August Hecker

August Hecker
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
Členstvírakouská soc. dem.
DSAP
Narození16. února 1871
Krásná Lípa
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. srpna 1936
Smržovka
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníLiberec
Profesespisovatel a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Hecker (16. února 1871[1][2] Krásná Lípa[2] – 11. srpna 1936 Smržovka[3][2]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR (DSAP).

Biografie

Pocházel z tkalcovské rodiny. Prožil chudé dětství a od raného mládí se zapojil do dělnického hnutí (rakouská sociální demokracie). V letech 1898–1903 byl redaktorem listu Volksstimme ve Varnsdorfu. V roce 1899 vedl jednu ze stávek textilních dělníků. Vedl dělnický dům v Starých Křečanech. V letech 1913–1919 byl oblastním tajemníkem Svazu textilních dělníků v Aši. Po vzniku Československa byl krajským tajemníkem v Liberci.[2] Profesí byl k roku 1920 úředníkem organizace v Liberci.[4]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR (DSAP) senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde zasedal do roku 1925.[5]

Dlouhodobě působil i v komunální politice. Členem libereckého obecního zastupitelstva byl od roku 1923, v městské radě zasedal od roku 1925. Byl rovněž členem finanční komise a správního výboru veřejné rodinné školy. Mandát zastupitele získal i v roce 1929 a 29. července 1929 se stal 2. náměstkem starosty. Nekrolog v Reichenberger Zeitung ocenil jeho nadstranické vystupování.[3] V roce 1931 se uvádí jako náměstek starosty Liberce a vedoucí krajského družstevního sekretariátu v Liberci.[1] V dubnu 1933 rezignoval na funkci náměstka starosty i na členství v obecních výborech, protože se přestěhoval do Smržovky a lékaři mu zakázali namáhavější činnost.[3]

Zemřel v srpnu 1936 ve Smržovce. Pohřeb byl naplánován na 15. srpen 1936 po převozu těla do Liberce.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Nachrichten aus Stadt und Land. Reichenberger Zeitung. Únor 1931, roč. 72, čís. 42, s. 2. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. S. 366. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c d Sterbefälle. Reichenberger Zeitung. Srpen 1936, roč. 77, čís. 188, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“