Augustin Smetana

Augustin Smetana
Narození	15. června 1814 nebo 14. června 1814 Praha-Staré Město Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	30. ledna 1851 (ve věku 36 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	evangelický hřbitov v Karlíně
Alma mater	Karlova univerzita
Povolání	kněz, filozof, pedagog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Smetana (15. červen 1814, Praha-Staré Město^[1] – 30. ledna 1851, Praha) byl český hegelovský filozof, redaktor a exkomunikovaný kněz (byl členem řádu křížovníků s červenou hvězdou).

Narodil se jako nejstarší ze 13 dětí v rodině Augustina Smetany staršího, kostelníka a zvoníka pražského kostela sv. Jindřicha, a Marie, rozené Suché.^[2]

Po absolvování nižšího gymnasia vstoupil z vlastního zájmu do řádu křížovníků s červenou hvězdou, vystudoval filozofickou přípravku a začal studia teologie na univerzitě. Po té složil v řádu věčné sliby a byl vysvěcen na kněze. Prošel několikaměsíční praxí venkovského kaplana a samostatnou službou v Chebu. Nespokojen s praktikami církevního života a zájmem o filozofii a učitelství začal uvažovat, jak kněžské povolání pokojně opustit.

Po nástupu profesora teologie a dogmatiky Jakuba Beera do funkce velmistra řádu křižovníků (1840) pod jeho vedením nejenže obhájil doktorát z filozofie a teologie, ale také byl vyslán na studijní cestu po německých univerzitách.

Krátce vyučoval filozofii a zprostředkoval českým zájemcům německou idealistickou filozofii. Aktivně se však zúčastnil revoluce v roce 1848. Jeho rozhodnutí opustit kněžské povolání podpořil František Palacký, který mu zprostředkoval místo redaktora listu Union, kde setrval jen krátce a dále působil jako vychovatel. Po konfliktu s představiteli křižovnického řádu vydal prohlášení, že z římskokatolické církve vystupuje. Spor se dostal až k arcibiskupské konzistoři, která jeho osobní rozhodnutí odmítla a 23.4. 1850 jej sama oficiálně a v kostelech veřejně čteným textem z církve exkomnunikovala. V té době již Smetana trpěl tuberkulózou a po krátké pedagogické praxi brzy zemřel.

Psal filozofická pojednání a memoáry. Svá díla psal německy, do češtiny byla přeložena později.

• Význam současného věku (Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters, 1848)
• Obrat a vyústění dějin filosofie (Die Katastrophe oder Ausgang der Geschichte der Philosophie, 1850)
• Zápisky z církve vyobcovaného kněze (1863) ^[3]
• Vznik a zánik ducha (Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, posmrtně 1865)^[4]
• Úvahy o budoucnosti lidstva (posmrtně 1903)^[5]

• MYSLÍK, Julius. K padesáté výroční vzpomínce úmrtí Augustina Smetany. Praha: [s.n.], 1901. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Augustin Smetana na Wikimedia Commons
• Osoba Augustin Smetana ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Augustin Smetana
• Digitalizovaná díla Augustina Smetany v Národní digitální knihovně.
• Profil Augustina Smetany v Slovníku českých filozofů na stránkách Masarykovy univerzity v Brně