Augustin Strobach

Augustin Strobach, SJ
Narození12. března 1646
Jihlava, Markrabství moravské
Úmrtí27. srpna 1684 (ve věku 38 let)
ostrov Rota, Mariany
Příčina úmrtínásilná smrt
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Znám jako
Tovaryšstvo Ježíšovo
Tovaryšstvo Ježíšovo
Člen řádu Tovaryšstva Ježíšova – Jezuité
Nábož. vyznánířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Augustin Strobach (12. března 1646 Jihlava27. srpna 1684 ostrov Rota, Mariany) byl moravský jezuita a misionář.

Život

Augustin Strobach se narodil v jihlavské měšťanské rodině rodičům Janovi a Markétě. Po biřmování získal jméno Aloysius. Mladý Augustin studoval v Jihlavě a poté na olomoucké univerzitě filosofii a teologii. Do řádu Tovaryšstva Ježíšova byl přijat 14. října 1667. V noviciátě vyučoval na jezuitských školách ve Znojmě a Hlohově, dále pak v Litoměřicích a Uherském Hradišti. Později podnikal misijní cesty, a to z Itálie do Španělska, do Mexika, na Filipíny a nakonec na Mariánské ostrovy.

Misijní činnost

Od počátku jeho řeholní dráhy mu byl vzorem patron všech jezuitských misionářů sv. František Xaverský. V roce 1681 se vydal na cestu do zámoří. Vyplul ze španělského Cádizu a přes mexický Veracruz a Acapulco se dostal až na Mariánské ostrovy v Tichomoří. Na stejné lokaci působil i další jezuita z České provincie mohelnický rodák Matěj Kukulín. Mariany byly španělskou kolonií a jeho domorodí obyvatelé byli předobrazem osvícenského narativu o „ušlechtilém divochovi“. Strobach popisoval ve svých listech domů místní poměry, přičemž především zdůrazňoval zcela jiný hodnotový systém, než jaký měli Evropané. Hlavně se jednalo o nezkaženost ve vztahu k cenným kovům, když: „… stříbro, zlato a drahokamy a tudíž není zde nenasytné lakoty, o níž vůbec žádný obyvatel Mariánských ostrovů nic neví.“ Strobach měl dobrý pozorovací talent, byl ochotným sběratelem poznatků, místních zvyků (především funerálních), zpráv o fauně a flóře i způsobech vlády Španělů. Zachytil i narůstající rozpory mezi kolonisty a domorodci, když zpravoval o zneužívání místních obyvatel a jejich štědrosti. Rozpory mezi domácími Mariaňany a Španěly pak vyústily v povstání kmene Čamorů, při němž Strobach zemřel v červenci 1684 mučednickou smrtí.

Jeho mučednictví mělo být příkladem pro další misionáře. Kvůli tomu byly Strobachovy ostatky poslány do Prahy. V roce 1702 pak došlo k přemístění a jeho kosti byly uloženy v sakristii kostela sv. Ignáce v rodné Jihlavě. Po zrušení jezuitského řádu v habsburské monarchii v roce 1773 se relikvie ocitly na Svaté Hoře u Příbrami a při 200. výročí umučení Strobacha byly opět přeneseny ke sv. Ignáci do Jihlavy. Takto se zakončila Strobachova posmrtná cesta. Jistým specifikem u tohoto misionáře a je i to, že se zachovalo i jeho vyobrazení, což je nezvyklé.

Jezuita Emmanuel de Boye sepsal hagiografii dvou významných misionářů z České provincie. Jedním z nich byl i jihlavský rodák Augustin Strobach.

Odkazy

Literatura

  • PROCHÁZKA, Matěj. Missie jesuitské vůbec a missie P. Aug. Strobacha z T. J. zvlášť. V Brně : Nákladem Dědictví ss. Cyrila a Methoděje, 1886.
  • KAŠPAR, Oldřich. Několik osudů moravských jezuitů v Novém světě. In. Severní Morava, 1994, sv. 67.
  • BINKOVÁ, Simona a POLIŠENSKÝ, Josef. Česká touha cestovatelská: cestopisy, deníky a listy ze 17. století. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989. 493 s. Klub čtenářů; Sv. 603.
  • Mučeník P. Augustin Strobach. Časopis katolického duchovenstva, 1884, roč. 25, č. 10, str. 594-602.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ihs-logo.svg
Monochrome version of the IHS emblem of the Jesuits.

The design of the emblem is attributed to Ignatius of Loyola (1541).

  • the cross is here drawn as formy fitchy; this is not necessarily part of the design, early modern depictions sometimes show a plain cross, or various baroque ornamentations
  • the three nails are sometimes shown as piercing a heart
  • the alternating straight and wavy rays are found in historical specimens, but not necessarily, and sometimes with two or three straight rays separating wavy rays.
  • the number of rays is often 32 as here, but sometimes also 12, 16 or 24.
  • the emblem is sometimes surrounded by the inscription et vocatum est nomen eius Iesus (Luke 2:21)