Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
princezna Fridricha Württemberského
Úplné jméno	Augusta Caroline Friederika Luise
Narození	3. prosince 1764 Braunschweig
Úmrtí	27. září 1788 (ve věku 23 let) Lohde, Estonsko
Manžel	Fridrich Württemberský
Potomci	Vilém I. Württemberský Kateřina Württemberská Žofie Dorotea Pavel Württemberský
Dynastie	Brunšvicko-Bevernská dynastie
Otec	Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka	Augusta Frederika Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Augusta Karolina Frederika Luisa Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Auguste Karoline Friederike Luise von Braunschweig-Wolfenbüttel) (3. prosince 1764, Braunschweig – 27. září 1788, Koluvere, Estonsko) byla rodem německá princezna z Hannoverské dynastie a sňatkem princezna württemberská.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako starší dcera v rodině Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky, britské princezny Augusty Frederiky, dcery waleského prince Frederika Ludvíka a Augusty Sasko-Gothajské. Jako taková byla sestřenicí britského krále Jiřího III.

Manželství

1. října roku 1780 se v Brunšviku provdala za württemberského prince a posléze krále Fridricha, staršího syna vévody Fridricha Evžena a jeho manželky princezny Bedřišky Doroty Žofie Braniborské-Schwedtské.

Vztahy mezi manželi byly od samého počátku nevalné. Fridrich byl o deset let starší než jeho šestnáctiletá, ještě nedospělá žena a intelektuálně ji značně převyšoval, na druhé straně byl sebevědomý a neústupný až nesnášenlivý. Již roku 1781 Augusta Karolina, očekávající v té době prvního potomka, chtěla svého muže opustit, otec ji však od tohoto kroku odradil. Roku 1783 se rodina přestěhovala do Finska, jež v té době bylo součástí Ruského impéria, neboť ruská carevna Kateřina Veliká, která byla tchyní Fridrichovy sestry Sofie (manželka Kateřinina syna Pavla, pozdějšího cara Pavla I.; přijala ruské jméno Marie Fjodorovna), zde jmenovala Fridricha generálním guvernérem provincie. Augusta Karolina si získala náklonnost carevny, jež jí roku 1783 udělila Řád svaté Kateřiny. Čas trávila většinou v blízkosti dvora v domě, jenž jí carevna věnovala, a ve Vyborgu, kde sídlil její manžel, pobývala jen zřídka. V letech 1781-1785 přivedla na svět čtyři děti. Přesto, že manželé spolu pobývali málo, rozpory v rodině se ještě vyostřily a došlo i na násilí.

V prosinci roku 1786 se po divadelním představení Augusta Karolina obrátila o pomoc k carevně, která – jsouc obeznámena se situací – ji neprodleně přijala pod svou ochranu, informovala o tom württemberského vévodu a poslala Fridricha ze země; Marie Fjodorovna se postavila na bratrovu obranu, za což byla carevnou pokárána. Augustin otec opět nesouhlasil s rozvodem a carevna Kateřina Augustu přesunula do paláce Lohde v obci Koluvere (okres Kullamaa) v Estonsku, kde ji svěřila do péče šedesátiletého dvorního lovčího Wilhelma von Polmana (1727-1796). Polman zneužil této důvěry nejhorším způsobem: navázal s princeznou románek (neví se, zda byla k tomu přinucena, či to bylo z její vůle), který nezůstal bez následků. Augusta Karolina 27. září roku 1788 porodila či potratila nemanželské dítě; Pohlmann, který se bál carevniny reakce, kdyby její kompromitující těhotenství vyšlo najevo, nepřivolal k rodičce lékaře a princezna téhož dne skonala v důsledku poporodního vykrvácení. Augusta Karolina, jež zemřela ve svých třiadvaceti letech, byla pohřbena v kostele v Kullamaa.

Tři děti Augusty Karoliny pak vychovávala druhá manželka Fridricha Württemberského, britská princezna Šarlota Augusta, dcera krále Jiřího III.

Potomci

Z manželství se přes všechny rozpory narodily čtyři děti:

• 1. Vilém Fridrich Karel (27. 9. 1781 Lubin –1864), 2. württemberský král od roku 1816 až do své smrti, společně s druhou manželkou pohřben ve württemberském mauzoleu poblíž Stuttgartu [1]

  I. ⚭ 1808 Karolína Augusta Bavorská (8. 2. 1792 Mannheim – 9. 2. 1873 Vídeň), rodem bavorská princezna, rozvedli se roku 1814^[1]

  II. ⚭ 1816 Kateřina Pavlovna Ruská (10. 5. 1788 Carské Selo – 9. 1. 1819 Stuttgart), rodem ruská velkokněžna^[2]

  III. ⚭ 1820 Pavlína Württemberská (4. 8. 1800 Riga – 10. 3. 1873 Stuttgart)

• 2. Kateřina (21. 2. 1783 Petrohrad – 29. 11. 1835 Lausanne)^[3]

  ⚭ 1807 Jérôme Bonaparte (15. 11. 1784 Ajaccio — 24. 6. 1860 zámek Villegnis), král vestfálský v letech 1807–1813^[4]

• 3. Augusta Žofie Dorotea Marie (16. 12. 1783 Petrohrad – 3. 10. 1784 tamtéž)^[5]
• 4. Pavel Karel Fridrich August (19. 1. 1785 Petrohrad – 16. 4. 1852 Paříž)^[6]

  ⚭ 1805 Šarlota Sasko-Hildburghausenská (17. 6. 1787 Hildburghausen – 12. 12. 1847 Bamberk)^[7]

Řády

• Řád svaté Kateřiny 1. stupně (6. srpna 1783, udělen carevnou Kateřinou II.^[8]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Karoline von Braunschweig-Wolfenbüttel na německé Wikipedii.

Literatura

• Zoé Oldenbourg: Katharina die Große — Die Deutsche auf dem Zarenthron, Wilhelm Heyne Verlag München (1983) ISBN 3-453-55018-8
• Elisabeth E. Kwan und Anna E. Röhring, Frauen vom Hof der Welfen, 2. Auflage, München, 2008

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská na Wikimedia Commons