August Weeber

JUDr. August Weeber
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1895
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1895
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
Narození26. srpna 1826
Víceměřice
Úmrtí16. května 1895 (ve věku 68 let) nebo 15. května 1895 (ve věku 68 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Weeber (1826[1] – 16. května 1895 Vídeň[2][3]) byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

August Weeber vystudoval práva na univerzitě v Olomouci, kde byl v roce 1849 promován. Od roku 1855 vykonával advokátní praxi v Olomouci, později se přestěhoval do Vídně.[4]

Publikoval práce Abhandlungen aus dem Gebiete vergleichender Strafgesetzkunde (1861) a Die Grundprinzipien des Strafprozesses (1861).[1] Působil jako advokát v Olomouci.[5]

V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen do Moravského zemského sněmu za městskou kurii, obvod Hranice, Lipník, Kelč. Mandát získal i v zemských volbách v roce 1870, nyní za městskou kurii, obvod Olomouc. Tento mandát obhájil i ve volbách konaných roku 1871, stejně jako v zemských volbách roku 1878, zemských volbách roku 1884 a zemských volbách roku 1890.[6]

Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl sněmem do vídeňského parlamentu delegován roku 1871, za městskou kurii na Moravě. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za městskou kurii Olomouc, Prostějov, Německý Brodek atd. Mandát ve vídeňském parlamentu obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879, volbách do Říšské rady roku 1885 a volbách roku 1891. Poslancem byl do své smrti roku 1895. Pak ho v parlamentu nahradil Josef Engel.[7]

Stranicky se profiloval jako německý liberál (liberálně a provídeňsky orientovaná Ústavní strana, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). V roce 1878 zastával funkci náměstka předsedy zemského volebního výboru Ústavní strany na Moravě.[8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[9] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[10] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[11] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[12] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[13] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[14]

Patřil mezi předáky německých liberálů na Moravě. V roce 1891 se o něm uvažovalo na post ministra-krajana (za německou národnostní skupinu) do předlitavské vlády. Nakonec ale tento post získal Gandolph von Kuenburg.[2]

Zemřel v květnu 1895.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Juristen [online]. koeblergerhard.de [cit. 2015-05-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c Politické zprávy domácí. Národní listy. Květen 1895, roč. 35, čís. 135, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Z Vídně. Národní politika. Květen 1895, roč. 13, čís. 135, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ Brünn 16. Mai (Dr. August Weeber +), německy. Politik. 17. 5. 1895, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 185. (německy) 
  6. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. ↑ Znaimer Wochenblatt, 31. 8. 1878, s. 1.
  9. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  10. ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  11. ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  12. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  13. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  14. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)