých šestiválců a osmiválců. Audi 100 (interní označení F104) vyvinul potají bavorský rodák Ludwig Kraus. Po desetiletích práce u stuttgartského Mercedes-Benzu byl v listopadu 1963 odeslán do ingolstadtského DKW, aby coby jeden z nejschopnějších konstruktérů prosadil odklon od dvoudobých motorů. Už na pozici šéfkonstruktéra Audi poté neuposlechl nařízení VW ukončit vývoj dalších vozů.[4] Vzhled Audi 100, propracovanost detailů i kvalitnější zpracování než Opel nebo Ford nezapře stuttgartskou školu MB. Ani některé znaky připravovaného Mercedesu-Benz W115.[5] Přineslo velký úspěch a zajistilo budoucnost Audi.

Technické specifikace

Audi F103Audi 60

(tudor, sedan, třídveřové kombi)

Audi, od 1966 Audi 72

(tudor, sedan, třídveřové kombi)

Audi 75

(tudor, sedan, třídveřové kombi)

Audi 80

(tudor, sedan, třídveřové kombi)

Audi Super 90

(tudor, sedan, v USA třídveřové kombi)

roky produkce1968–19721965–19681968–19721966–19681966–1972
výroba (+ 27 492 všech kombi)216 988 vozů122 579 vozů49 794 vozů
motorvodou chlazený čtyřválcový čtyřdobý řadový motor skloněný o 40° vpravo,

klikový hřídel s pěti ložisky, tlakové mazání, rozvod OHC se zdvihátky a vahadly, vačkový hřídel poháněn dvojitým řetězem

vrtání × zdvih80 × 74,4 mm80 × 84,4 mm81,5 × 84,4 mm
objem1496 cm³1695 cm³1761 cm³
výkon kW (ks)

při 1/min

40 kW (55 PS)

4750 (a)

53 kW (72 PS)

5000

55 kW (75 PS)

5000

59 kW (80 PS)

5000

66 kW (90 PS)

5200

točivý moment Nm

při 1/min

113

2600

127

2000

127

3000

132

3000

147

3000

kompresní poměr9,1 : 111,2 : 1 (b)9,1 : 111,2 : 1 (b)10,6 : 1
zrychlení

0 – 100 km/h

18,0 s

16,2 s (exportní)

14,8 s14,5 s14,0 s

14,5 s (kombi)

12,2 s
maximální rychlost138 km/h

144 km/h (exportní)

148 km/h150 km/h152 km/h163 km/h
tvorba směsispádový karburátor Solexdvojitý karburátor Solex
elektrický systém12 V, třífázový alternátor 35 A (490 W)
převodovka, pohonplně synchronizovaná čtyřstupňová manuální za přední nápravou,

řazení na volantu (od října 1969 na podlaze), pohon předních kol

přední zavěšenínáprava na dvojitých lichoběžnících, podélné torzní tyče,

stabilizátor, teleskopický tlumič

zadní zavěšenítorzní kliková náprava (tuhá náprava s příčnou torzní tyčí),

panhardova tyč, teleskopický tlumič

brzdypřední: vnitřní disky (Ø 280 mm), zadní: bubny (Ø 200 mm)
karoseriesamonosná, ocelová, objem nádrže 53 litrů (od září 1968: 55 l)
pohotovostní hmotnost960–1065 kg
rozchod vpředu / vzadu1343 mm / 1327 mm
rozvor kol2490 mm
rozměry vozu (mm)4380 x 1626 x 1451 (délka, šířka, výška)
rízeníhřebenové
poloměr otáčení10,9 m

(a) exportní model Audi/Audi 60 48 kW (65 k) při 5000 ot./min.
(b) od září 1967 9,1: 1

DKW F102sériové F 102F 102 s V6 Müllera-Andernacha
produkce1964–19661966
výroba (vozů)52 75313 prototypů
karoserietudor, sedan
motortříválcový řadový dvoudobýšestiválcový dvoudobý do V
ventilyžádné
vrtání × zdvih81 mm × 76 mm62,5 mm × 70 mm
objem1175 cm³1288 cm³
výkon kW (ks)44 (60)59 (80)
při (1/min)45003800
točivý moment (Nm)103142
při (1/min)22503400
kompresní poměr7,25–7,5 : 19,5 : 1
spotřeba11 l/100 km8,6–11,2 l/100 km
převodovka, pohončtyřstupňová manuální s řazením na volantu
maximální rychlost135 km/h> 140 km/h
pohotovostní hmotnost910–945 kg
povolená celková hmotnost1335–1350 kg
elektrický systém6 V
rozměry vozu (mm)4280 x 1618 x 1459 (délka, šířka, výška)
rozvor kol2480 mm
rozchod vpředu / vzadu1330 mm / 1326 mm
poloměr otáčení11,4 m
velikost pneumatik6,00–13″165–14

Reference

  1. MIHÁLIK, Miro. Příběh, jak Mercedes na zlatém podnosu přinesl Audi Volkswagenu. AutoRevue.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  2. Dvoutakty mají samé výhody, tvrdí český expert. Musí frčet na plný plyn. iDNES.cz [online]. 2022-04-26 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. 
  3. Audi 80 (1972-1978) - Desátý vítěz (poslední odstavec věnován Audi kódu F103) | Automobil Revue. www.automobilrevue.cz [online]. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online. 
  4. AUDI 100 (1968 – 1976) – Základ úspěchu | Automobil Revue. www.automobilrevue.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  5. DKW - AUDI 1700 - kartička vozu - Pressfoto 10x15 cm | Aukro. aukro.cz [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Audi 75 Variant.jpg
Autor: Kroelleboelle, Licence: CC BY-SA 3.0
Audi 75 Variant
Audi 60L p1.JPG
Autor: Alf van Beem, Licence: CC0
Photographed at the Technik museum Sinsheim, Germany. Participating in the Kurpfalz-Klassik rund um die 1. Tankstelle der Welt.
Audi F103 Super 90 Variant.jpg
Autor: Přispívatel, Licence: CC BY-SA 4.0
Audi F103 Super 90 Variant US Edition
Audi F103 Variant.jpg
Autor: Přispívatel, Licence: CC BY-SA 4.0
Audi F103 Variant otevřený kufr
DKW-Audi-2.jpg
Autor: Matthias v.d. Elbe, Licence: CC BY-SA 3.0
DKW F102 (l) + Audi F103 (r)
DKW-Audi.JPG
Autor: Matthias v.d. Elbe, Licence: CC BY-SA 3.0
DKW F102 + Audi F103
Audi F103 4-door.jpg
Autor: Přispívatel, Licence: CC BY-SA 4.0
Audi F103 4-door