August Naegle
| August Naegle | |
|---|---|
 August Naegle jako rektor pražské univerzity | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1925 | |
| Rektor Německé univerzity v Praze | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Ve funkci: 1929 – 1930 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesť.-soc. str. DNP |
| Narození | 23. nebo 28. července 1869 Annweiler am Trifels  Rýnská Falc |
| Úmrtí | 12. října 1932 (63 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Mnichovská univerzita Würzburská univerzita |
| Profese | politik, teolog, pedagog, vysokoškolský učitel, katolický kněz a historik |
| Náboženství | katolicismus katolická církev |
| Commons | August Naegle |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Naegle (23.[1] nebo 28. července 1869 Annweiler am Trifels[1] – 12. října 1932 Praha[1][2]) byl německý, v Čechách působící církevní historik, teolog, římskokatolický kněz a československý politik.
Biografie
Vystudoval gymnázium ve Špýru a univerzity v Mnichově a Würzburku. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze. Působil jako duchovní ve špýrské diecézi. Po dalších studiích v Římě, Paříži, Londýně, Cambridgi získal roku 1898 titul doktora teologie. Od roku 1901 byl dvorním knězem v Mnichově, kde roku 1903 získal titul doktora filozofie. V letech 1903–1906 byl profesorem církevních dějin v Pasově, od roku 1906 profesorem církevních dějin a patristiky na pražské německé Karlo-Ferdinandově univerzitě.[1]
V letech 1918/19, 1919/20 a 1929/30 byl rektorem pražské německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.[1] O její zachování v nové Československé republice se významně zasloužil, čímž získal přezdívku „železný rektor“.
Politicky působil za Rakouska-Uherska v Křesťansko-sociální straně (Christlich-soziale Partei), po roce 1918 se stal členem Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei, DNP). V parlamentních volbách v roce 1920 získal za německé nacionály senátorské křeslo v Národním shromáždění.[3] Byl předsedou klubu senátorů DNP. Novou kandidaturu v parlamentních volbách v roce 1925 mu zakázala církev.[1]
Roku 1920 neúspěšně kandidoval jako zástupce československých občanských německých stran na úřad prezidenta republiky proti T. G. Masarykovi. Získal 61 hlasů.[1] Ve své vědecké činnosti se zabýval především sv. Janem Zlatoústým a církevními dějinami Čech.
Zemřel roku 1932 a byl pohřben na Hřbitově Malvazinky[4].
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. S. 364. Dostupné online. (německy)
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z17, s. 190
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Naegle na Wikimedia Commons - Přednáška Ernsta Nittnera (1987, německy) (PDF, 120 kB)
- Spor o insignie, německy
- Hledá se prezident : Historie.cs, Česká televize
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
August Naegle, German priest