August Šenoa

August Šenoa
Rodné jménoAugust Ivan Nepomuk Eduard Schönoa
Narození14. listopadu 1838
Záhřeb
Úmrtí13. prosince 1881 (ve věku 43 let)
Záhřeb
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníMirogoj (45°50′6″ s. š., 15°59′6″ v. d.)
PseudonymOnufrius Kopriva
Povoláníspisovatel, básník a novinář
Alma materCisterciácké gymnázium v Budapešti
Významná dílaZlatarevo zlato
Oceněníčestné občanství (1881)
DětiBranko Šenoa
Milan Šenoa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa (14. listopadu 1838[1] Záhřeb13. prosince 1881 tamtéž) byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista.

Kromě práce na řadě časopisů (Vijenac, Slavische Blätter, Glasonoš), se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura (chorvatsky Seljačka buna), kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné (maďarské) vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato (1871), Čuvaj se senjske ruke (1875) nebo Diogenes (1878). Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní.

Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky.[2] V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům[2] (Chorvatsko bylo v té době součástí Uher) jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi[zdroj?], a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.[3]

Odkazy

Reference

  1. Záznam o narození a křtu. img24.cz [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-22. 
  2. a b FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 188–189. (srbochorvatština) 
  3. FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 192. (srbochorvatština) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

August Šenoa.jpg
August Šenoa