Austin Krajicek
Austin Krajicek | |
---|---|
Austin Krajicek na French Open 2019 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 16. června 1990 (34 let) |
Místo narození | Tampa, Florida, Spojené státy[1] |
Bydliště | Bradenton, Forida, Spojené státy[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 79 kg[1] |
Profesionál od | 2012 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 498 077 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 12–24 |
Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 94. místo (26. října 2015) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2016) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2014, 2015) |
Wimbledon | 3. kolo kvalifikace (2016) |
US Open | 2. kolo (2015) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 204–147 |
Tituly | 12 ATP, 20 challengerů, 12 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (12. června 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2020) |
French Open | vítěz (2023) |
Wimbledon | 3. kolo (2022) |
US Open | semifinále (2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | základní skupina (2022, 2023) |
Olympijské hry | 4. místo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2020, 2022, 2023) |
French Open | 2. kolo (2019) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022) |
US Open | finále (2023) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | základní skupina finále (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 21. března 2024
Austin Krajicek (* 16. června 1990 Tampa) je americký profesionální tenista hrající levou rukou, deblový specialista. V letech 2023–2024 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stal v červnu 2023 jako šedesátý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a dvacatý Američan.[2] Ve čtyřech obdobích na čele strávil dvacet šest týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvanáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a třicet ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2015 na 94. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 1. místě.[1] V juniorské kombinované klasifikace ITF figuroval nejvýše v dubnu 2007, když mu patřila 34. příčka. Trénuje ho Stephen Amritraj.
Na grandslamu zvítězil ve čtyřhře French Open 2023, když s Chorvatem Ivanem Dodigem zdolali Sandera Gillé s Joranem Vliegenem.[4] První Masters vybojoval s Dodigem ve čtyřhře Monte-Carlo Rolex Masters 2023.[5]
V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 taškentským kvalifikačním kolem proti Uzbekistánu, v němž vyhrál s Ramem čtyřhru. Američané zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–1 ve čtyřhře.[6]
Spojené státy americké reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do semifinále mužské čtyřhry postoupil s Tennysem Sandgrenem. Obě utkání o medaile však prohráli. Nejdříve s prvním světovým párem Chorvatů Mektićem a Pavićem a poté i zápas o bronz s Novozélanďany Daniellem a Venusem.
Tenisová kariéra
V roce 2008 vyhrál dorostenecké mistrovství Spojených států v michiganském Kalamazoo.
V hlavní soutěži okruhu ITF debutoval v šestnácti letech, když si v březnu 2007 zahrál texaskou událost v McAllenu. V úvodním kole nestačil na krajana Tima Smyczeka po dvousetovém průběhu. Na nejvyšší grandslamové úrovni si poprvé hlavní soutěž zahrál na US Open 2015, do níž získal divokou kartu od pořadatelů. V úvodním kole zvládl tři tiebreaky proti Kolumbijci Santiagu Giraldovi a po výhře 3–1 na sety postoupil do druhého kola. V něm podlehl patnáctému nasazenému Jihoafričanovi Kevinu Andersonovi bez vyhrané sady.
