August Rohling

Prof. ThDr. PhDr. August Rohling
Narození15. února 1839
Neuenkirchen
Vestfálsko
Úmrtí23. ledna 1931 (ve věku 91 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Povoláníteolog, pedagog, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma materMünsterská univerzita
Tématateologie a antisemitismus
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Rohling (15. března 1839 Neuenkirchen23. ledna 1931 Salcburk) byl poslancem na říšské radě ve Vídni, katolickým teologem, vysokoškolským profesorem, jedním z předních antisemitů v habsburském Rakousku.

Život

Rohling se narodil v městě Neunkirchen ve Vestfálsku, které bylo tehdy součástí pruského Hannoverska. Teologii vystudoval v Münsteru, poté absolvoval studijní pobyty v Paříži a Bruselu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1863.[1] V roce 1867 se v saské Jeně habilitoval pro obor Starý a Nový zákon. Poté vyučoval na univerzitě v domovském Münsteru a v roce 1871 vydal první zásadní antisemitský spis Židé podle talmudu, kterým si získal respekt v antižidovsky naladěných evropských kruzích. V roce 1874 pak obdržel profesuru na univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu v USA. Po návratu ze Spojených států nalezl od roku 1877 nové působiště v habsburském mocnářství v Praze. Na pražské německé univerzitě působil jako profesor biblistiky a semitské filologie. Stal se kanovníkem kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském.[1] V Rakousku vedl řadu soudních, veřejných i akademických sporů včetně jeho aktivní úlohy v Tiszaeslarzském procesu či v tzv. Hilsnerově aféře. V roce 1902 byl Rohling penzionován a odešel do Gorice v dnešním Slovinsku. Po rozpadu starého Rakouska odešel z Vídně do Salcburku, kde v roce 1931 v 92 letech zemřel.

Dílo a veřejný život

K nejznámějším dílům Rohlinga patří „Talmudjude“ (Talmudský žid) vydal i práce „Katechismus 19. století pro židy a protestanty“, „Franz Delitsch a židovská otázka“, „Pět dopisů o talmudismu a židovském krevním rituálu“ apod. Vedle spisovatelské práce zasahoval do řady veřejně známých kauz, vedl spory se známými osobnostmi např. protestantským teologem Franzem Delitzschem, s rabínem a poslancem na říšské radě Josefem Samuelem Blochem, který jej usvědčoval z faktografických chyb, úmyslných i neúmyslných omylů apod. Byl jedním z těch, kteří nejvíce šířili mýtus o krevní pověře a rituálních vraždách apod. Velice často útočil proti vídeňským liberálním novinářům i protestantům, v části katolických a nacionálních kruhů byl velmi populární. Patřil k těm autorům a osobnostem, které ovlivnily mladého Hitlera při jeho vídeňském předválečném pobytu. Společně se Schönererem či Luegerem patřil k nejvýznačnějším veřejně známým antisemitům ve starém Rakousku. V éře nacistického Německa pak jeho argumenty využívaly nacistické noviny „Der Stürmer“ vedené Juliem Streicherem.

August Rohling a Československo

V roce 1925 proběhla v Klementinu výstava kreseb malíře–antisemity Karla Rélinka (1880–1945), které měly ilustrovat výroky Talmudu. Knižně byly tyto kresby vydány v rámci Rélinkovy publikace Zrcadlo Židů 1925 a 1936. Rélink se dovolával Rohlinga jako autority při výkladu Talmudu a hojně ho v knize i v textech uváděl. K. J. Beneš v Přítomnosti uvedl na základě konkrétních příkladů a stanovisek znalců, že August Rohling vědomě falšoval své závěry s tím, že např. nepřesně překládal, odvolával se na neexistující texty a dopouštěl se při interpretaci dalších závažných prohřešků.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Dr. Čihák. Rohling Augustin, Th. a PhDr. zemřel. Časopis katolického duchovenstva. 1931, čís. 3, s. 348–349. Dostupné online. 
  2. K. J. Beneš: Umělec a antisemitismus. Přítomnost. 8. 4. 1926, s. 202–205. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flagge des Landschaftsverbandes Westfalen-Lippe.svg
Flagge des Landschaftsverbandes Westfalen-Lippe
„Der Landschaftsverband Westfalen-Lippe führt ein Wappen, das im roten Feld ein steigendes silbernes Ross zeigt.“
„Die Flagge besteht aus zwei gleich breiten Querstreifen, oben weiß, unten rot. Das in einem schwarzen Rand gefasste Wappen des Landschaftsverbandes Westfalen-Lippe ist mittig aufgelegt.“
„Das Banner und die Hissflagge besteht aus zwei gleichen Längsstreifen, weiß und rot. Es ist oberhalb der Mitte mit dem in einem schwarzen Rand gefassten Wappen des Landschaftsverbandes Westfalen-Lippe belegt.“
(§ 2 Abs. 2, 4 und 5 der Hauptsatzung des Landschaftsverbandes Westfalen-Lippe)