August Brunšvicko-Wolfenbüttelský

August Brunšvicko-Wolfenbüttelský
brunšvicko-lüneburský vévoda
vévoda August, 1666
Doba vlády	1635 – 1666
Narození	10. dubna 1579 Dannenberg, Lüneburské knížectví, Brunšvicko-lüneburské vévodství
Úmrtí	17. září 1666 (87 let) Wolfenbüttel, Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví, Brunšvicko-lüneburské vévodství
Manželky	Klára Marie Pomořanská Dorotea Anhaltsko-Zerbstská Alžběta Žofie Meklenburská
Potomci	Jindřich August Brunšvicko-Wolfenbüttelský Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská Klára Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelský Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Rod	Welfové
Otec	Jindřich Brunšvicko-Dannenberský
Matka	Uršula Sasko-Lauenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (10. dubna 1579, Dannenberg – 17. září 1666, Wolfenbüttel) z rodu Welfů byl brunšvicko-lüneburským vévodou. Při rozdělování panství v rodě Welfů v roce 1635 obdržel Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví, kterému vládl až do své smrti. Je považován za jednoho z nejgramotnějších princů své doby, založil ve svém sídle ve Wolfenbüttelu vévodskou knihovnu August, v níž měl uloženu největší sbírku knih a rukopisů tehdejší doby na sever od Alp.

Život

August se narodil na hradě Dannenberg jako sedmý a nejmladší potomek vévody Jindřicha Brunšvicko-Lüneburského. Jeho otec vládl lüneburskému knížectví od roku 1559 spolu se svým mladším bratrem Vilémem. O deset let později, po svém sňatku s Uršulou, dcerou askánského vévody Františka I. Sasko-Lauenburského, se však musel vzdát všech práv a nároků a byl odškodněn malým panstvám Dannenberg. Navíc dostával roční rentu a jeho potomci měli právo na dědictví v případě vymření brunšvicko-wolfenbüttelské linie.

August měl jako nejmladší dítě svých rodičů malé šance chopit se vlády na brunšvických statcích, a tak se soustředil na svá studia v Rostocku, Tübingenu a Štrasburku. Podnikl kavalírskou cestu po Itálii, Francii, Nizozemí a Anglii. Do Německa se vrátil ve 25 letech a usadil se v Hitzackeru, kde další tři desítky let žil s malým dvorem a pokračoval ve studiu.

Dědictví pro Augusto vzniklo uprostřed třicetileté války, kdy v roce 1634 zemřel bez dědiců poslední wolfenbüttelský kníže, vévoda Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský. Po zdlouhavých a komplikovaných jednáních se svými zdráhavými příbuznými z rodu Welfů a po zásahu císaře Ferdinanda II. bylo nakonec dohodnuto, že by měl zdědit wolfenbüttelské knížectví August. Kvůli probíhající válce musel zůstat na zámku Dankwarderode v Braunschweigu a do svého sídla se mohl přestěhovat až v roce 1644. Brzy poté Augustus zavedl řadu vládních reforem a založil Bibliotheca Augusta. Po vestfálském míru v roce 1648 se wolfenbüttelské země pod jeho schopnou vládou z války rychle vzpamatovaly.

August byl propagátorem němčiny jako jazyka literatury. Pod pseudonymem Gustavus Selenus napsal v roce 1616 knihu o hře v šachy, Das Schach- oder Königsspiel (Šachy nebo královská hra).

Vévoda zaměstnával jako učitele svých synů učence Justa Georga Schottelia; také vel aktivní korespondenci s Johannem Valentinem Andreaem, zakladatelem esoterického rosekruciánského hnutí. V roce 1632 se setkal s knížetem Ludvíkem I. Anhaltsko-Köthenským a připojil se k jeho literární společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.

August zemřel ve Wolfenbüttelu 17. září 1666 ve věku 87 let. Jeho nástupcem se stal jeho syn Rudolf August.

