August Zátka

JUDr. August Zátka
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1878 – 1913
Předseda správní komise Českých Budějovic
Ve funkci: 1918 – 1919
Předchůdce	Josef Taschek
Nástupce	Otakar Svoboda
Stranická příslušnost
Členství	Národní str. (staročeši)
Narození	27. července 1847 České Budějovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	31. ledna 1935 (ve věku 87 let) České Budějovice Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov svaté Otýlie
Choť	Jana Zátková
Rodiče	Hynek Zátka
Profese	advokát
Commons	August Zátka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Zátka, plným jménem August Pantaleon Zátka (27. července 1847 České Budějovice^[1] – 31. ledna 1935 České Budějovice^[2][3]), byl rakouský a český advokát a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátkových, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu, předák českojazyčné komunity v Budějovicích, po vzniku Československa krátce předseda správní komise Českých Budějovic.

Biografie

Mládí

Chodil na piaristickou obecnou školu, pak od roku 1857 na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde bydlel u strýce Jana. Zůstal zde až do roku 1861, i po strýcově odchodu, teprve toho roku přešel na německé piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, v oktávě opět studoval v Jindřichově Hradci, kde roku 1864 i maturoval. Následně vystudoval práva a 15. července 1869 promoval a získal titul doktora práv.^[4] Absolvoval vojenskou službu a soudní praxi v Štýrském Hradci. Ve věku 23 let se vrátil do Budějovic jako začínající advokát. Zároveň se po boku svého otce, podnikatele a politika Hynka Zátky, zapojil do veřejného života. Od března 1876 měl vlastní advokátní kancelář v Budějovicích.^[5][6]

Roku 1878 se oženil s Janou Zátkovou, rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty Františka Josefa Klavíka. Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, působila jako spoluzakladatelka a dlouholetá předsedkyně místního ženského spolku Ludmila, prvního městského ženského spolku a iniciátorka vzniku dívčích škol^[7].

Politika

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky, v níž vystřídal svého otce Hynka Zátku. V zemských volbách v Čechách v roce 1878 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Budějovice – Lišov – Trhové Sviny – Hluboká – Týn n. Vltavou) do Českého zemského sněmu.^[8] Zvolen byl jako člen Národní strany (staročeské).^[9] Mandát obhájil ve volbách v roce 1883,^[10] volbách v roce 1889 i volbách v roce 1895,^[6] přičemž v roce 1889 i 1895 nadále kandidoval za staročechy.^[6][11] Ve volbách v roce 1901 byl na sněm zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Budějovice).^[12] Mandát obhájil ve volbách roku 1908, nyní za kurii městskou, obvod České Budějovice,^[13] přičemž byl společným kandidátem českých politických stran.^[14] Zemským poslancem byl nepřetržitě 35 let.^[5]

Kromě toho zasedal od roku 1872 do roku 1910 v okresním zastupitelstvu. Do obecního zastupitelstva v Budějovicích poprvé nastoupil roku 1876. Od roku 1885 působil jako starosta místní Občanské záložny. Podílel se na rozvoji českého hospodářského a společenského života a budování českého školství. V roce 1872 založil pobočku Ústřední matice školské v Budějovicích. Roku 1883 patřil k první garnituře Čechů, která získala většinu v dosud převážně německé obchodní komoře v Českých Budějovicích.^[3][5][6] V roce 1906 vedl českou volební kampaň v komunálních volbách, jejímž výsledkem byla česká většina v třetím voličském sboru v obecním zastupitelstvu, čímž se český živel výrazně posunul k ovládnutí dosud převážně německé městské samosprávy.^[15]

Školství

Výhradním jeho dílem je českobudějovické školství, kde v roce 1917 bylo 26 škol a které byly navštěvovány 8000 žáky, pod jeho vedením vznikla řada průmyslových závodů, pracujících více než s 20 miliony korun kapitálu a skýtajících tisícům našinců obživu a neodvislost. Jeho nezlomné energii děkujeme, že pro České Budějovice byl získán zemský mandát, mandát na říšskou radu a česká většina v obchodní komoře v Českých Budějovicích.^[16]

Vznik Československa

27. října 1918 promluvil na manifestaci občanů Budějovic a ohlašoval brzkou národní samostatnost.^[15] Krátce se stal i nejvyšším představitelem města, protože v listopadu 1918 byl jmenován předsedou správní komise Českých Budějovic. Na českobudějovické radnici vítal 20. prosince 1918 prezidenta T. G. Masaryka při jeho triumfálním návratu do vlasti ^[17]. Na postu setrval jen do následujícího roku, kdy byla ustavena řádná obecní samospráva a kdy Zátka neuspěl ve volbách. V roce 1922 nicméně získal jako první osoba po roce 1918 titul čestného občana Budějovic. Pro udělení titulu hlasovali i němečtí členové zastupitelstva, kteří ho ocenili jako čestného protivníka. Čestné občanství mu udělily i mnohé další obce v regionu.^[5]

Úmrtí

August Zátka zemřel ve svém domě v roce 1935 na sešlost věkem. Pohřben byl na hřbitově u sv. Otýlie (u jižní ohradní zdi, hrobky vpravo č. 69).^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• BLÜMLOVÁ, Dagmar. Sto tváří z jihočeské kulturní historie.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu August Zátka na Wikimedia Commons
• Autor August Zátka ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je August Zátka
• Nekrolog v deníku Národní listy
• Sčítací operát pro dům čp. 168/169, č.o. 1 ve Sterneckově ul. v Českých Budějovicích (1921)