Augustin Berger
Augustin Berger | |
---|---|
Augustin Berger | |
Rodné jméno | Augustin Ratzesberger |
Narození | 12. srpna 1861 Boskovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 1. června 1945 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | česká |
Povolání | tanečník a choreograf |
Manžel(ka) | Giulietta Bergerová |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Augustin Berger, vl. jménem Ratzesberger (12. srpna 1861 Boskovice[1] – 1. června 1945 Praha), byl český tanečník, baletní mistr, choreograf a pedagog.
Život
Augustin Berger se narodil v rodině boskovického obuvníka Jana Ratzersbergera a jeho manželky Marie Anny, rozené Slezákové. Pokřtěn byl jako Augustin Karel Ratzersberger. Jméno bylo úředně změněno na August Berger v roce 1924.[1] Studoval na reálném gymnáziu, ale nakonec se vyučil xylografem.
Již jako dvanáctiletý se objevil na jevišti v roli Pikolíka ve frašce Tricot a Cakolet, kterou režíroval František Kolár. Zanedlouho působil taktéž v neméně populárním Flikovi a Flokovi.[2] Školil se u akrobata Conradiho-Lišky, mima Barbariniho, baletní mistryně Prozatímního divadla M. Hentzové a tanečního mistra G. Martiniho. V jeho pražském salonu Teatro salone Italiano také tančil kolem roku 1872. Následně působil s Martinim ve Švédsku a celkem šest let i v dalších zemích.[3]
V roce 1878 nastoupil jako taneční sólista do Stavovského divadla. O tři roky později získal angažmá u francouzské společnosti „Mouche d'or“ a absolvoval s ní turné v Paříži a Toulouse. Při cestě do Itálie byl angažován jako sólový tanečník v Theatro dal Verme v Miláně.
V roce 1883 byl angažován ředitelem F. A. Šubrtem do pražského Národního divadla. V roce 1884 se zde stal baletním mistrem, když vystřídal V. Reisingera. Působil zde do roku 1900, kdy odešel do Drážďan jako baletní mistr a choreograf (až do roku 1910) a následně strávil dva roky ve Varšavě. Do Národního divadla se vrátil v roce 1912 a setrval zde až do roku 1923. Za dobu působení v Národním divadle připravil na 220 choreografií pro inscenace baletu a opery. Rovněž poskytoval pohybovou nebo taneční spolupráci pro více než 30 inscenací činohry.[4]
Po konfliktu se šéfem činohry K. H. Hilarem odešel z divadla[5] a v roce 1923 byl angažován do Metropolitní opery v New Yorku. V roce 1932 zde činnost ukončil ze zdravotních důvodů.[6]
Jako choreograf byl zván ke spolupráci také do dalších českých a evropských měst (např. Olomouc, Vídeň, Berlín, Londýn, Miláno, Varšava).
Byl zakladatelem baletní školy při Národním divadle v Praze. K jeho žákům patřili např. Anna Korecká, Zdeňka Zabylová a Ivo Váňa Psota.[7]
Jeho manželkou byla primabalerína ND Giulietta Paltrinieri (1866–1889),[8] představitelka postromantické italské baletní školy.[9]
Je pochován spolu s manželkou na pražských Olšanských hřbitovech.[10]
Dílo
Taneční role, výběr
- 1884 Karel Kovařovic: Hašiš (balet), Abdalla, Národní divadlo, režie Václav Reisinger
- 1884 Giacomo Mayerbeer: Afričanka (opera), Indický pochod, Národní divadlo, režie František Hynek
- 1885 Romualdo Marenco: Excelsior (balet), Otrok, Národní divadlo, režie František Kolár
- 1891 Joseph Bayer: Královna loutek, Poeta, Národní divadlo
- 1899 Bedřich Smetana: Dvě vdovy (opera), Tančí-Polka, Národní divadlo, režie Edmund Chvalovský
- 1900 Gioacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Tirolienne, Národní divadlo, režie František Hynek
- 1917 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Zvonimír, Národní divadlo, režie Augustin Berger
- 1921 Jára Beneš: Zlatý závoj (balet), Švec, Národní divadlo, režie Augustin Berger
Choreografie, výběr
- 1884 Bedřich Smetana: Libuše (opera), Národní divadlo, režie František Kolár
- 1884 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
- 1884 Giacomo Mayerbeer: Afričanka (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
- 1884 Georges Bizet: Carmen (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
- 1885 Romualdo Marenco: Excelsior (balet), Národní divadlo, režie František Kolár (Berger byl nejprve asistentem choreografa Enrica Borri, od roku 1893 připravil vlastní choreografii)[4]
- 1888 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero (balet), Národní divadlo
