Australian Open 2013 – smíšená čtyřhra

Související informace naleznete také v článku Australian Open 2013.
Australian Open 2013
Vítězové:Austrálie Jarmila Gajdošová
Austrálie Matthew Ebden
Finalisté:Česko Lucie Hradecká
Česko František Čermák
Výsledek:6:3, 7:5
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorů
dvouhra juniorek
Australian Open
smíšená čtyřhra
2012 ◄◄  2013  ►► 2014
Grand Slam 2013
smíšená čtyřhra
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Obhájcem titulu v soutěži smíšené čtyřhry na Australian Open 2013 byl americko-rumunský pár Bethanie Matteková-SandsováHoria Tecău, který v úvodním kole podlehl české dvojici Lucie HradeckáFrantišek Čermák.

Vítězové si do deblových žebříčků nepřipsali žádné body a rozdělili si částku 135 500 australských dolarů.

Premiérový grandslamový titul si připsala australská dvojice Jarmila GajdošováMatthew Ebden, startující na divokou kartu, která ve finále porazila český pár Lucie Hradecká a František Čermák ve dvou setech 6:3 a 7:5. Gajdošová po výhře uvedla: „Skvěle jsme si sedli a dobře se doplňovali. Snad si výhru někdy zopakujeme.“ Finalista Čermák dodal: „Finále je velký úspěch, v mých letech největší, takže si toho strašně cením a děkuju za to Lucce, že se mnou hraje.“[1]

Nasazení párů

  1. USA Lisa Raymondová / USA Mike Bryan (odstoupili)
  2. Rusko Jelena Vesninová / Indie Leander Paes (2. kolo)
  3. Indie Sania Mirzaová / USA Bob Bryan (čtvrtfinále)
  4. USA Liezel Huberová / Bělorusko Max Mirnyj (2. kolo)
  5. Rusko Naděžda Petrovová / Indie Mahesh Bhupathi (čtvrtfinále)
  6. Německo Anna-Lena Grönefeldová / Švédsko Robert Lindstedt (odstoupili)
  7. Česko Andrea Hlaváčková / Itálie Daniele Bracciali (2. kolo)
  8. Německo Julia Görgesová / Kanada Daniel Nestor (odstoupili)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  Česko Květa Peschkeová
 Polsko Marcin Matkowski
65[7] 
  Česko Lucie Hradecká
 Česko František Čermák
37[10] 
   Česko Lucie Hradecká
 Česko František Čermák
35
 
 WC Austrálie Jarmila Gajdošová
 Austrálie Matthew Ebden
67
  Kazachstán Jaroslava Švedovová
 Uzbekistán Denis Istomin
565
WC Austrálie Jarmila Gajdošová
 Austrálie Matthew Ebden
777 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
                
Alt Česko V Uhlířová
 Brazílie A Sá
35  
  Česko K Peschke
 Polsko M Matkowski
67     Česko K Peschke
 Polsko M Matkowski
w/o   
WC Austrálie B Bobusic
 Austrálie C Guccione
479[3]   Španělsko A Medina Garrigues
 Brazílie B Soares
    
  Španělsko A Medina Garrigues
 Brazílie B Soares
667[10]     Česko K Peschke
 Polsko M Matkowski
66  
WC Austrálie A Barty
 USA J Sock
33     Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Indie R Bopanna
23 
  Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Indie R Bopanna
66     Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Indie R Bopanna
67 
Alt Slovensko D Hantuchová
 Itálie F Fognini
66  Alt Slovensko D Hantuchová
 Itálie F Fognini
15  
Alt Jižní Afrika N Grandin
 USA R Ram
23      Česko K Peschke
 Polsko M Matkowski
65[7]
3 Indie S Mirza
 USA B Bryan
66      Česko L Hradecká
 Česko F Čermák
37[10]
WC Austrálie S Stosur
 Austrálie L Saville
22   3 Indie S Mirza
 USA B Bryan
46[10] 
  USA A Spears
 USA S Lipsky
63[10]   USA A Spears
 USA S Lipsky
61[4] 
  USA R Kops-Jones
 Filipíny TC Huey
36[7]   3 Indie S Mirza
 USA B Bryan
54 
  USA B Mattek-Sands
 Rumunsko H Tecău
665[8]     Česko L Hradecká
 Česko F Čermák
76  
  Česko L Hradecká
 Česko F Čermák
477[10]    Česko L Hradecká
 Česko F Čermák
679 
WC Austrálie C Dellacqua
 Austrálie J-P Smith
6364  7 Česko A Hlaváčková
 Itálie D Bracciali
467  
7 Česko A Hlaváčková
 Itálie D Bracciali
7777  

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
                
Alt Čína C’ Jen
 Mexiko S González
66  
  Rakousko T Paszek
 Rakousko A Peya
22   Alt Čína C’ Jen
 Mexiko S González
21  
  Kazachstán J Švedova
 Uzbekistán D Istomin
26[10]   Kazachstán J Švedova
 Uzbekistán D Istomin
66  
  USA V King
 Brazílie M Melo
64[7]     Kazachstán J Švedova
 Uzbekistán D Istomin
67  
  Španělsko MJ Martínez Sánchez
 Kolumbie JS Cabal
43      Španělsko N Llagostera Vives
 Španělsko D Marrero
45  
  Španělsko N Llagostera Vives
 Španělsko D Marrero
66     Španělsko N Llagostera Vives
 Španělsko D Marrero
65[10]
WC Zimbabwe C Black
 Austrálie P Hanley
32  4 USA L Huber
 Bělorusko M Mirnyj
27[4] 
4 USA L Huber
 Bělorusko M Mirnyj
66      Kazachstán J Švedova
 Uzbekistán D Istomin
565
5 Rusko N Petrova
 Indie M Bhupathi
66    WC Austrálie J Gajdošová
 Austrálie M Ebden
777
  Austrálie A Rodionova
 Nizozemsko J-J Rojer
42   5 Rusko N Petrova
 Indie M Bhupathi
36[10] 
  Slovinsko K Srebotnik
 Srbsko N Zimonjić
66    Slovinsko K Srebotnik
 Srbsko N Zimonjić
62[5] 
WC Austrálie O Rogowska
 Austrálie M Matosevic
33    5 Rusko N Petrova
 Indie M Bhupathi
36[11]
  Německo S Lisicki
 Dánsko F Nielsen
663    WC Austrálie J Gajdošová
 Austrálie M Ebden
63[13] 
WC Austrálie J Gajdošová
 Austrálie M Ebden
786   WC Austrálie J Gajdošová
 Austrálie M Ebden
66 
  Švédsko S Arvidsson
 Pákistán A Kúreší
7104[7] 2 Rusko J Vesnina
 Indie L Paes
32  
2 Rusko J Vesnina
 Indie L Paes
686[10] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2013 Australian Open – Mixed Doubles na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia