Augusta Bádenská
Augusta Bádenská | |
---|---|
vévodkyně orleánská | |
Augusta Bádenská | |
Doba vlády | 13. července 1724 – 8. srpna 1726 |
Úplné jméno | Auguste Marie Jeanne |
Narození | 10. listopadu 1704 Schloss Johannisburg, Bavorsko |
Úmrtí | 8. srpna 1726 Palais-Royal, Paříž, Francie |
Pohřbena | Val-de-Grâce, Paříž, 16. srpna 1726 |
Manžel | Ludvík I. Orleánský |
Potomci | Ludvík Filip I. Orleánský Luisa Marie Orleánská |
Dynastie | Zähringenové |
Otec | Ludvík Vilém I. Bádenský |
Matka | Sibyla Sasko-Lauenburská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Augusta Bádenská (Augusta Marie Johana; 10. listopadu 1704 – 8. srpna 1726) se narodila jako bádenská princezna a sňatkem s Ludvíkem I. Orleánským se stala orleánskou vévodkyní. Její manžel byl vnukem bývalého nepřítele jejího otce, Ludvíka XIV. Ve Francii známá jako Auguste de Bade, zemřela při porodu.
Dětství
Augusta se narodila v Aschaffenburgu jako deváté dítě velitele císařského vojska Ludvíka Viléma I. Bádenského a jeho o dvacet let mladší manželky Sibyly Sasko-Lauenburské. Po Ludvíkově smrti v roce 1707 se Sibyla stala regentkou za Augustina bratra Ludvíka Jiřího.
Její matka byla velkou patronkou umění, udělala z Bádenska centrum architektonické kultury. V době svého regentství objednala Sibyla výstavbu čtyř paláců a dvou kostelů. Augusta viděla stavbu Schloss Favorite v Rastattu.
Její teta Anna Marie Františka byla sňatkem s Gianem Gastonem Medicejským toskánskou velkovévodkyní.
Manželství
Jakožto regentka, hledala vhodného manžela pro svou jedinou dceru Augustu Sibyla. Hlavními matčinými kandidáty byli: princ Alexander Ferdinand Thurn-Taxis, syn a dědic Anselma Františka, 2. Knížete z Thurn-Taxis, bohatého německého šlechtice z rodiny Thurn-Taxis a generálního poštmistra Svaté říše římské. Druhým kandidátem byl francouzský princ Ludvík I. Orleánský.
Její matka upřednostňovala spojení s Francií, protože tím by se posílily vztahy s mocným sousedem. Augusta však kvůli svým kořenům dávala přednost sňatku s Němcem. Nakonec dala Augusta na svou matku a souhlasila se sňatkem s Ludvíkem Orleánským, za kterého se provdala 13. července 1724. Orleánským přinesla poměrně malé věno 80 000 livrů.
U dvora ve Versailles byla známa jako Jeanne nebo Auguste de Bade. Sňatkem s Prvním princem královské krve získala titul Madame la Princesse a stala se jednou z nejdůležitějších dam u dvora mladého Ludvíka XV- V době Augustiny svatby byl mladý král Ludvík zasnuben se svou sestřenicí Marianou Viktorií Španělskou. Pár se nikdy nevzal a princezna byla v roce 1725 poslána zpět do Španělska. Augusta byla u dvora oblíbená a proslula svým půvabem. V roce 1725 se Ludvík XV. oženil s Marií Leszczyńskou, tím se Augusta dostala jeden krok za královnu, co se týče postavení a etikety. Ona a její manžel žili v Château de Saint-Cloud, jedné z orleánských rezidencí, měli také byt ve Versailles, kde se v roku 1725 narodil jejich syn Ludvík Filip.
Augusta čekala na začátku srpna na porod druhého dítěte ve Versailles, její tchyně ji však donutila ve vysokém stupni těhotenství k návratu do Paříže, aby se dítě narodilo v Palais-Royal. Z Versailles odešla 4. srpna. Nicméně, kvůli porodním bolestem se museli zastavit v Sèvres. Navzdory zastávám se vrátila do Paříže.
Augusta zemřela 8. srpna 1726 ve 21 letech, tři dny po porodu svého druhého dítěte, v Palais-Royal, pařížském sídle Orleánských. Přes krátkost jejich vztahu, mnoho současníků řeklo, že si byl pár blízký a zamilovali se do sebe na první pohled. Po její smrti držel vdovec dlouhé období smutku. O Augustě se říkalo, že měla všechny skvělé vlastnosti srdce a že zemřela ke všeobecné lítosti Francie.
Byla pohřbena v kostele Val-de-Grâce v Paříži. Po její smrti teta jejího manžela, Alžběta Charlotta Orleánská, přemlouvala Ludvíka ke sňatku s jednou ze svých dcer, buď s Alžbětou Terezou Lotrinskou, nebo s Annou Šarlotou. Ludvík však všechny návrhy odmítl, k velké zlosti své tety.
Potomci
- 1. Ludvík Filip I. Orleánský (12. 5. 1725 Versailles – 18. 11. 1785 Seine-Port), vévoda orleánský od roku 1752 až do své smrti[1]
- ⚭ 1743 Luisa Henrietta Bourbonská (20. 6. 1726 Paříž – 9. 2. 1759 tamtéž)[2]
- ⚭ 1757 Charlotte-Jeanne Béraud de La Haye de Riou (4. 10. 1738 Paříž – 6. 2. 1806 tamtéž), známá jako Madame de Montesson, morganatické manželství[3]
- ⚭ 1743 Luisa Henrietta Bourbonská (20. 6. 1726 Paříž – 9. 2. 1759 tamtéž)[2]
- 2. Luisa Marie Orleánská (5. 8. 1726 Paříž – 14. 5. 1728 Saint-Cloud)[4]
Tituly a oslovení
- 10. listopadu 1704 – 13. července 1724: Její Proslulá Výsost markraběnka Augusta Bádenská
- 13. července 1724 – 8. srpna 1726: Její Jasnost vévodkyně orleánská
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margravine Auguste of Baden-Baden na anglické Wikipedii.
- ↑ Louis Philippe I de Bourbon, duc d'Orléans. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Louise-Henriette D'Orleans (De Bourbon Conti). geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Charlotte-Jeanne Béraud, Marquise de Montesson. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Louise Marie d'Orléans (1726 - 1728). man8rove.com [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Bádenská na Wikimedia Commons
Orleánská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Františka Marie Bourbonská | 1724–1726 Augusta Bádenská | Nástupce: Luisa Henrietta Bourbonská |
Média použitá na této stránce
Autor:
- Crown_of_a_Prince_of_the_Blood_of_France.svg: Sodacan
- derivative work: Sodacan (talk)
Crown of a Prince of the Blood of France (Male descendants of the King of France)
Signature of the Duchess of Orléans (Auguste of Baden-Baden) at the marriage of Emilie de Breteuil (June 1725)