Augustin Mervart

Augustin Mervart
Augustin Mervart, malíř
Augustin Mervart, malíř
Narození30. prosince 1889
Krásno nad Bečvou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. srpna 1968 (ve věku 68 let)
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a sochař
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výstava Augustina Mervarta v Hradci Králové, 1924

Augustin Mervart (30. prosince 1889, Krásno nad Bečvou[1] – 15. srpna 1968, Přerov) byl moravský malíř-krajinář.

Život

Augustin Mervart se narodil v Krásně nad Bečvou (dnes část Valašského Meziříčí). Rodiče Antonín Mervart a Františka, rozená Vlčková, pocházeli z Náchoda, kde byli oddáni.[2][p. 1] V letech 1903–1908 studoval Augustin Mervart figurální řezbářství na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí.[3] První výstavu uspořádal již v roce 1908 v Krásně nad Bečvou. [p. 2]

První světovou válku prožil Augustin Mervart od roku 1916 na rumunské frontě, kde byl též výtvarně činný.[4] Ještě před odchodem na frontu se (již jako branec) 25. září 1916 oženil s Františkou Henšlovou (19. 8. 1893 – 11. 5. 1976).[5] Z manželství se narodila dcera Věra.[p. 3]

Ve dvacátých letech podnikl studijní cesty na Balkán a do Itálie.[6]

V roce 1919 se Augustin Mervart přestěhoval do rodiště své manželky Františky – do Přerova; zde žil až do své smrti v roce 1968.

Dílo

Pro krajinářské dílo Augustina Mervarta jsou typické obrazy valašské přírody a městská témata (především Přerov, ale i jiná města, jako Hradec Králové). Významné jsou i obrazy ze studijních cest po jihu Evropy (Dalmácie, Itálie). Technikou jeho děl jsou především oleje, akvarely a kresba, méně časté jsou litografie.

Tradicionalistický krajinářský styl Augustina Mervarta, nepodléhající dobovým módnostem, byl oblíben po celý jeho život, bez ohledu na měnící se politické pozadí. Např. již v r. 1923 otiskl prestižní časopis Zlatá Praha reprodukci a charakteristiku jeho díla Fojtství na prostřední Bečvě.[7] Jeho obraz Dědice u Vyškova z roku 1948 byl umístěn na pražském Hradě. Díla Augustina Mervarta byla a jsou často vystavována a jsou součástí galerijních sbírek[8][9] ; často se objevují na prodejních aukcích výtvarných děl.

Popularitu Augustina Mervarta zvyšovalo vydávání barevných pohlednic dle jeho originálů. Pohlednice vydávali ve dvacátých letech různí vydavatelé (bratří Pospíšilové – Hradec Králové, Obzor – Přerov, Neubert a synové - Praha, Vilém Jeremiáš – Valašské Meziříčí).[10]

Podrobně se dílu (včetně ukázek) a výstavám prací Augustina Mervarta věnují monografie a bakalářská práce (dostupná online), uvedené níže v Literatuře.

Posmrtná uznání

  • Město Přerov nazvalo po Augustinu Mervartovi ulici[11]
  • Slavnostní zámecká síň města Přerova byla v roce 1968 pojmenována po Augustinu Mervartovi. Od roku 1981 je rozšířena na Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka a je vyzdobena díly obou umělců.[12]
  • V přerovském městském parku je umístěna umělcova busta
  • Augustin Mervart je od roku 1991 pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm

Zajímavost

Dobový tisk referoval pravidelně a zpravidla s uznáním o výstavách a díle Augustina Mervarta. Mezi těmito články působí kuriózně zpráva Národních listů a Lidových novin z roku 1931 o tom, jak byl umělec málem zraněn medvědem; svědčí však o jeho tehdejší popularitě.[13]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Otec Antonín Mervart je v životopisné literatuře o Aug. Mervartovi uváděn jako sklář, v době narození Augustina šedesátiletý. V plhovské matrice oddaných (f. ú. Náchod) byl ale zapsán jako tkadlec-syn krejčího, v matričním zápisu o svatbě syna Augustina (Přerov) byl uveden jako krejčí. Stejně tak jeho věk uváděný v této matrice (narozen 19. 11. 1836) neodpovídá tradovanému roku narození 1829 (viz Literatura).
  2. ↑ Opavský týdenník označuje devatenáctiletého umělce v souvislosti s jeho první výstavou za "nadějného samouka" (Opavský týdenník, 29. 7. 1908, s. 3, dostupné online v NK)
  3. ↑ Věra Mervartová, provdaná Vavrečková se narodila 29. 9. 1923 v Přerově.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Valašské Meziříčí
  2. ↑ Farní úřad Náchod, matrika oddaných Plhov, sign. 106-59, s.18 [1] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  3. ↑ Historie Střední průmyslové školy stavební Valašské Meziříčí
  4. ↑ V Lidových novinách z 13. 4. 1918 se inzeruje prodej Mervartových olejů a akvarelů z Rumunska a Bukoviny [2]
  5. ↑ Matrika oddaných Přerov 1911-1919, s.255 [3][nedostupný zdroj]
  6. ↑ Např. periodikum Našinec informuje 21.9.1924, s.6 o studijní cestě Augustina Mervarta do Itálie (dostupné online v NK ČR).
  7. ↑ Zlatá Praha 11.1.1923, s.63 a 80 [4] [5]
  8. ↑ Muzeum Komenského v Přerově, výtvarné umění [6] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  9. ↑ Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách GVU Ostrava, s. B68 [7] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  10. ↑ Týdeník Sdělení zaměstnanců firmy T. a A. Baťa, 15.12.1928, s.9, inzerát pohlednic Baťových závodů dle Mervartových obrazů, tiskl Neubert a s. (dostupné online v NK ČR)
  11. ↑ Přerov, ulice Mervartova
  12. ↑ Muzeum Komenského v Přerově: Slavnostní zámecká síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka [8] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  13. ↑ Národní listy, 21.1.1931, večerní vydání, s.1 (Akademický malíř Aug. Mervart z Přerova ve vážném nebezpečí) [9]

Literatura

  • Ladislav Daněk, Jiří Šmeral, Michal Vyhlídal: Augustin Mervart:(1889-1968), monografie u příležitosti výstavy, vydalo Studio Gulliver pro Galerii Veteran Arena, Olomouc, 2012
  • VYHLÍDAL, Michal. Augustin Mervart (1889 – 1968): život a dílo (Bakalářská práce) [online]. Olomouc 2011: Univerzita Palackého v Olomouci, filozofická fakulta, katedra dějin umění. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Busta Augustin Mervart.jpg
Autor: Pavelsku, Licence: CC0
Busta Augustina Mervarta v městském parku Michalov v Přerově
Augustin Mervart výstava Hradec Králové 1924.jpg
Výstava Augustina Mervarta v Hradci Králové, 1924
Augustin Mervart signatura.jpg
Augustin Mervart signatura