Auguste Fickert

Auguste Fickert
Narození	25. května 1855 Vídeň
Úmrtí	9. června 1910 (ve věku 55 let) Maria Enzersdorf
Místo pohřbení	hřbitov Neustift
Povolání	novinářka a editorka
Příbuzní	Emil Fickert[1] (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Auguste Fickert (25. květen 1855 Vídeň - 9. červen 1910 Maria Enzersdorf) byla rakouská učitelka, bojovnice za práva žen a sociální reformátorka.

Život

Její otec pocházel se severního německa a její matka z Vídně. V roce 1876 dokončila učitelský ústav svaté Anny ve Vídni. Celý život potom působila jako učitelka na veřejných základních školách.^[2]

Byla představitelkou a průkopnici radikálního křídla měšťanského ženského hnutí v Rakousku. Zasazovala se za volební právo žen, za reformu manželského a rodinného práva, za přijímání žen ke studiu na vysokých školách a za vzdělání žen a dívek. Z počátku pouze bojovala proti diskriminaci učitelek. Později se změnila v aktivistku a bojovnici za politická a sociální práva žen. Její postup byl nekompromisní. Navštěvovala úřady, podávala stížnosti a petice, svolávala jednání, pořádala přednášky a otiskovala články na toto téma. Měla pověst „zakladatelky“ a „vůdkyně“ rakouského ženského hnutí. Byla vzorem pro své následovníky, byla ale také autoritářskou osobností a svými spoluracovníky byla obdivovanou i obávanou osobou, nikoliv bez kontroverzí.^[2]

Pravděpodobně v roce 1872 vstoupila do Spolku rakouských učitelů a vychovatelů (Verein der Lehrerinnen und Erzieherinnen Österreichs), který byl založen v roce 1870. Na počátku 90. let 19. století se zasazovala především za volební právo žen. V roce 1889, kdy mělo být v rámci začlenění předměstí k Vídni dolnorakouským daňovým poplatníkům odebráno volební právo, svolala společně s Marií Schwarz a Marií Musill protestní akce.

To podnítilo mobilizaci žen k boji za svá politická práva. V důsledku toho byl v roce 1893 založen Všeobecný rakouský ženský spolek (AÖFV) zastupující radikální křídlo rakouského ženského hnutí a jeho předsedkyní se stala právě Auguste Fickert. AÖFV se lišila od ostatních ženských sdružení svými politickými cíli.

Připomenutí

• Ve vídeňském parku Türkenschanzpark stojí její mramorová socha. Je to v tomto místě jediná socha osoby, která není královského původu. Na podstavci sochy stojí nápis: „Plna odvahy a průbojnosti obětovala svůj život vysokým ideálům.“^[3] („Voll Mut und Tatkraft hat sie ihr Leben hohen Idealen dargebracht“)^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Auguste Fickert na Wikimedia Commons
• JAMMERNEGG, Lydia. Auguste Fickert : Frauen in Bewegung 1848–1938 [online]. Ariadne - Österreichische Nationalbibliothek, 2019 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (německy) 
• Auguste Fickert učitelka, bojovnice za práva žen, sociální reformátorka [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-05-04]. Kapitola Cesta na veřejnost a do politiky : Ženská hnutí kolem roku 1900. Dostupné online. 
• Auguste Fickert [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, rev. 2022-03-28 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (německy)