Australian Open 2019 – čtyřhra juniorů

Australian Open 2019
Vítězové:Česko Jonáš Forejtek
Česko Dalibor Svrčina
Finalisté:USA Cannon Kingsley
USA Emilio Nava
Výsledek:7–6(7–5), 6–4
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
Australian Open
čtyřhra juniorů
2018 ◄◄  2019  ►► 2020
Grand Slam 2019
čtyřhra juniorů
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Čtyřhra juniorů Australian Open 2019 probíhala ve druhé polovině ledna 2019. Do deblové soutěže australského tenisového grandslamu v Melbourne Parku nastoupilo třicet dva párů tvořených hráči, kteří splňovali kritéria juniorské kategorie. Obhájcem titulu byl francouzský pár složený z 18letého Huga Gastona a 19letého Clémenta Tabura, kteří již nebyli věkově způsobilí do soutěže zasáhnout.

Vítězem se stala třetí nasazená, česká dvojice složená ze 17letého Jonáše Forejtka a o rok mladšího Dalibora Svrčiny, kteří ve finále za 1.12 hodin zdolali americké turnajové čtyřky Cannona Kingsleyho s Emiliem Navou po dvousetovém průběhu. Každý z vítězů získal premiérový grandslamový titul kariéry a do juniorského kombinovaného žebříčku ITF si připsal 270 bodů.[1] Navázali tak na výhru jediného českého šampiona této soutěže na Australian Open z roku 2011 Jiřího Veselého. Grandslamovou deblovou juniorku před nimi vyhrál jediný ryze český pár Petr Korda a Cyril Suk na French Open 1985, když tehdejší junioři reprezentovali Československo.[1]

Nasazení párů

  1. Austrálie Rinky Hijikata / Finsko Otto Virtanen (2. kolo)
  2. Španělsko Nicolás Álvarez Varona / Rumunsko Filip Cristian Jianu (semifinále)
  3. Česko Jonáš Forejtek / Česko Dalibor Svrčina (vítězové)
  4. USA Cannon Kingsley / USA Emilio Nava (finále)
  5. Itálie Lorenzo Musetti / Itálie Giulio Zeppieri (semifinále)
  6. Francie Valentin Royer / Dánsko Holger Vitus Nødskov Rune (2. kolo)
  7. USA Tristan Boyer / USA Tyler Zink (2. kolo)
  8. Kanada Liam Draxl / USA Zane Khan (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
5 Itálie Lorenzo Musetti
 Itálie Giulio Zeppieri
462 
3 Česko Jonáš Forejtek
 Česko Dalibor Svrčina
677 
 3 Česko Jonáš Forejtek
 Česko Dalibor Svrčina
776
 
