Australian Open 2020 – čtyřhra juniorů

Australian Open 2020
Vítězové:Rumunsko Nicholas David Ionel
Švýcarsko Leandro Riedi
Finalisté:Polsko Mikołaj Lorens
Lotyšsko Kārlis Ozoliņš
Výsledek:6–7(8–10), 7–5, [10–4]
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
Australian Open
čtyřhra juniorů
2019 ◄◄  2020  ►► 2022
Grand Slam 2020
čtyřhra juniorů
Australian OpenFrench Open
 Wimbledon • US Open

Čtyřhra juniorů Australian Open 2020 probíhala ve druhé polovině ledna 2020. Do deblové soutěže australského tenisového grandslamu v Melbourne Parku nastoupilo třicet dva párů tvořených hráči, kteří splňovali kritéria juniorské kategorie. Obhájcem titulu byl český pár složený ze 17letého Dalibora Svrčiny a o rok staršího Jonáše Forejtka,[1] který již nebyl věkově způsobilý do soutěže zasáhnout. Spouhráčem Svrčiny se stal Jeffrey von der Schulenburg, s nímž ve čtvrtfinále dohrál na raketách Jérôma Kyma a Dominica Stephan Strickera.

Vítězem se stala pátá nasazená dvojice složená ze 17letého Rumuna Nicholase Davida Ionela a o rok staršího Švýcara Leandra Riediho, kteří ve finále zdolali polsko-lotyšské turnajové šestky Mikołaje Lorense s Kārlisem Ozoliņšem po dvousetovém průběhu 6–7, 7–5 a [10–4]. Každý z vítězů získal premiérový grandslamový titul kariéry a do juniorského kombinovaného žebříčku ITF si připsal 270 bodů.[2] Ionel se stal prvním rumunským šampionem juniorky Australian Open. Švýcar Riedi navázal na deblovou trofej krajanky Joana Mantové z juniorského ročníku 1993.

Nasazení párů

  1. Francie Arthur Cazaux / Francie Harold Mayot (čtvrtfinále)
  2. Česko Dalibor Svrčina / Švýcarsko Jeffrey von der Schulenburg (čtvrtfinále)
  3. Japonsko Šunsuke Micui / Čína Pu Jün-čchao-kche-tche (čtvrtfinále)
  4. Pobřeží slonoviny Eliakim Coulibaly / Jižní Afrika Khololwam Montsi (1. kolo)
  5. Rumunsko Nicholas David Ionel / Švýcarsko Leandro Riedi (vítězové)
  6. Polsko Mikołaj Lorens / Lotyšsko Kārlis Ozoliņš (finále)
  7. Spojené království Arthur Fery / Spojené království Felix Gill (semifinále)
  8. Francie Terence Atmane / Francie Timo Legout (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
6 Polsko Mikołaj Lorens
 Lotyšsko Kārlis Ozoliņš
664[10] 
7 Spojené království Arthur Fery
 Spojené království Felix Gill
477[7] 
 6 Polsko Mikołaj Lorens
 Lotyšsko Kārlis Ozoliņš
7105[4]
 