Premiérové finále grandslamu si zahrál ve čtyřhře French Open 2022 po boku Chorvata Ivana Dodiga, kde jako pár startovali na pátém turnaji. Do Paříže přijeli po výhře na generálce Lyon Open. Na pokraji vyřazení se ocitli ve čtvrtfinále, když proti první světové dvojici Rajeev Ram a Joe Salisbury odvrátili pět mečbolů. Po ztrátě úvodní sady získali druhý a třetí set v tiebreacích poměrem 11–9 a 12–10.[7] V semifinále přehráli čtvrté nasazené Granollerse se Zeballosem. V utkání o titul však podlehli turnajovým dvanáctkám, salvadorsko-nizozemské dvojici Marcelo Arévalo a Jean-Julien Rojer. V závěru druhé sady, za stavu her 5–6, neproměnili tři mečboly.[8][9]
Z dubnové čtyřhry Monte-Carlo Rolex Masters 2023 v Country Clubu si odvezl první Masters. V dramatickém finále zdolal s Dodigem Monačana Romaina Arneoda s Rakušanem Tristanem-Samuelem Weissbornem, kteří startovali na divokou kartu. Supertiebreak ovládli nejtěsnějším poměrem míčů 14–12 poté, co v něm odvrátili dva mečboly. Bodový zisk jej premiérově katapultoval do první světové pětky deblového žebříčku, na 3. místo.[5] O dva měsíce později zdvihl poprvé nad hlavu i grandslamovou trofej. V přímém boji o titul deblové soutěže French Open 2023 hladce s Dodigem porazili Belgičany Sandera Gillé s Joranem Vliegenem. Získali tak šestou společnou trofej, z toho třetí na antuce. Po skončení se poprvé stal světovou jedničkou ve čtyřhře, jubilejní šedesátou v pořadí.[4] Po týdnu vrchol opustil, aby se po týdenní pauze do čela opět vrátil. K tomu potřeboval vyhrát travnatý cinch Championships 2023 v londýnském Queen's Clubu, což se mu s Dodigem podařilo. V semifinále turnaje z kategorie ATP 500 vyřadili úřadující jedničky Weslehoy Koolhofa s Nealem Skupskim, a následně zvládli duel proti americko-české dvojici Taylor Fritz a Jiří Lehečka.[10]
Soukromý život
Narodil se roku 1990 ve floridské Tampě do rodiny Roba a Sherry Krajickových. Tenis začal hrát v pěti letech. Během vysokoškolských studií nastupoval za Texas A&M Aggies, družstvo reprezentující Texas A&M University se sídlem v College Station. V roce 2011 získal s Jeffem Dadamem deblový titul na univerzitním mistrovství NCAA Doubles Championship. Trénoval v kalifornském tenisovém středisku USTA v Carsonu. Za preferovaný uvedl tvrdý a travnatý povrch. Jako silný úder označil podání.[1]
Vzdáleným bratrancem je wimbledonský vítěz Richard Krajicek z Nizozemska.[11]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2022 | French Open | antuka | Ivan Dodig | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | 7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6¨ |
Vítěz | 2023 | French Open | antuka | Ivan Dodig | Sander Gillé Joran Vliegen | 6–3, 6–1 |
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2023 | US Open | tvrdý | Jessica Pegulaová | Anna Danilinová Harri Heliövaara | 3–6, 4–6 |
Zápasy o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři v zápase o medaili | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
4. místo | 30. července 2021 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Tennys Sandgren | Marcus Daniell Michael Venus | 6–7(3–7), 2–6 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 29 (12–17)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | leden 2016 | Čennaí, Indie | tvrdý | Benoît Paire | Oliver Marach Fabrice Martin | 3–6, 5–7 |
Finalista | 2. | únor 2018 | Quito, Ekvádor | antuka | Jackson Withrow | Nicolás Jarry Hans Podlipnik Castillo | 6–7(6–8), 3–6 |
Finalista | 3. | září 2018 | Čcheng-tu, Čína | tvrdý | Džívan Nedunčežijan | Ivan Dodig Mate Pavić | 2–6, 4–6 |
Vítěz | 1. | říjen 2018 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Max Mirnyj Philipp Oswald | 7–6(7–4), 6–4 |
Finalista | 4. | březen 2019 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Artem Sitak | Alexander Zverev Mischa Zverev | 6–2, 6–7(4–7), [5–10] |
Vítěz | 2. | červen 2019 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Dominic Inglot | Marcus Daniell Wesley Koolhof | 6–4, 4–6, [10–4] |
Vítěz | 3. | červenec 2019 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Dominic Inglot | Bob Bryan Mike Bryan | 6–4, 6–7(5–7), [11–9] |
