Augustovský prales

Augustovský prales
Porost borovice
Porost borovice
Rozloha1600 km²
StátPolskoPolsko Polsko (Podleské vojvodství)
LitvaLitva Litva (Alytuský kraj)
BěloruskoBělorusko Bělorusko (Hrodenská oblast)
Národní parkyNárodní park Wigry
Souřadnice
Prales na mapě historického regionu Suwalszczyzna
Prales na mapě historického regionu Suwalszczyzna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustovský prales (polsky Puszcza Augustowska, litevsky Augustavo giria, bělorusky Аўгустоўская пушча) je zalesněná oblast o rozloze 1600 km², pojmenovaná podle města Augustov ležícího na jejím západním okraji. Rozkládá se na území Polska (1140 km²), Litvy (270 km²) a Běloruska (190 km²). Krajina je plochá v důsledku würmského zalednění, s četnými písečnými dunami. Pokrývá ji původní středoevropský prales tvořený z více než 70 % borovicí lesní, dále zde roste smrk ztepilý, bříza bělokorá a olše lepkavá. Klima je drsné, kontinentální: průměrné letní teploty dosahují 17,3 °C a zimní –5,6 °C, sněhová pokrývka se drží okolo sta dní. Hlavními řekami v oblasti jsou Rospuda a Czarna Hańcza, nachází se zde množství jezer, z nichž nejvýznamnější jsou Wigry, Sajno, Necko a Kalejty. V 19. století byl přes les vybudován Augustovský průplav.

V pralese se nachází množství rašelinišť, v podrostu se udržely glaciální relikty jako vlochyně bahenní nebo bříza nízká. V pralese žije okolo dvou tisíc živočišných druhů, z toho 297 druhů obratlovců, např. vlk obecný, rys ostrovid, psík mývalovitý, los evropský, jelen lesní, jezevec lesní, bobr evropský, včelojed lesní, orlík krátkoprstý, čáp černý, tetřev hlušec, žluna šedá i vzácné druhy motýlů (žluťásek borůvkový, modrásek černoskvrnný, ohniváček rdesnový, perleťovec mokřadní a okáč hnědý). Za zástupců původní fauny byl vyhuben zubr evropský a pratur.

Ve středověku oblast obývali Jotvingové, po jejich vyhlazení se prales stal honitbou polských králů. Využíval se i ekonomicky: těžba dřeva, výroba dřevěného uhlí, těžba goethitu, včelařství. Místo bylo bojištěm za lednového povstání, první světové války i druhé světové války, kdy v okolí vesnice Szczebra Němci zavraždili okolo osmi tisíc lidí, převážně Židů. O historii kraje svědčí Święte Miejsce, původní pohanské obětiště s kapličkou a hřbitovem. V roce 1988 byl v severozápadní části pralesa vyhlášen národní park Wigry, významnými přírodními rezervacemi jsou také Kuriańskie Bagno a Kozi Rynek. Přes lokalitu Powstańce vede cyklostezka.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce