August III. Polský

August III.
(Fridrich August II.)
polský král, velkokníže litevský
saský kurfiřt
Portrét
August III. král polský a kurfiřt saský na obraze z roku 1735, jehož autorem je Louis de Silvestre
Doba vlády1733–1763
Korunovace17. ledna 1734, Krakov
Titulyviz tituly Augusta III.
Narození17. října 1696
Drážďany , Saské kurfiřtství
Úmrtí5. října 1763 (ve věku 66 let)
Drážďany , Saské kurfiřtství
PředchůdcePolsko a Litva:
Stanislav I. Leszczyński
Sasko:
August II. Silný
NástupcePolsko a Litva:
Stanislav II. August Poniatowski
Sasko:
Fridrich Kristián
ManželkaMarie Josefa Habsburská
PotomciViz potomstvo Augusta III.
RodWettinové
OtecAugust II. Silný
MatkaKristýna Eberhardýna Hohenzollernová
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August III. (17. října 1696, Drážďany – 5. října 1763, Drážďany), nazývaný také August III. Sas, byl polský král a velkokníže litevský a také saský kurfiřt. Jako saský kurfiřt vládl pod jménem Fridrich August II.

Život

Původ, mládí

Narodil se 17. října roku 1696 v Drážďanech jako jediný syn polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného a jeho manželky Kristýny Eberhardiny, dcery Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Sofie Louisy Württemberské. Manželství Augustových rodičů bylo čistě politickým a velmi nešťastným svazkem. Péči o chlapce převzala jeho babička, matka Augusta II. Anna Žofie Dánská.

Manželství, potomci

Už od roku 1704 mezi Augustem se uvažovalo o sňatku Marií Josefou (1699–1757), nejstarším dítětem císaře Josefa I. a jeho manželky Amálie Vilemíny Brunšvické. Marie se však nesměla vdát za nekatolíka. V roce 1712 August konvertoval ke katolictví a jednání začala nabírat konkrétnějších obrysů, jež došly naplnění 20. srpna 1719, když se August ve Vídni s Marií Josefou oženil. Z manželství vzešlo početné potomstvo - sedm synů a osm dcer, čtyři z těchto patnácti dětí však zemřely již v útlém věku:

Prostřednictvím tohoto sňatku mezi Wettiny a Habsburky ženichův otec August II. Silný doufal, že zajistí Sasku lepší pozici v případné válce o následnictví Habsburské monarchie. Nejstarší syn páru Fridrich Kristián Saský ale následoval svého otce a stal se také saským kurfiřtem.

Marie Josefa měla teoretickou šanci stát se dědičkou habsburských držav, kdyby její otec ani strýc nezplodili syna, o tuto šanci ji však připravila Pragmatická sankce jejího strýce Karla VI. ve prospěch jeho dcery Marie Terezie. V roce 1740 přesto nárokovala rakouský trůn, ne však pro sebe, ale pro svého manžela; tento boj vzdala v roce 1742 a Sasko brzy s Rakouskem uzavřelo alianci.

Po smrti svého otce v roce († 1. února 1733) se August stal saským kurfiřtem. Polským králem se stal za pomoci Rakouska a Ruska. Jako král se příliš o Polsko nestaral a přenechával řešení problémů na hraběte von Brühla. V roce 1756 bylo Sasko přepadeno Pruskem. Po kapitulaci saské armády odjel August III. do Polska a nechal svou rodinu v Drážďanech. Zemřel v roce 1763.

Tituly

Celý královský titul

Celý titul:

  • August III. z Boží milosti král polský, velkovévoda litevský, vévoda ruský, pruský, mazovský, žmuďský, kyjevský, volyňský, podolský, podleský, livonský, smolenský, siverský, černigovský a také dědičný vévoda saský a kurfiřt.

Celý titul v latině:

  • Augustus tertius, Dei gratia rex Poloniae, magnus dux Lithuaniæ, dux Russiæ (Rutheniae), Prussiæ, Masoviæ, Samogitiæ, Kijoviæ, Volhiniæ, Podoliæ, Podlachiæ, Livoniæ, Smolensciæ, Severiæ, Czerniechoviæque, nec non hæreditarius dux Saxoniæ et princeps elector.

Tituly a oslovení

  • 1696–1697: Jeho Výsost, saský princ
  • 1697–1733: Jeho královská Výsost, polský, litevský a saský princ
  • 1733–1763: Jeho Veličenstvo, polský král, litevský velkovévoda a saský vévoda a kurfiřt

Vývod z předků

Externí odkazy

Předchůdce:
Fridrich August I.		Znak z doby nástupuSaský kurfiřt
Fridrich August II.
1733/36 – 1763		Znak z doby konce vládyNástupce:
Fridrich Kristián

Média použitá na této stránce