Augustus Keppel

Admirál Augustus Keppel
První lord admirality
Ve funkci:
8. dubna 1783 – 30. prosince 1783
PředchůdceRichard Howe, 4. vikomt Howe
NástupceRichard Howe, 4. vikomt Howe
Ve funkci:
30. března 1782 – 28. ledna 1783
PředchůdceJohn Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche
NástupceRichard Howe, 4. vikomt Howe
První námořní lord
Ve funkci:
1766 – 1766
PředchůdceSir Charles Saunders
NástupceSir Peircy Brett
Stranická příslušnost
ČlenstvíWhigové
Vojenská služba
SlužbaVlajka Spojeného království Spojené království
SložkaVojenské loďstvo Royal Navy
Hodnostadmirál 1778, viceadmirál 1771, kontradmirál 1762

Narození25. dubna 1725
Londýn
Úmrtí2. října 1786 (ve věku 61 let)
Elveden
Místo pohřbeníChurch of St Andrew and St Patrick, Elveden
Titulvikomt 1782
RodičeWilliam Keppel, 2. hrabě z Albemarle a Anne van Keppel, hraběnka z Albemarle
DětiElizabeth Keppel
PříbuzníGeorge Keppel, 3. hrabě z Albemarle[1], William Keppel[1], Frederick Keppel[1], Caroline Keppel a Elizabeth Keppel[1] (sourozenci)
William Henry Meyrick[2] (vnuk)
Alma materWestminsterská škola
Profesenámořní důstojník a politik
CommonsAugustus Keppel, 1st Viscount Keppel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustus Keppel, 1. vikomt Keppel (Augustus Keppel, 1st Viscount Keppel of Elveden) (25. dubna 1725, Reading, Anglie2. října 1786, Londýn, Anglie) byl britský admirál a politik ze šlechtického rodu Keppelů. Jako námořní velitel vynikl za sedmileté války dočasným ovládnutím Kuby. Později se jako poslanec Dolní sněmovny aktivně věnoval politice na straně whigů a dvakrát byl ministrem námořnictva (1782-1783, 1783). Od roku 1782 s titulem vikomta zasedal ve Sněmovně lordů.

Kariéra v námořnictvu

Byl druhorozeným synem generála 2. hraběte z Albemarle, po matce Anne Lennox (1703-1789) byl spřízněn s rodem vévodů z Richmondu, což mu pomohlo v politické kariéře v Dolní sněmovně. Strávil několik let ve Westminsterské škole, jako desetiletý vstoupil do válečného námořnictva. Sloužil na řadové lodi Oxford, hlídkující po dva roky u guinejského pobřeží. Po této atlantické zkušenosti strávil několik let ve Středomoří a v roce 1740 absolvoval s admirálem Ansonem cestu kolem světa. V roce 1744 dosáhl hodnosti kapitána a zúčastnil se války o rakouské dědictví, po jejím skončení bojoval proti alžírským pirátům. V roce 1754 v hodnosti komodora dočasně velel všem lodím u břehů severní Ameriky.[3] Vynikl za sedmileté války a v roce 1762 dosáhl hodnosti kontradmirála, v témže roce v součinnosti se svými bratry dobyl Havanu a vyhlásil zde britský protektorát.

Politická dráha

V letech 1755-1782 byl poslancem Dolní sněmovny, kam se dostal s podporou svého bratrance vévody z Richmondu. V době svého prvního zvolení však pobýval u břehů severní Ameriky a parlamentní politiky se aktivně zúčastnil až od roku 1757. V letech 1761, 1768 a 1774 byl zvolen do parlamentu za prestižní volební obvod Windsor. V politice patřil k whigům a po sedmileté válce zastával krátce post prvního námořního lorda (1766). Mimo aktivní službu byl povýšen na viceadmirála (1771) a admirála (1778).[4] Během války za americkou nezávislost byl naposledy pověřen velením, jeho vlajkovou lodí byla tehdy řadová loď HMS Victory. Po neúspěchu výpravy proti Francii (bitva u Ouessantu, 1778) byl postaven před válečný soud. Soud jej osvobodil a Keppel pak z pozice člena Dolní sněmovny kritizoval vládní námořní politiku. Po pádu Northovy vlády se stal ministrem námořnictva (1782-1783), od roku 1782 byl zároveň členem Tajné rady a získal titul vikomta s členstvím ve Sněmovně lordů. V této době opustil své whigistické politické zásady a po uzavření pařížského míru rezignoval na funkci prvního lorda admirality. V očích whigů se zdiskreditoval, když v koaličním Fox-Northově kabinetu znovu přijal funkci prvního lorda admirality (1783). Těsně před pádem vlády odvolal z funkce vrchního velitele admirála Rodneye ještě předtím, než do Londýna dorazila zpráva o Rodneyově vítězství nad Francií.

Po odchodu z vlády žil v soukromí a zemřel o necelé tři roky později. Od roku 1768 byl majitelem zámku Elveden Hall (Suffolk), od jehož názvu byl odvozen titul vikomta. Zámek prodali Keppelové v roce 1813.

Kapitán James Cook na jeho počest pojmenoval ostrov Great Keppel Island u břehů Austrálie.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Kindred Britain.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. OPATRNÝ, Josef. Válka Mohykánů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 386 s. (Historická řada; sv. 6). ISBN 80-7277-008-X. Kapitola Havana, s. 322. 
  4. Služební postup admirála Augusta Keppela dostupné online

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl 14.; Praha, 1899 (reprint 1998), s. 172 ISBN 80-7185-200-7
  • KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce