August Adolf Popelka

JUDr. August Adolf Popelka
Hácha a Popelka v Lánech, duben 1944
Hácha a Popelka v Lánech, duben 1944
3. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
Ve funkci:
1941 – květen 1945
PředchůdceJiří Havelka
NástupceJaromír Smutný
Narození23. května 1887
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. srpna 1951 (ve věku 64 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJosefína Popelková (roz. Nedbalová)
RodičeAugustin Popelka a Ludvika Rottová
PříbuzníAugustin Popelka (otec), Ludvika Rottová (matka)
SídloZelný trh a Praha
CommonsAugust Adolf Popelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Adolf Popelka (23. května 1887 Brno[1] – 15. srpna 1951) byl český a československý právník a státní úředník, za první republiky dlouholetý zaměstnanec a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v letech 1941 až 1945 vedoucí Kanceláře prezidenta během mandátu protektorátního prezidenta Emila Háchy.

Biografie

Mládí

Narodil se v Brně do rodiny advokáta Augustina Popelky a divadelní herečky Ludviky Rottové. Jeho otec byl významný brněnský právník a politik, za první republiky pak ministr spravedlnosti ČSR a první předseda československého Nejvyššího soudu, jeho dědem byl Adolf rytíř Popelka, soudní rada vídeňského Nejvyššího soudu.[2] Matka byla herečkou v pražském Divadle na Vinohradech, po sňatku s Augustinem Popelkou[3] hereckou dráhu ukončila. August Adolf Popelka vystudoval práva a získal titul JUDr.

Kancelář prezidenta republiky

Roku 1914 se Popelka na Žižkově oženil s Josefínou Nedbalovou. Po vzniku samostatného Československa roku 1918 nastoupil téhož roku na místo úředníka Kanceláře prezidenta republiky pod vedením kancléře Přemysla Šámala ve funkčních obdobích prezidentů Tomáše Garrigue Masaryka a Edvarda Beneše.

Po podepsání Mnichovské dohody, vzniku tzv. Druhé republiky a následně vzniku Protektorátu Čechy a Morava pokračoval v práci v prezidentské kanceláři Emila Háchy. Po postupném nuceném zbavování funkcí kancléře Jiřího Havelky roku 1941 nastoupil jako vedoucí Kanceláře prezidenta Protektorátu Čechy a Morava. Prezident Hácha navíc znal Popelkova otce z doby svého působení v pozici předsedy Nejvyššího soudu. Ve funkci Popelka setrval až do zániku Protektorátu v květnu 1945. V pozici kancléře úřadujícího prezidenta Beneše jej nahradil Jaromír Smutný.

Za kolaboraci s Nacistickým Německem byl Mimořádným lidovým soudem odsouzen k pěti letům vězení.

August Adolf Popelka zemřel 15. srpna 1951 ve věku 65 let.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Augusta Popelky farnosti při kostele sv. Petra v Pavla (Na Dómě) v Brně
  2. ↑ PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228. 
  3. ↑ Farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském. Matriční záznam o sňatku Augustina rytíře Popelky s Marií Ludvíkou Rottovou [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emil Hácha a August Popelka v Lánech, 1944 (cropped2).jpg
Odjezd prezidenta Emila Háchy (vlevo v kočáře) s vedoucím Kanceláře prezidenta Augustem Popelkou (vpravo v kočáře).