Manželství a potomci

V prosinci 1607 se osmadvacetiletý August oženil s o pět let starší Klárou Marií (1574–1623), nejstarší dcerou pomořanského vévody Bogislava XIII. Z manželství se narodily dvě mrtvé děti. Klára Marie zemřela v únoru 1623.

• 1. mrtvě narozená dcera (*/† 17. 4. 1609 Scharnebeck)^[1]
• 2. mrtvě narozený syn (*/† 10. 5. 1610 Hitzacker)^[2]

Několik měsíců po smrti první manželky se August v říjnu 1623 jako čtyřiačtyřicetiletý oženil s šestnáctiletou Doroteou (1607–1634), dcerou Rudolfa Anhaltsko-Zerbstského. Z jedenáct let trvajícího manželství se narodilo pět dětíː

• 1. Jindřich August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (28. 4. 1625 Hitzacker – 30. 9. 1627 tamtéž)^[3][4]
• 2. Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (16. 5. 1627 Hitzacker – 26. 1. 1704 Kissenbrück), vévoda brunšvicko-lüneburský a kníže brunšvicko-wolfenbüttelský od roku 1666 až do své smrti^[5][6]

  I. ⚭ 1650 Kristýna Alžběta z Barby-Mühlingenu (26. 10. 1634 Barby – 2. 5. 1681 Sondershausen)^[7][8]

  II. ⚭ 1681 Rosine Elisabeth Menthe (17. 5. 1663 Braunschweig – 20. 5. 1701 tamtéž), morganatické manželství^[9][10]

• 3. Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská (4. 2. 1629 Hitzacker – 12. 12. 1671 Glücksburg)^[11][12]

  ⚭ 1663 Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (19. 6. 1627 Glücksburg – 17. 11. 1698 tamtéž), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburský^[13][14]

• 4. Klára Augusta Brunšvicko-Lüneburská (25. 6. 1632 Hitzacker – 6. 10. 1700 Weinsberg)^[15]

  ⚭ 1653 Fridrich Württembersko-Neuenstadtský (19. 12. 1615 Stuttgart – 24. 3. 1682 Neuenstadt am Kocher), vévoda württembersko-neuenstadtský^[16][17]

• 5. Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (4. 10. 1634 Hitzacker – 27. 3. 1714 Wolfenbüttel), vévoda brunšvicko-lüneburský a kníže brunšvicko-wolfenbüttelský od roku 1704 až do své smrti (předtím v letech 1685–1702 spoluvládce se svým bratrem)^[18]

  ⚭ 1656 Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská (24. 5. 1634 Nordborg – 4. 2. 1704 Wolfenbüttel)^[19][20]

Dorotea zemřela v září 1634 a August se v roce 1635 oženil s dvaadvacetiletou Alžbětou Žofií (1613–1676), nejstarší dcerou vévody Jana Albrechta II. Meklenburského. S ní měl August dvě dětiː

• 1. Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský (22. 5. 1636 Braunschweig – 23. 4. 1687 Bevern), vévoda brunšvicko-bevernský od roku 1666 až do své smrti^[21][22]

  ⚭ 1667 Kristýna Hesensko-Eschwegská (30. 10. 1649 Kassel – 18. 3. 1702 Bevern)^[23]

• 2. Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (7. 1. 1638 Braunschweig – 15. 2. 1687 Coburg)^[24]

  I. ⚭ 1663 Adolf Vilém Sasko-Eisenašský (15. 5. 1632 Výmar – 21. 11. 1668 Eisenach), vévoda sasko-eisenašský^[25]

  II. ⚭ 1676 Albrecht V. Sasko-Koburský (24. 5. 1648 Gotha – 6. 8. 1699 Coburg), vévoda sasko-koburský^[26]

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustus the Younger, Duke of Brunswick-Wolfenbüttel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Selenus Gustavus na Wikimedia Commons

Předchůdce: Fridrich Ulrich

Brunšvicko-lüneburský vévoda Brunšvicko-wolfenbüttelský kníže August 1635–1666

Nástupce: Rudolf August