Auge (řecká mytologie)

Auge
Heracles a Auge, dcera krále Aleuse. Bronz ca. 340 před Kristem. Národní archeologické muzeum v Athénách.
Heracles a Auge, dcera krále Aleuse. Bronz ca. 340 před Kristem. Národní archeologické muzeum v Athénách.
ChoťTeutras
Partner(ka)Héraklés
DětiTelefos
RodičeAleos a Neaira
PříbuzníLykourgos[1] (sourozenec)
Eurypylos (syn Télefa), Kyparissos, Tarchon a Tyrrhenus (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Auge (řecky Αύγη nebo starořecky Αὔγη Aúge) je v řecké mytologii dcerou krále Aleose [2] a jeho neteře Neairy. Byla sestrou Kéfea a Lykurga.[2] Prostřednictvím Herakla se stala matkou Telefose.

Mytologie

Aleos učinil svou dceru Auge kněžkou ve chrámu bohyně Athény v Tegea, aby bylo zachováno její panenství. Věštírna v Delfách mu totiž prorokovala, že oba jeho synové zahynou a to rukou syna jeho dcery Auge.

Aleos věřil, že o jeho dceru bude ve chrámu bohyně Athény dobře postaráno. Současně vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší svůj slib cudnosti. Když ale Heraklés, který tudy cestoval a byl v Athénském chrámu Aleosem pohostinně přijat, spatřil Augu jak u pramene chrámu pere své šaty, omámen vínem ji znásilnil.

Král Teutras nachází Auge na břehu moře. (Pergamonský oltář)

Auge otěhotněla, dítě porodila tajně a ukryla je ve chrámu. Tím však vzbudila v bohyni Athéně nelibost a ta na město seslala hladomor a mor. Aleos špatný skutek své dcery objevil a odtáhl ji na agoru. Auge jej sice ujišťovala o své nevině, ale otec jí neuvěřil. Neměl však odvahu ji zabít a proto ji předal sousednímu králi Naupliovi, který ji měl utopit. Ten ji i s dítětem zavřel do truhly a ponechal na širém moři. Truhlu pak moře vyplavilo na břehu v Mýsii, kde ji nalezl král Teutras a vzal si Auge za ženu.

Podle jiného příběhu byla Auge Teutrem adoptována. V této verzi ságy se téměř stala manželkou svého vlastního syna Telefa. Ten byl odložen na hoře Parthenos (nebo se tam Auge teprve narodil), byl kojen laní a vychováván pastýři. Když se později ptal věštírny v Delfách, kdo byli jeho rodiče, byl poslán do Mysie. Tam on a jeho věrný společník Parthenopaios zabili Argonauta Idáse, nepřítele Teutra. Za to mu Teutras dal Auge za manželku. Auge, věrná Héraklovi, si však do manželského lože vzala  meč a chtěla Telefa zabít. Aby tomu bohové zabránili, poslali velkého hada, který náhle ležel mezi nimi. Auge leknutím upustila meč a přiznala svůj záměr. Telefos ji proto sám chtěl zabít, Auge však na pomoc volala Herakla a Telefos poznal, že je to jeho matka. Byl Heraklovi velmi podobný. Padli si navzájem do náruče a vrátili se do své vlasti s požehnáním Teutra.

Hrob Auge má být v Pergamonu na břehu řeky Kaikos.[3]

Rodokmen

            
 ZeusKallisto 
    
    
 Arkas (král Arkadii) 
   
   
 AzanElatos (král Kyllene) Afejdas (král Tegei)
   
        
KajneusKyllenStymfalos  
 AjpytosIschysPereus 
   
    
 NeajraAleos (král Tegei) Steneboja

(królowa Tirynsu)

  
    
   
 AugeKefeusLikurg



Auge v literatuře

Auge byla titulní postavou nezachované tragédie Euripida. Příběh znásilnění panny během noční hostiny opilým nápadníkem, který jí zanechal svůj prsten, později použil Menandros ve své komedii Epitrépontes (Sudiči).[4]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Auge (Tochter des Aleos) na německé Wikipedii a Auge (córka Aleosa) na polské Wikipedii.

  1. ↑ Lycurgus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. ↑ a b Pausanias, Cesty po Řecku 8, 4, 8.
  3. ↑ Pausanias, Cesty po Řecku 8, 4, 9.
  4. ↑ Menander 1982, s. 254.

Literatura

  • Adolf Schirmer: Auge 1. Ve: Wilhelm Heinrich Roscher (vyd.): Ausführliches Lexikon der griechischen und römischen Mythologie. Svazek 1,1, Lipsko 1886, S. 729–731.
  • Konrad Wernicke: Auge 2. Ve: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft. Svazek II,2, Stuttgart 1896, S. 2300–2306.
  • Christa Bauchhenß-Thüriedl: Auge. Ve: Lexicon Iconographicum Mythologiae Classicae. Svazek III, Curich/Mnichov 1986, S. 45–51.
  • Ruth Harder: Auge 2. Ve: Der Neue Pauly. Svazek 2, Metzler, Stuttgart 1997, ISBN 3-476-01472-X, S. 276.
  • Robert Graves: Mity greckie. Varšava: Státní vědecké vydavatelství („Państwowe Wydawnictwo Naukowe"), 1974.
  • Pierre Grimal: Słownik mitologii greckiej i rzymskiej. Wrocław: Národní knihovna Ossolinských („Zakład Narodowy im. Ossolińskich"), 1987. ISBN 83-04-01069-0.
  • Menander: Wybór komedii i fragmentów. Wrocław: Národní knihovna Ossolinských („Zakład Narodowy im. Ossolińskich"), 1982, seria: Biblioteka Narodowa, Seria 2 nr 203. ISBN 83-7316-826-5.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

0297 - Archaeological Museum, Athens - Heracles and Auge - Photo by Giovanni Dall'Orto, Nov 11 20.jpg
Autor: Giovanni Dall'Orto., Licence: Attribution
CORRECTION: Heracles raping Auge, the daughter of King Aleus of Tegea, bronze mirror case, formerly in the Stathatos collection, now on display in room 43 of the National Archaeological Museum in Athens. Picture by Giovanni Dall'Orto, November 11 2009.
Pergamon Altar - Telephus frieze - panel 10.jpg
Autor: Picture taken by Marcus Cyron, Licence: CC BY-SA 3.0
King Teuthras finds Auge stranded on the shore, panel 10.