Augusta Skálová

Augusta Dočkalová-Běhalová
Narození28. září 1898
Želatovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. května 1996 (ve věku 97 let)
Bílý potok ČeskoČesko Česko
PseudonymSkálová
Povoláníspisovatelka
Národnostmoravská
RodičeFrantišek Běhal, Josefa Běhalová-Krpcová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Augusta Dočkalová-Běhalová, v matrice Augustina (28. září 1898 Želatovice 31[1] – 27. května 1996 Bílý Potok) moravská spisovatelka a básnířka, pseudonym Augusta Skálová.

Životopis

Rodiče Augusty byli František Běhal (19.4.1859), rolník v Želatovicích a Josefa Běhalová Krpcová (7.1.1874). Sourozenci vlastní: Jaroslav František (1900), František (1912), Milka Knapová), nevlastní (z prvního otcova manželství): Božena (1888), Berta (1890), Bohumil (1892), Maria (1894), Bohumila (1895).

Augusta vystudovala soukromý učitelský ústav v Řepčíně (1913–1918), navštěvovala Filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně (1921–1923), pro nemoc však studium nedokončila. V roce 1918 nastoupila jako učitelka v Hošticích, ale pro zasnoubení musela místo opustit. V letech 1924–1925 pracovala jako úřednice v Zemské sociální péči o mládež. Od roku 1919 žila v Brně, v psaní ji podporoval Arne Novák. Debutovala dvěma sbírkami básní, poté napsala dvě dramata a čtyři romány.[2]

V letech 1942–1948 byla členkou Moravského kola spisovatelů. Po roce 1948 jí byla publikační činnost znemožněna a spisovatelka žila v nuzných poměrech a v ústraní. Když jí byl roku 1949 protiprávně odebrán brněnský byt, odešla za otcem na Hanou a pak až k polským hranicím, do Bílého Potoka u Javorníku[2]

Dílo[3]

Básně

  • Mou duší písně znějí: [první verše] – Brno: Stanislav Kočí, 1922
  • Ulomený vějíř – 1924

Próza

  • Hořící hvězda: román – Praha: Československá grafická Unie, 1933
  • Život vítězný: román – Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1942
  • Věčný krb: román – Praha: Novina, 1943
  • Můj milovaný: román – Brno: Mír, 1947

Drama

  • Duha Boží: divadelní hra o třech jednáních a 1 proměně – Brno: s. n., 1930
  • Na dědině: divadelní hra o třech jednáních – Vyškov: F. Obzina, 1932

Odkazy

Reference

  1. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Nejstarší spisovatelka padesát let nic nevydala, její práce nevyšly ani po její smrti. iDNES.cz [online]. 2009-09-26 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1948. Praha: Orbis, 1946. S. 724–725. 

Literatura

  • Hanácký kalendář 1998: čtení pro zábavu a poučení v roce 1998. Olomouc: Společnost přátel vesnice a malého města, 1997

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“