Finalista | 5. | srpen 2019 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Dominic Inglot | Romain Arneodo Hugo Nys | 5–7, 7–5, [14–16] |
Vítěz | 4. | 13. září 2020 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Franko Škugor | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 7–6(7–5), 7–5 |
Finalista | 7. | červenec 2021 | Newport, Spojené státy | tráva | Vasek Pospisil | William Blumberg Jack Sock | 2–6, 6–7(3–7) |
Finalista | 8. | srpen 2021 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Steve Johnson | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 6–7(5–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 8. | srpen 2021 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Ivan Dodig | Marcelo Arévalo Matwé Middelkoop | 7–6(7–5), 5–7, [6–10] |
Vítěz | 5. | květen 2022 | Lyon, Francie | antuka | Ivan Dodig | Máximo González Marcelo Melo | 6–3, 6–4 |
Finalista | 9. | 4. června 2022 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Ivan Dodig | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | 7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6 |
Finalista | 10. | 7. srpna 2022 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Ivan Dodig | Nick Kyrgios Jack Sock | 5–7, 4–6 |
Finalista | 11. | říjen 2022 | Florencie, Itálie | tvrdý (h) | Ivan Dodig | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin | 6–7(4–7), 3–6 |
Vítěz | 6. | říjen 2022 | Neapol, Itálie | tvrdý | Ivan Dodig | Matthew Ebden John Peers | 6–3, 1–6, [10–8] |
Vítěz | 7. | říjen 2022 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Ivan Dodig | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin | 6–4, 7–6(7–5) |
Finalista | 12. | listopad 2022 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Ivan Dodig | Wesley Koolhof Neal Skupski | 6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 13. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Ivan Dodig | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | bez boje |
Vítěz | 8. | únor 2023 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Ivan Dodig | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 7–6(7–5), 2–6, [12–10] |
Finalista | 14. | březen 2023 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Nicolas Mahut | Santiago González Édouard Roger-Vasselin | 6–7(4–7), 5–7 |
Vítěz | 9. | duben 2023 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Ivan Dodig | Romain Arneodo Sam Weissborn | 6–0, 4–6, [14–12] |
Vítěz | 10. | 11. června 2023 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Ivan Dodig | Sander Gillé Joran Vliegen | 6–3, 6–1 |
Vítěz | 11. | 26. června 2023 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva | Ivan Dodig | Taylor Fritz Jiří Lehečka | 6–4, 6–7(5–7), [10–3] |
Finalista | 15. | 30. června 2023 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Ivan Dodig | Nikola Mektić Mate Pavić | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 12. | 4. října 2023 | Peking, Čína | tvrdý | Ivan Dodig | Wesley Koolhof Neal Skupski | 6–7(12–14), 6–3, [10–5] |
Finalista | 16. | 2. března 2024 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Ivan Dodig | Tallon Griekspoor Jan-Lennard Struff | 4–6, 6–4, [6–10] |
Finalista | 17. | 30. března 2024 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Ivan Dodig | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 7–6(7–3), 3–6, [6–10] |
Tituly na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (2 D, 20 Č) |
Dvouhra (2 tituly)
č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 7. září 2014 | Medellín, Kolumbie | antuka | João Souza | 7–5, 6–3 |
2. | 12. dubna 2015 | León, Mexiko | tvrdý | Adrián Menéndez-Maceiras | 6–7(3–7), 7–6(7–5), 6–4 |
Čtyřhra (20 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 4. září 2011 | Knoxville, Spojené státy | tvrdý | Steve Johnson | Adam Hubble Frederik Nielsen | 3–6, 6–4, [13–11] |
2. | 29. července 2012 | Lexington, Spojené státy | tvrdý | John Peers | Tennys Sandgren Rhyne Williams | 6–1, 7–6 (7–4) |
