Augustin Berger
Augustin Berger | |
---|---|
![]() Augustin Berger | |
Rodné jméno | Augustin Ratzesberger |
Narození | 12. srpna 1861 Boskovice ![]() |
Úmrtí | 1. června 1945 (ve věku 83 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | česká |
Povolání | tanečník a choreograf |
Manžel(ka) | Giulietta Bergerová |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Augustin Berger, vl. jménem Ratzesberger (12. srpna 1861 Boskovice[1] – 1. června 1945 Praha), byl český tanečník, baletní mistr, choreograf a pedagog.
Život
Augustin Berger se narodil v rodině boskovického obuvníka Jana Ratzersbergera a jeho manželky Marie Anny, rozené Slezákové. Pokřtěn byl jako Augustin Karel Ratzersberger. Jméno bylo úředně změněno na August Berger v roce 1924.[1] Studoval na reálném gymnáziu, ale nakonec se vyučil xylografem.
Již jako dvanáctiletý se objevil na jevišti v roli Pikolíka ve frašce Tricot a Cakolet, kterou režíroval František Kolár. Zanedlouho působil taktéž v neméně populárním Flikovi a Flokovi.[2] Školil se u akrobata Conradiho-Lišky, mima Barbariniho, baletní mistryně Prozatímního divadla M. Hentzové a tanečního mistra G. Martiniho. V jeho pražském salonu Teatro salone Italiano také tančil kolem roku 1872. Následně působil s Martinim ve Švédsku a celkem šest let i v dalších zemích.[3]
V roce 1878 nastoupil jako taneční sólista do Stavovského divadla. O tři roky později získal angažmá u francouzské společnosti „Mouche d'or“ a absolvoval s ní turné v Paříži a Toulouse. Při cestě do Itálie byl angažován jako sólový tanečník v Theatro dal Verme v Miláně.
V roce 1883 byl angažován ředitelem F. A. Šubrtem do pražského Národního divadla. V roce 1884 se zde stal baletním mistrem, když vystřídal V. Reisingera. Působil zde do roku 1900, kdy odešel do Drážďan jako baletní mistr a choreograf (až do roku 1910) a následně strávil dva roky ve Varšavě. Do Národního divadla se vrátil v roce 1912 a setrval zde až do roku 1923. Za dobu působení v Národním divadle připravil na 220 choreografií pro inscenace baletu a opery. Rovněž poskytoval pohybovou nebo taneční spolupráci pro více než 30 inscenací činohry.[4]
Po konfliktu se šéfem činohry K. H. Hilarem odešel z divadla[5] a v roce 1923 byl angažován do Metropolitní opery v New Yorku. V roce 1932 zde činnost ukončil ze zdravotních důvodů.[6]
Jako choreograf byl zván ke spolupráci také do dalších českých a evropských měst (např. Olomouc, Vídeň, Berlín, Londýn, Miláno, Varšava).
Byl zakladatelem baletní školy při Národním divadle v Praze. K jeho žákům patřili např. Anna Korecká, Zdeňka Zabylová a Ivo Váňa Psota.[7]
Jeho manželkou byla primabalerína ND Giulietta Paltrinieri (1866–1889),[8] představitelka postromantické italské baletní školy.[9]
Je pochován spolu s manželkou na pražských Olšanských hřbitovech.[10]
Dílo
Taneční role, výběr
- 1884 Karel Kovařovic: Hašiš (balet), Abdalla, Národní divadlo, režie Václav Reisinger
- 1884 Giacomo Mayerbeer: Afričanka (opera), Indický pochod, Národní divadlo, režie František Hynek
- 1885 Romualdo Marenco: Excelsior (balet), Otrok, Národní divadlo, režie František Kolár
- 1891 Joseph Bayer: Královna loutek, Poeta, Národní divadlo
- 1899 Bedřich Smetana: Dvě vdovy (opera), Tančí-Polka, Národní divadlo, režie Edmund Chvalovský
- 1900 Gioacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Tirolienne, Národní divadlo, režie František Hynek
- 1917 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Zvonimír, Národní divadlo, režie Augustin Berger
- 1921 Jára Beneš: Zlatý závoj (balet), Švec, Národní divadlo, režie Augustin Berger
Choreografie, výběr
- 1884 Bedřich Smetana: Libuše (opera), Národní divadlo, režie František Kolár
- 1884 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
- 1884 Giacomo Mayerbeer: Afričanka (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
- 1884 Georges Bizet: Carmen (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
- 1885 Romualdo Marenco: Excelsior (balet), Národní divadlo, režie František Kolár (Berger byl nejprve asistentem choreografa Enrica Borri, od roku 1893 připravil vlastní choreografii)[4]
- 1888 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero (balet), Národní divadlo