 5 Rumunsko Nicholas David Ionel
 Švýcarsko Leandro Riedi
687[10]
5 Rumunsko Nicholas David Ionel
 Švýcarsko Leandro Riedi
76
  Švýcarsko Jérôme Kym
 Švýcarsko Dominic Stephan Stricker
54 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Francie Arthur Cazaux
 Francie Harold Mayot
66 
 Venezuela Lorenzo Claverie
 USA Aidan Mayo
32  1 Francie A Cazaux
 Francie H Mayot
37[10] 
 Srbsko Hamad Medjedović
 Rusko Marat Šaripov
57[8]   USA D Blanch
 Belgie A Hoogmartens
65[4] 
 USA Dali Blanch
 Belgie Alexander Hoogmartens
75[10]   1 Francie A Cazaux
 Francie H Mayot
46[7] 
Alt Austrálie Matthew Bosancic
 Čína Čang Jü
34   6 Polsko M Lorens
 Lotyšsko K Ozoliņš
62[10] 
WC Austrálie Casey Hoole
 Austrálie Cooper White
66  WC Austrálie C Hoole
 Austrálie C White
477[7]
 Rakousko Lukas Neumayer
 Nizozemsko Stijn Pel
466  6 Polsko M Lorens
 Lotyšsko K Ozoliņš
665[10] 
6 Polsko Mikołaj Lorens
 Lotyšsko Kārlis Ozoliņš
678   6 Polsko M Lorens
 Lotyšsko K Ozoliņš
664[10]
3 Japonsko Šunsuke Micui
 Čína Pu Jün-čchao-kche-tche
74[10]   7 Spojené království A Fery
 Spojené království F Gill
477[7]
 Itálie Luca Nardi
 Itálie Lorenzo Rottoli
56[7]  3 Japonsko Š Micui
 Čína J-č-k-t Pu
66 
 USA Alexander Bernard
 USA Cash Hanzlik
37[6]   Německo B Sanchez Martinez
 Německo M Wiskandt
24 
 Německo Benito Sanchez Martinez
 Německo Max Wiskandt
65[10]   3 Japonsko Š Micui
 Čína J-č-k-t Pu
266
 Maďarsko Péter Fajta
 Rumunsko Sebastian Gima
66   7 Spojené království A Fery
 Spojené království F Gill
678 
WC Austrálie Derek Pham
 Austrálie Edward Vo
22   Maďarsko P Fajta
 Rumunsko S Gima
32
 Nový Zéland Corban Crowther
 Thajsko Patorn Hančaikul
14  7 Spojené království A Fery
 Spojené království F Gill
66 
7 Spojené království Arthur Fery
 Spojené království Felix Gill
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Rumunsko Nicholas David Ionel
 Švýcarsko Leandro Riedi
66 
 Francie Giovanni Mpetshi Perricard
 Francie Max Westphal
32  5 Rumunsko ND Ionel
 Švýcarsko L Riedi
66 
 Brazílie Gustavo Heide
 Indie Dev Džavia
33   Rusko J Agafonov
 Rusko J Filippov
22 
 Rusko Jegor Agafonov
 Rusko Jevgenij Filippov
66   5 Rumunsko ND Ionel
 Švýcarsko L Riedi
66 
WC Austrálie James McCabe
 Austrálie Edward Winter
66    Itálie F Maestrelli
 Itálie S Vincent Ruggeri
42 
 Čína Li Chan-wen
 Čína Wang Siao-fej
22  WC Austrálie J McCabe
 Austrálie E Winter
43
 Itálie Francesco Maestrelli
 Itálie Samuel Vincent Ruggeri
67   Itálie F Maestrelli
 Itálie S Vincent Ruggeri
66 
4 Pobřeží slonoviny Eliakim Coulibaly
 Jižní Afrika Khololwam Montsi
35   5 Rumunsko ND Ionel
 Švýcarsko L Riedi
76
8 Francie Terence Atmane
 Francie Timo Legout
45    Švýcarsko J Kym
 Švýcarsko DS Stricker
54
 Švýcarsko Jérôme Kym
 Švýcarsko Dominic Stephan Stricker
67   Švýcarsko J Kym
 Švýcarsko DS Stricker
66 
WC Austrálie Tai Sach
 Austrálie Philip Sekulic
686[8]   Česko M Krumich
 Hongkong C Wong
44 
 Česko Martin Krumich
 Hongkong Coleman Wong
7104[10]    Švýcarsko J Kym
 Švýcarsko DS Stricker
66
Alt Irsko Ammar Elamin
 Slovensko Lukáš Palovič
775[7]   2 Česko D Svrčina
 Švýcarsko J von der Schulenburg
44 
 Itálie Flavio Cobolli
 Itálie Matteo Gigante
657[10]   Itálie F Cobolli
 Itálie M Gigante
42
 Austrálie Alex Bulte
 Austrálie Chen Dong
34  2 Česko D Svrčina
 Švýcarsko J von der Schulenburg
66 
2 Česko Dalibor Svrčina
 Švýcarsko Jeffrey von der Schulenburg
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Australian Open – Boys' Doubles na anglické Wikipedii.

  1. ČTK. Skvělý výkon, Forejtek a Svrčina slaví na Australian Open deblový titul [online]. iSport.cz, 2019-01-25 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  2. Juniorul român Nicholas David Ionel a câștigat Australian Open la dublu [online]. Europa FM, 2020-01-31 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (rumunsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Côte d'Ivoire.svg
Flag of the Ivory Coast, written by Jon Harald Søby, modified by Zscout370. The colors match to what is reported at http://fotw.vexillum.com/flags/ci.html.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.