Augusta Machoňová-Müllerová
Augusta Machoňová-Müllerová | |
---|---|
Narození | 24. ledna 1906 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. září 1984 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Povolání | architektka, designérka a publicistka |
Manžel(ka) | Ladislav Machoň |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Augusta Machoňová-Müllerová (24. ledna 1906 Praha – 11. září 1984 Praha) byla česká architektka, bytová návrhářka a publicistka.
Život
V letech 1926–1931 vystudovala Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT. Během studia pracovala v letech 1928–1929 v ateliéru Jaromíra Krejcara. Vykonala studijní cesty do Francie, Ruska, Švédska, Finska, Dánska a Belgie. Po absolvování školy pracovala jako samostatná architektka. Byla členkou levicových spolků jako Levá fronta nebo Svaz socialistických architektů. Podílela se na výstavách Výstava proletářského bydlení (1931), Výstava sovětské architektury (1932) Spolupracovala s časopisy Stavba (1936–1938) a Architektura (1939–1947). Provdala se za architekta Ladislava Machoně.
V roce 1945 se stala vedoucí komise pro reorganizaci veřejného zdravotnictví na Zemském národním výboru. Dále vedla koordinační výbor pro obnovu území bývalých vojenských cvičišť v Čechách (Benešovsko a Sedlčansko). V roce 1948 byla spoluzakladatelkou Stavoprojektu a v následujících letech se věnovala tvorbě v duchu socialistického realismu.
Po uvěznění svého manžela v padesátých letech vystoupila statečně na jeho obranu.
Dílo
Realizované stavby
- 1935 rodinný dům pana Šádka, Březnice,
- 1936 rekreační domek v zámecké zahradě v Novém Městě n. Met. (pro Václava Bartoně-Dobenína)
- 1940 zahrada Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, spolu s L. Machoněm,
- 1940 instalace výstavy Za novou architekturu, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, spolu s L. Machoněm a K. Koželkou,
- 1940 parfumerie Jana, Praha, Václavské náměstí, zničeno,
- 1947 instalace výstavy Žena v boji. práci a tvorbě,
- 1951 instalace výstavy Architektura v českém a slovenském národním dědictví, Praha, U Hybernů
- v padesátých létech byla členkou kolektivu ateliéru Jiřího Krohy, který zpracoval urbanistickou studii města Nová Dubnica
- 1962–1964 hotel Solidarita, Praha 10-Strašnice, spolu s L. Machoněm,
Nerealizované projekty
- 1928 soutěžní projekt parlamentních a ministerských budov na Letné jako členka ateliéru Jaromíra Krejcara,
- 1930 L-projekt – kolektivní obytný okrsek, Praha – Pankrác, jako členka autorského kolektivu pod vedením Jana Gillara,
- 1931 soutěžní projekt na domy s malými byty pro družstvo Včela, spolu s P. Bückongem,
- 1932 soutěžní projekt na sanatorium ve Vyšných Hágách,
- 1936 soutěžní projekt na nemocnici v Praze-Motole,
- 1936 soutěžní návrh dvou bloků bytových domů, Praha-Holešovice,
- 1937 soutěžní projekt na pomník T. G. Masaryka (spolu se sochařkou Helenou Johnovou),
- 1938 soutěžní projekt na dostavbu Staroměstské radnice, spolu s L. Machoněm,
- 1939 nemocnice Čs červeného kříže, Praha-Vinohrady,
- 1945 studie univerzitní čtvrti, Plzeň, spolu s Josefem Havlíčkem,
- 1948 typový projekt nemocnice s poliklinikou, spolu s L. Machoněm,
- 1956 hotel Čedok, Praha, Na Příkopě, spolu s L. Machoněm,
- 1956 obytný blok, Praha – Vršovice, Bělocerkevská ulice, spolu s L. Machoněm,
Spisy
Publikovala v řadě časopisů, například Stavba, Architekt SIA, Architektura
- Augusta Müllerová a Jan Bedřich Novák: Karlínská invalidovna, Praha : Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948
- Architektura v českém národním dědictví (texty: Ivan Borkovský, František Kavka, Alois Kubíček, Dobroslav Líbal, Ladislav Machoň, Augusta Müllerová, Emanuel Poche, Karel Prager, Rudolf Turek, Jaroslav Vajdiš a Zdeněk Wirth). Praha, SNKLU, 1961.
Odkazy
Literatura
- DVOŘÁKOVÁ, Dita. Augusta Machoňová-Müllerová. In: Povolání: architekt(ka). Praha: Kruh, 2003. ISBN 80-903218-1-X. S. 92–103. (česky, anglicky)
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Müllerová, Augusta, s. 168.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Česká národní rada (ČNR) byl ilegální odbojový orgán sdružující domácí rezistenční organizace. Vznikl v únoru 1945, fungoval prakticky až do konce druhé světové války, měl teritoriální působnost po celém protektorátu a jeho funkcí bylo vystupovat jako jednotící element ve vztahu k zahraničnímu odboji. ČNR významně koordinovala Pražské květnové povstání 1945. Záběr z jednání ČNR datovaný na první dekádu května 1945. Zleva doprava: architektka Augusta Machoňová-Müllerová (* 1906 - 1984); historik umění profesor Zdeněk Wirth (* 1878 - 1961); politik a funkcionář KSČ Josef Smrkovský (* 1911 - 1974); český literární historik Prof. PhDr. Albert Pražák (* 1880 - 1956); právník a politik JUDr. Josef Cyril Kotrlý (* 1903 - 1973); voják a parašutista výsadku Platinium-Pewter kapitán jezdectva Jaromír Nechanský (* 1916 – 1950). Fotografie byla drobně digitálně retušována.