- 1898 Karel Kovařovic: Psohlavci (opera), Národní divadlo, režie Adolf Krössing
- 1911 Gioacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák
- 1916 Jindřich Kaan z Albestů: Bajaja (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
- 1917 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
- 1917 Antonín Dvořák: Čert a káča (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák
- 1923 P. I. Čajkovskij: Louskáček (balet), Národní divadlo (choreografie i režie Augustin Berger)
- 1939 Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky (balet), Prozatímní divadlo
Libreto, výběr
- 1886 Mořic Anger: Štědrovečerní sen (balet)
- 1889 Karel Kovařovic: Pohádka o nalezeném štěstí (balet)
- 1914 Ch.Gounod, J. Lanner, J. Strauss ml.: Rokoko (balet)
- 1916 Jindřich Kaan z Albestů: Bajaja (balet)
Film
- 1919 Sněženka z Tater, herec, režie Olaf Larus-Racek
- 1923 Únos bankéře Fuxe, titul. role, režie Karel Anton
Paměti
- Ladislav Hájek: Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén, Orbis, Praha, 1942[11]
Ocenění
Od roku 2011 má v rodné obci Boskovice na Masarykově náměstí pamětní desku.
Zajímavost
- Berger nastudoval v roce 1913 v Berlíně balet Veselá loutka. Představení se konalo na ledě v Admiralpalast.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Boskovice 1855-1861, snímek 219, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Počátky českého baletu. Opera Plus [online]. 12.7.2015 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
- ↑ LADISLAV NOVÁK. Stará garda Národního divadla, Opera a Balet. Praha: Jos. R. Vilímek, 1938. 207 s. S. 190–192.
- ↑ a b Augustin Berger v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ LADISLAV NOVÁK. Stará garda Národního divadla, Opera a Balet. Praha: Jos. R. Vilímek, 1938. 207 s. S. 197.
- ↑ VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 24.
- ↑ Baletní encyklopedie: http://balet.netstranky.cz/portrety/berger-augustin.html
- ↑ Archiv ND: Giulietta Paltriniová [online]. Národní divadlo Praha [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 23.
- ↑ https://billiongraves.com/grave/Augustin-Berger/18250680
- ↑ LADISLAV HÁJEK. Paměti Augustina Bergra, choreografa a baletního mistra Národního divadla v Praze a několika světových scén [online]. Praha: Orbis, 1942 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ VLADIMÍR PROCHÁZKA A KOL. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 24.
Literatura
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 224, 228, foto 327–329
- Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla, Opera a Balet, vyd. Jos. R.Vilímek, Praha, 1938, str. 189–198
- Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 23–4
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Augustin Berger na Wikimedia Commons
- Autor Augustin Berger ve Wikizdrojích
- Augustin Berger v archivu Opery Plus
- Augustin Berger v databázi Archivu Národního divadla
- Augustin Berger v Česko-Slovenské filmové databázi
- Augustin Berger ve Filmové databázi
- Augustin Berger v Internet Movie Database (anglicky)
- Augustin Berger v České divadelní encyklopedii
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Baletní encyklopedie: http://balet.netstranky.cz/portrety/berger-augustin.html
- Blanenský deník: Michal Záboj: Před 74 lety zemřel baletní mistr Augustin Berger (26. 5. 2019): https://blanensky.denik.cz/serialy/pred-74-lety-zemrel-baletni-mistr-augustin-berger-20190524.html
- Český hudební slovník osob a institucí: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2053 Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine.
- Taneční aktuality: Monika Čižmáriková: Za Augustinem Bergerem – legenda odešla před 70 lety (1.6.2015): https://www.tanecniaktuality.cz/osobnosti/za-augustinem-bergerem-legenda-odesla-pred-70-lety
- Miloš Fikejz: Český film: herci a herečky: http://libri.cz/databaze/film/heslo/208 Archivováno 31. 10. 2019 na Wayback Machine.
- Oxford University Press: Oxford Index: https://oxfordindex.oup.com/view/10.1093/oi/authority.20110803095500291?rskey=fYzLcZ&result=39 Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lasy, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska Augustinu Bergerovi na Masarykově náměstí v Boskovicích
Augustin_Berger