 4 USA Cannon Kingsley
 USA Emilio Nava
654
4 USA Cannon Kingsley
 USA Emilio Nava
66
2 Španělsko Nicolás Álvarez Varona
 Rumunsko Filip Cristian Jianu
34 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Austrálie Rinky Hijikata
 Finsko Otto Virtanen
666[10] 
 Austrálie Stefan Storch
 Čína Pu Jün-čchao-kche-tche
478[8]  1 Austrálie R Hijikata
 Finsko O Virtanen
665[3] 
 Japonsko Rjúhei Azuma
 Japonsko Rjóma Macušita
264   Jižní Korea S-y Han
 Thajsko T Suksumrarn
177[10] 
 Jižní Korea Han Seon-yong
 Thajsko Thantub Suksumrarn
677    Jižní Korea S-y Han
 Thajsko T Suksumrarn
663 
WC Austrálie Chen Dong
 Austrálie Tai Sach
776   5 Itálie L Musetti
 Itálie G Zeppieri
786 
 Hongkong Ng Ki-lung
 Turecko Bora Şengül
613  WC Austrálie C Dong
 Austrálie T Sach
652
 Česko Jiří Lehečka
 Polsko Wojciech Marek
775[5]  5 Itálie L Musetti
 Itálie G Zeppieri
776 
5 Itálie Lorenzo Musetti
 Itálie Giulio Zeppieri
657[10]   5 Itálie L Musetti
 Itálie G Zeppieri
462
3 Česko Jonáš Forejtek
 Česko Dalibor Svrčina
776   3 Česko J Forejtek
 Česko D Svrčina
677
 USA Toby Alex Kodat
 Švédsko Gustaf Ström
632  3 Česko J Forejtek
 Česko D Svrčina
56[10] 
 Jižní Afrika Joubert Klopper
 Jižní Afrika Khololwam Montsi
16[10]   Jižní Afrika J Klopper
 Jižní Afrika K Montsi
74[7] 
 Spojené království James Story
 Spojené království Harry Wendelken
64[6]   3 Česko J Forejtek
 Česko D Svrčina
66
 Chorvatsko Admir Kalender
 Francie Harold Mayot
66    Chorvatsko A Kalender
 Francie H Mayot
44 
WC Austrálie Shuannon Tricerri
 Austrálie Edward Vo
32   Chorvatsko A Kalender
 Francie H Mayot
65[10]
 Švýcarsko Dominic Stephan Stricker
 Ukrajina Eric Vanshelboim
43  7 USA T Boyer
 USA T Zink
47[5] 
7 USA Tristan Boyer
 USA Tyler Zink
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
8 Kanada Liam Draxl
 USA Zane Khan
66 
WC Austrálie Ken Cavrak
 Austrálie Tom Evans
24  8 Kanada L Draxl
 USA Z Khan
76 
 Rumunsko Nicholas David Ionel
 Vietnam Nguyễn Văn Phương
75[10]   Rumunsko ND Ionel
 Vietnam PV Nguyễn
52 
 Rusko Alexandr Binda
 Nizozemsko Lodewijk Weststrate
57[7]   8 Kanada L Draxl
 USA Z Khan
51 
 Francie Lilian Marmousez
 USA Eliot Spizzirri
66   4 USA C Kingsleyf
 USA E Nava
76 
 Itálie Luicano Darderi
 Nizozemsko Christian Lerby
43   Francie L Marmousez
 USA E Spizzirri
33
WC Austrálie Kamil Kozlowski
 Austrálie Nikita Volonski
60[7]  4 USA C Kingsley
 USA E Nava
66 
4 USA Cannon Kingsley
 USA Emilio Nava
46[10]   4 USA C Kingsley
 USA E Nava
66
6 Francie Valentin Royer
 Dánsko Holger Vitus Nødskov Rune
771[10]   2 Španělsko N Álvarez Varona
 Rumunsko FC Jianu
34
 Brazílie Mateus Alves
 Brazílie Natan Rodrigues
616[6]  6 Francie V Royer
 Dánsko HVN Rune
623 
 Austrálie Tristan Schoolkate
 Austrálie Dane Sweeny
76   Austrálie T Schoolkate
 Austrálie D Sweeny
776 
 Belgie Louis Herman
 Belgie Gauthier Onclin
54    Austrálie T Schoolkate
 Austrálie D Sweeny
44
 Itálie Matteo Arnaldi
 Itálie Francesco Passaro
6461   2 Španělsko N Álvarez Varona
 Rumunsko FC Jianu
66 
 Spojené království Jacob Fearnley
 Spojené království Connor Thomson
7777   Spojené království J Fearnley
 Spojené království C Thomson
377[8]
 Japonsko Šunsuke Micui
 Japonsko Keisuke Saitoh
775[10]  2 Španělsko N Álvarez Varona
 Rumunsko FC Jianu
664[10] 
2 Španělsko Nicolás Álvarez Varona
 Rumunsko Filip Cristian Jianu
627[12] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Australian Open – Boys' Doubles na anglické Wikipedii.

  1. a b ČTK. Skvělý výkon, Forejtek a Svrčina slaví na Australian Open deblový titul [online]. iSport.cz, 2019-01-25 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.