Augustiniánský klášter ve Vrchlabí

Augustiniánský klášter ve Vrchlabí
Klášter ze zahrad
Klášter ze zahrad
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
MístoVrchlabí
UliceHusova
Souřadnice
Základní informace
Řádobutých augustiniánů
Založení1705
Zrušení1950
Odkazy
Kód památky36468/6-3731 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter augustiniánů ve Vrchlabí (respektive Klášter obutých augustiniánů eremitů) je komplex barokních budov ve městě Vrchlabí, Husova ulice č.p. 213, a v současnosti (od roku 1966) v něm sídlí Krkonošské muzeum, které je i vlastníkem hlavní budovy bývalého konventu. Stavebně přilehlý kostel sv. Augustina je ve vlastnictví města. Celý objekt chráněný jako kulturní památka.[1]

Historie

Augustiniánský klášter
Klášter augustiniánů a klášterní zahrada

Klášter obutých augustiniánů eremitů ve Vrchlabí založil dědic zdejšího panství, hrabě Maxmilián František Felix z Morzinu (1673–1706), který svěřil projekt dvornímu morzinskému architektovi a staviteli Matyáši AueroviRakouska. Základní kámen novostavby při plánovaném refektáři byl položen dne 12. ledna 1705, v následujícím roce však hrabě Maxmilián zemřel a stavbu převzal jeho bratr Václav z Morzinu (1675–1737). Do kláštera byli povoláni řeholníci augustiniánského řádu, jejichž oficiální inaugurace proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina. Roku 1760 byla založena klášterní lékárna, v roce 1881 klášterní knihovna.

Dne 19. června 1895 při opravě střechy z nepozornosti klempířských učňů kostel i konvent vyhořely, opravy trvaly až do roku 1904.

Od roku 1941 mělo celé jedno patro pronajaté Krkonošské muzeum pro své sbírky a expozice – nelze vyloučit, že nastěhování muzea v době druhé světové války bylo součástí úředně posvěceného útisku řeholníků, jejichž páter Johann Fischer byl zatčen Gestapem, zbaven svěcení a poslán na frontu.

V roce 1950 byli augustiniáni v rámci komunistické Akce K definitivně vyhnáni, připadly muzeu všechny budovy. Správa muzea provedla řadu necitlivých zásahů, které ustaly až převodem muzea pod Správu KRNAP v roce 1966.

Muzeum ovšem nebylo jediným uživatelem, například sklepních prostor využíval státní statek k uskladnění brambor, a to dokonce v přímém sousedství hrobek. O rok později postihla budovy stavební havárie, kdy masa sněhu sjela ze střechy kostela na střechu konventu a významně ji poškodila. Budovy byly pro veřejnost uzavřeny a začala postupná, důkladná, nicméně nijak rychlá rekonstrukce: muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo teprve v roce 1978 a jako poslední byl koncem 80. let opraven klášterní kostel.

V rámci církevních restitucí byl klášter vrácen řádu už v roce 1991, ten jej však vzápětí prodal dosavadnímu uživateli, tj. Správě KRNAP.

Kostel sv. Augustina

Klášterní kostel sv. Augustina
Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Augustina (Vrchlabí).

Kostel je koncipován jako trojlodní bazilika s hranolovou věží v západním průčelí. Stavba konventního kostela započala výrazně později než samotného konventu – až v roce 1712, dokončen a vysvěcen až roku 1725, kdy také Ignaz a Gottfried Tauchmannové dokončili nástropní fresky s výjevy z legendy o sv. Augustinovi (v lodi) a Apoteózu církve (v presbytáři). Hlavní oltář s obrazem pražského malíře Františka Dallingera byl vztyčen roku 1760, sochy vytvořili laičtí bratři Kilián Wagner, Isaiáš Housar a Makarius Drechsler[2].

Roku 1981 postihl kostel nový požár, opět při klempířských opravách v rámci generální rekonstrukce celého areálu pro potřeby muzea. Tehdy zahořela západní část střechy včetně zastřešení věže, následující řadu let pak byl kostel obestavěn lešením a úplného dokončení oprav včetně omítek a nátěrů se dočkal až roku 1989.

Od roku 1991 je kostel majetkem města Vrchlabí, bohoslužby se zde konají velmi zřídka a kostel je využíván především jako obřadní a koncertní síň. Disponuje totiž dvojími varhanami: po požáru kostela v roce 1895 byly roku 1898 na kůru vztyčeny varhany Opus 666 od krnovské firmy bratří Riegerů, zrekonstruované dvoumanuálové varhany Amanda Hanische z roku 1872 byly v presbytáři postaveny roku 2008. Varhaníkem je Radek Hanuš.

V kostele se nachází též rodová hrobka hrabat Morzinů, kde je pochován i hlavní mecenáš stavby Václav z Morzinu.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-14]. Identifikátor záznamu 148327 : Klášter augustiniánů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Foltýn-Sommer-Vlček 2002, s. 687-688.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vrchlabí klášterní kostel.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Augustiniánský klášter ve Vrchlabí
Vrchlabí klášter celek.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Augustiniánský klášter ve Vrchlabí
Krkonošské muzeum 01.jpg
Autor: Al.trcka, Licence: CC BY-SA 4.0
Krkonošské muzeum z ptačí perspektivy