Augusta Skálová
| Augusta Dočkalová-Běhalová | |
|---|---|
| Narození | 28. září 1898 Želatovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. května 1996 (ve věku 97 let) Bílý potok  Česko |
| Pseudonym | Skálová |
| Povolání | spisovatelka, básnířka a dramatička |
| Rodiče | František Běhal, Josefa Běhalová-Krpcová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Augusta Dočkalová-Běhalová, v matrice Augustina (28. září 1898 Želatovice 31[1] – 27. května 1996 Bílý Potok) moravská spisovatelka a básnířka, pseudonym Augusta Skálová.
Životopis
Rodiče Augusty byli František Běhal (19.4.1859), rolník v Želatovicích a Josefa Běhalová Krpcová (7.1.1874). Sourozenci vlastní: Jaroslav František (1900), František (1912), Milka Knapová), nevlastní (z prvního otcova manželství): Božena (1888), Berta (1890), Bohumil (1892), Maria (1894), Bohumila (1895).
Augusta vystudovala soukromý učitelský ústav v Řepčíně (1913–1918), navštěvovala Filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně (1921–1923), pro nemoc však studium nedokončila. V roce 1918 nastoupila jako učitelka v Hošticích, ale pro zasnoubení musela místo opustit. V letech 1924–1925 pracovala jako úřednice v Zemské sociální péči o mládež. Od roku 1919 žila v Brně, v psaní ji podporoval Arne Novák. Debutovala dvěma sbírkami básní, poté napsala dvě dramata a čtyři romány.[2]
V letech 1942–1948 byla členkou Moravského kola spisovatelů. Po roce 1948 jí byla publikační činnost znemožněna a spisovatelka žila v nuzných poměrech a v ústraní. Když jí byl roku 1949 protiprávně odebrán brněnský byt, odešla za otcem na Hanou a pak až k polským hranicím, do Bílého Potoka u Javorníku[2]
Dílo[3]
Básně
- Mou duší písně znějí: [první verše] – Brno: Stanislav Kočí, 1922
- Ulomený vějíř – 1924
Próza
- Hořící hvězda: román – Praha: Československá grafická Unie, 1933
- Život vítězný: román – Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1942
- Věčný krb: román – Praha: Novina, 1943
- Můj milovaný: román – Brno: Mír, 1947
Drama
- Duha Boží: divadelní hra o třech jednáních a 1 proměně – Brno: s. n., 1930
- Na dědině: divadelní hra o třech jednáních – Vyškov: F. Obzina, 1932
Odkazy
Reference
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Nejstarší spisovatelka padesát let nic nevydala, její práce nevyšly ani po její smrti. iDNES.cz [online]. 2009-09-26 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1948. Praha: Orbis, 1946. S. 724–725.
Literatura
- Hanácký kalendář 1998: čtení pro zábavu a poučení v roce 1998. Olomouc: Společnost přátel vesnice a malého města, 1997
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“