Augusta Machoňová-Müllerová

Augusta Machoňová-Müllerová
Narození24. ledna 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. září 1984 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitektka, designérka a publicistka
Manžel(ka)Ladislav Machoň
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Augusta Machoňová-Müllerová (24. ledna 1906 Praha11. září 1984 Praha) byla česká architektka, bytová návrhářka a publicistka.

Život

V letech 1926–1931 vystudovala Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT. Během studia pracovala v letech 1928–1929 v ateliéru Jaromíra Krejcara. Vykonala studijní cesty do Francie, Ruska, Švédska, Finska, Dánska a Belgie. Po absolvování školy pracovala jako samostatná architektka. Byla členkou levicových spolků jako Levá fronta nebo Svaz socialistických architektů. Podílela se na výstavách Výstava proletářského bydlení (1931), Výstava sovětské architektury (1932) Spolupracovala s časopisy Stavba (1936–1938) a Architektura (1939–1947). Provdala se za architekta Ladislava Machoně.

ČNR na jednání během Pražského květnového povstání 1945. Zleva doprava (bez titulů a hodností): Augusta Machoňová-Müllerová, Zdeněk Wirth, Josef Smrkovský, Albert Pražák, Josef Cyril Kotrlý, Jaromír Nechanský.

V roce 1945 se stala vedoucí komise pro reorganizaci veřejného zdravotnictví na Zemském národním výboru. Dále vedla koordinační výbor pro obnovu území bývalých vojenských cvičišť v Čechách (Benešovsko a Sedlčansko). V roce 1948 byla spoluzakladatelkou Stavoprojektu a v následujících letech se věnovala tvorbě v duchu socialistického realismu.

Po uvěznění svého manžela v padesátých letech vystoupila statečně na jeho obranu.

Dílo

Realizované stavby

  • 1935 rodinný dům pana Šádka, Březnice,
  • 1936 rekreační domek v zámecké zahradě v Novém Městě n. Met. (pro Václava Bartoně-Dobenína)
  • 1940 zahrada Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, spolu s L. Machoněm,
  • 1940 instalace výstavy Za novou architekturu, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, spolu s L. Machoněm a K. Koželkou,
  • 1940 parfumerie Jana, Praha, Václavské náměstí, zničeno,
  • 1947 instalace výstavy Žena v boji. práci a tvorbě,
  • 1951 instalace výstavy Architektura v českém a slovenském národním dědictví, Praha, U Hybernů
  • v padesátých létech byla členkou kolektivu ateliéru Jiřího Krohy, který zpracoval urbanistickou studii města Nová Dubnica
  • 1962–1964 hotel Solidarita, Praha 10-Strašnice, spolu s L. Machoněm,

Nerealizované projekty

  • 1928 soutěžní projekt parlamentních a ministerských budov na Letné jako členka ateliéru Jaromíra Krejcara,
  • 1930 L-projekt – kolektivní obytný okrsek, Praha – Pankrác, jako členka autorského kolektivu pod vedením Jana Gillara,
  • 1931 soutěžní projekt na domy s malými byty pro družstvo Včela, spolu s P. Bückongem,
  • 1932 soutěžní projekt na sanatorium ve Vyšných Hágách,
  • 1936 soutěžní projekt na nemocnici v Praze-Motole,
  • 1936 soutěžní návrh dvou bloků bytových domů, Praha-Holešovice,
  • 1937 soutěžní projekt na pomník T. G. Masaryka (spolu se sochařkou Helenou Johnovou),
  • 1938 soutěžní projekt na dostavbu Staroměstské radnice, spolu s L. Machoněm,
  • 1939 nemocnice Čs červeného kříže, Praha-Vinohrady,
  • 1945 studie univerzitní čtvrti, Plzeň, spolu s Josefem Havlíčkem,
  • 1948 typový projekt nemocnice s poliklinikou, spolu s L. Machoněm,
  • 1956 hotel Čedok, Praha, Na Příkopě, spolu s L. Machoněm,
  • 1956 obytný blok, Praha – Vršovice, Bělocerkevská ulice, spolu s L. Machoněm,

Spisy

Publikovala v řadě časopisů, například Stavba, Architekt SIA, Architektura

Odkazy

Literatura

  • DVOŘÁKOVÁ, Dita. Augusta Machoňová-Müllerová. In: Povolání: architekt(ka). Praha: Kruh, 2003. ISBN 80-903218-1-X. S. 92–103. (česky, anglicky)
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Müllerová, Augusta, s. 168. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ceska.Narodni.Rada.Kveten.1945.gif
Česká národní rada (ČNR) byl ilegální odbojový orgán sdružující domácí rezistenční organizace. Vznikl v únoru 1945, fungoval prakticky až do konce druhé světové války, měl teritoriální působnost po celém protektorátu a jeho funkcí bylo vystupovat jako jednotící element ve vztahu k zahraničnímu odboji. ČNR významně koordinovala Pražské květnové povstání 1945. Záběr z jednání ČNR datovaný na první dekádu května 1945. Zleva doprava: architektka Augusta Machoňová-Müllerová (* 1906 - 1984); historik umění profesor Zdeněk Wirth (* 1878 - 1961); politik a funkcionář KSČ Josef Smrkovský (* 1911 - 1974); český literární historik Prof. PhDr. Albert Pražák (* 1880 - 1956); právník a politik JUDr. Josef Cyril Kotrlý (* 1903 - 1973); voják a parašutista výsadku Platinium-Pewter kapitán jezdectva Jaromír Nechanský (* 1916 – 1950). Fotografie byla drobně digitálně retušována.