3. | 17. listopadu 2012 | Champaign, Spojené státy | tvrdý | Devin Britton | Jean Andersen Izak van der Merwe | 6–3, 6–3 |
4. | 5. května 2013 | Tallahassee, Spojené státy | antuka | Tennys Sandgren | Greg Jones Peter Polansky | 1–6, 6–2, [10–8] |
5. | 22. září 2013 | İzmir, Turecko | tvrdý | Tennys Sandgren | Brydan Klein Dane Propoggia | 7–6(7–4), 6–4 |
6. | 13. října 2013 | Tiburon, Spojené státy | tvrdý | Rhyne Williams | Bradley Klahn Rajeev Ram | 6–4, 6–1 |
7. | 5. ledna 2014 | Nouméa, Nová Kaledonie | tvrdý | Tennys Sandgren | Ante Pavić Blaž Rola | 7–6(7–4), 6–3 |
8. | 3. srpna 2014 | Vancouver, Kanada | tvrdý | John-Patrick Smith | Marcus Daniell Artem Sitak | 6–3, 4–6, [10–8] |
9. | 7. září 2014 | Medellín, Kolumbie | antuka | César Ramírez | Roberto Maytín Andrés Molteni | 6–3, 7–5 |
10. | 10. ledna 2015 | Nouméa, Nová Kaledonie | tvrdý | Tennys Sandgren | Jarmere Jenkins Bradley Klahn | 7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–5] |
11. | 12. dubna 2015 | León, Mexiko | tvrdý | Rajeev Ram | Guillermo Durán Horacio Zeballos | 6–2, 7–5 |
12. | 26. dubna 2015 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Rajeev Ram | Marcelo Demoliner Miguel Ángel Reyes-Varela | 7–5, 4–6, [10–6] |
13. | listopad 2016 | Champaign, Spojené státy | tvrdý (h) | Tennys Sandgren | Liam Broady Luke Bambridge | 7–6(7–4), 7–6(7–2) |
14. | leden 2017 | Maui, Spojené státy | tvrdý | Jackson Withrow | Bradley Klahn Tennys Sandgren | 6–4, 6–3 |
15. | únor 2017 | Morelos, Mexiko | tvrdý | Jackson Withrow | Kevin King Dean O'Brien | 6–7(4–7), 7–6(7–5), [11–9] |
16. | březen 2018 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Jackson Withrow | Evan King Nathan Pasha | 6–7(3–7), 6–1, [11–9] |
17. | červen 2018 | Ilkley, Velká Británie | tráva | Džívan Nedunčežijan | Kevin Krawietz Andreas Mies | 6–3, 6–3 |
18. | červenec 2018 | Winnetka, Spojené státy | tvrdý | Džívan Nedunčežijan | Roberto Maytín Christopher Rungkat | 6–7(4–7), 6–4, [10–5] |
19. | listopad 2018 | Houston, Spojené státy | tvrdý | Nicholas Monroe | Marcelo Arévalo James Cerretani | 4–6, 7–6(7–3), [10–5] |
20. | březen 2022 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Hans Hach Verdugo | Robert Galloway John-Patrick Smith | 6-0, 6-3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Austin Krajicek na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Austin Krajicek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 21. března 2024
- ↑ EICHENHOLZ, Andrew. Austin Krajicek 'Never Lost Belief', Rewarded With Doubles World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-12 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Austin Krajicek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. března 2024
- ↑ a b Roland Garros Redemption! Dodig/Krajicek Triumph In Paris. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-10. (anglicky)
- ↑ a b Dodig/Krajicek Win Monte-Carlo Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-16 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. (anglicky)
- ↑ Austin Krajicek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 21. března 2024
- ↑ Arevalo/Rojer, Dodig/Krajicek Advance To Roland Garros Doubles Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arevalo/Rojer Save 3 Championship Points, Capture Roland Garros Crown. ATP Tour [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-04. (anglicky)
- ↑ El Salvador's Arevalo first central American player to win Grand Slam title in Paris. Reuters [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dodig/Krajicek Win Queen’s Club Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHN, Eligon. Navratilova, Nearing 50, Advances in Mixed Doubles. The New York Times [online]. 2006-09-08 [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Austin Krajicek na Wikimedia Commons
- Austin Krajicek na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Austin Krajicek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Austin Krajicek na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Austin Krajicek v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
bendera Indonesia