- 1898 Karel Kovařovic: Psohlavci (opera), Národní divadlo, režie Adolf Krössing
- 1911 Gioacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák
- 1916 Jindřich Kaan z Albestů: Bajaja (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
- 1917 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
- 1917 Antonín Dvořák: Čert a káča (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák
- 1923 P. I. Čajkovskij: Louskáček (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
- 1939 Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky (balet), Prozatímní divadlo
Libreto, výběr
- 1886 Mořic Anger: Štědrovečerní sen (balet)
- 1889 Karel Kovařovic: Pohádka o nalezeném štěstí (balet)
- 1914 Ch.Gounod, J. Lanner, J. Strauss ml.: Rokoko (balet)
- 1916 Jindřich Kaan z Albestů: Bajaja (balet)
Film
- 1919 Sněženka z Tater, herec, režie Olaf Larus-Racek
- 1923 Únos bankéře Fuxe, titul. role, režie Karel Anton
Paměti
- Ladislav Hájek: Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén, Orbis, Praha, 1942[11]
Ocenění
Od roku 2011 má v rodné obci Boskovice na Masarykově náměstí pamětní desku.
Zajímavost
- Berger nastudoval v roce 1913 v Berlíně balet Veselá loutka. Představení se konalo na ledě v Admiralpalast.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Boskovice 1855-1861, snímek 219, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Počátky českého baletu. Opera Plus [online]. 12.7.2015 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
- ↑ LADISLAV NOVÁK. Stará garda Národního divadla, Opera a Balet. Praha: Jos. R. Vilímek, 1938. 207 s. S. 190–192.
- ↑ a b Augustin Berger v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ LADISLAV NOVÁK. Stará garda Národního divadla, Opera a Balet. Praha: Jos. R. Vilímek, 1938. 207 s. S. 197.
- ↑ VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 24.
- ↑ Baletní encyklopedie: http://balet.netstranky.cz/portrety/berger-augustin.html
- ↑ Archiv ND: Giulietta Paltriniová [online]. Národní divadlo Praha [cit. 2019-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30.
- ↑ VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 23.
- ↑ https://billiongraves.com/grave/Augustin-Berger/18250680
- ↑ LADISLAV HÁJEK. Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén [online]. Praha: Orbis, 1942 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 24.
Literatura
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 224, 228, foto 327–329
- Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla, Opera a Balet, vyd. Jos. R.Vilímek, Praha, 1938, str. 189–198
- Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 23–4
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Augustin Berger na Wikimedia Commons
Autor Augustin Berger ve Wikizdrojích
- Augustin Berger v archivu Opery Plus
- Augustin Berger v databázi Archivu Národního divadla
- Augustin Berger v Česko-Slovenské filmové databázi
- Augustin Berger ve Filmové databázi
- Augustin Berger v Internet Movie Database (anglicky)
- Augustin Berger v České divadelní encyklopedii
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Baletní encyklopedie: http://balet.netstranky.cz/portrety/berger-augustin.html
- Blanenský deník: Michal Záboj: Před 74 lety zemřel baletní mistr Augustin Berger (26. 5. 2019): https://blanensky.denik.cz/serialy/pred-74-lety-zemrel-baletni-mistr-augustin-berger-20190524.html
- Český hudební slovník osob a institucí: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2053 Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine.
- Taneční aktuality: Monika Čižmáriková: Za Augustinem Bergerem – legenda odešla před 70 lety (1.6.2015): https://www.tanecniaktuality.cz/osobnosti/za-augustinem-bergerem-legenda-odesla-pred-70-lety
- Miloš Fikejz: Český film: herci a herečky: http://libri.cz/databaze/film/heslo/208 Archivováno 31. 10. 2019 na Wayback Machine.
- Oxford University Press: Oxford Index: https://oxfordindex.oup.com/view/10.1093/oi/authority.20110803095500291?rskey=fYzLcZ&result=39 Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lasy, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska Augustinu Bergerovi na Masarykově náměstí v Boskovicích
Augustin_Berger