August von Wehli

August von Wehli
5. ministr vnitra Předlitavska (správce)
Ve funkci: 27. října 1871 – 22. listopadu 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karl Sigmund von Hohenwart
Nástupce	Josef Lasser von Zollheim
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: ??? – ???
Narození	1. listopadu 1810 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. října 1892 (ve věku 81 let) Bad Aussee Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeň Heiligenstadt
Choť	Leopoldine Elisabeth Josepha, roz. Linden (1825-1896)
Děti	4
Příbuzní	Hans Hopfen (zeť)[1]
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze Vídeňská univerzita
Profese	státní úředník, politik a právník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

August von Wehli, též Johann August Wehli, Wehli von Wehlen (1. listopadu 1810 Praha – 20. října 1892 Bad Aussee), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1871 krátce ministr vnitra Předlitavska.

Narodil se v Praze v židovské rodině Eduarda Josefa Efraima Wehli a jeho ženy Karoliny Evy, rozené Brandeisové.^[2]

V roce 1828 absolvoval studia práv a filozofie na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, která roku 1829 uzavřel na právnické fakultě Vídeňské univerzity, roku 1832 konvertoval od judaismu k římskokatolické víře a oženil se. Roku 1834 získal na Vídeňské univerzitě doktorát práv a roku 1838 doktorát filozofie. 1832 nastoupil jako praktikant do kriminálního senátu, 1833 do senátu politicko-ekonomického, 1835 Auskultant u civilně soudního senátu vídeňakého magistrátu; 1837 byl přijat k dvorské komorní prokuratuře; 1843 jmenován koncipistou Krajského úřadu pro Wienerwald ve Vídni; 1847 členem Dvorské kanceláře; ve školním roce 1849/50 a 1850/51 zastával funkci děkan na filozofické fakultě Vídeňské univerzity, 1849 sekretářem ministra, 1851 jmenován sekčním radou a 1859 dvorním radou ministerstva.^[3]

V roce 1855 ho povýšil císař František Josef I. do šlechtického stavu s predikátem "von Wehlen" a roce 1862 byl povýšen do stavu rytířského. Po zisku titulu svobodného titul rytíře roku 1870 přestal predikát užívat a psal se jen von Wehli.^[4] Byl členem Panské sněmovny, viceprezidentem Komise pro regulaci Dunaje (Donau-Regulierungs-Commission) a sekčním šéfem ministerstva vnitra. Ve Vídni si dal postavit palác Wehli.^[5][6]

27. října 1871 se stal ministrem vnitra Předlitavska ve vládě Ludwiga von Holzgethana. Ve vládě setrval do 22. listopadu 1871. Byl ovšem jen provizorním správcem rezortu coby sekční šéf ministerstva.^[7] V roce 1872 byl penzionován.

Ve Vídni se oženil s Leopoldinou Elisabethou Josefou, rozenou Linden (1825-1896). Manželé měli tři dcery: Augustu provdanou za spisovatele Hanse Hopfena, Leopoldinu, Alicii a syna Moritze, který se stal obchodníkem.^[8] Zemřel při pobytu v lázních Bad Aussee a byl pohřben do rodinné hrobky ve Vídni-Heiligenstadtu, stejně jako jeho rodiče a manželka.^[9]